Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vojenské aspekty imdžinské války
Kubík, Lukáš ; Glomb, Vladimír (vedoucí práce) ; Maršálek, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá tématem japonské invaze do Koreje v letech 1592 - 1598 (imdžinskými válkami). Práce mapuje vývoj konfliktu z hlediska vojenské strategie válčících stran a definuje základní takticko-strategické rysy a problémy konfliktu. Popis a analýza imdžinské války vychází z korejských pramenů, přičemž hlavní pozornost je věnována korejské účasti v konfliktu. Pozornost je však věnována i čínské a japonské účasti v konfliktu. KLÍČOVÁ SLOVA: Čosǒn, imdžinská válka, Hidejoši Tojotomi, Japonsko, dynastie Ming
Pomocí barbarů ovládat barbary: postavení tusi v oblasti Liangshanu
Karlach, Jan ; Maršálek, Jakub (vedoucí práce) ; Klimeš, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá analýzou podoby politiky nepřímé správy jihosichuanské periferní oblasti Liangshanu, kterou se císařský dvůr snažil implementovat skrze dědičné úřady jím dosazených místních vládců (čín. tusi či tuguan). Využívá informací, které pocházejí především z pramenů v klasické čínštině (oficiální historie, místní kroniky, etnografické studie a další dokumenty) a z literatury v českém, anglickém, francouzském a čínském jazyce. Je rozdělena na tři vzájemně související části. První kapitola nastiňuje původ, proměny a vývoj nepřímé správy periferních území ležících v oblasti jihozápadní Číny, jejímž vrcholem byl "režim místních vládců" (čín. tusi zhidu), pomocí kterého centrální dvůr ovládal periferie své říše za vlády dynastií Yuan, Ming a Qing. Tento popis pokrývá zhruba rozmezí od období Válčících států (5. stol. př. n. l.) až do počátku 20. století. Druhá část práce je věnována geografickému, historicko-politickému a etnohistorickému popisu oblasti Liangshanu. První a druhá kapitola společně vymezují teoretický rámec pro závěrečnou část. Třetí kapitola je dále rozdělena do čtyř bloků a poskytuje etnohistorický popis několika reprezentativních úřadů místních vládců a genealogií rodů, které je ovládaly. Analyzuje postavení místních vládců v rámci a vůči tradiční společnosti liangshanského...
Erotické motivy v čínském výtvarném umění
Lipková, Lada ; Maršálek, Jakub (vedoucí práce) ; Pejčochová, Michaela (oponent)
Souhrn: Práce se zabývá zobrazováním erotiky v čínském výtvarném umění za doby vlády dvou posledních čínských dynastií s tím, že více prostoru je spíše věnováno dynastii Ming (1368 - 1644), za jejíž vlády vznikaly a rozkvětu dosáhly jak pojednávané erotické obrazy, tak erotická literatura. Práce nejdříve obecně uvede téma a vysvětlí pojmy, které s prací souvisejí, totiž erotika a pornografie. Dále nastíní upjatý konfuciánský a otevřenější taoistický přístup k erotice a sexualitě, které je důležité zmínit jako pozadí pro rozvoj čínského erotického výtvarného umění. Zmíní se o taoistických sexuálních manuálech, které mohly být předobrazem erotických alb. Představí erotiku v čínském výtvarném umění dynastie Ming a společnost, ve které toto umění vznikalo. Popíše mingské erotické malby a tisky, jejich účel a témata. Popíše je rovněž také jako ilustrace k tehdejším erotickým literárním dílům. Nakonec ukáže, že erotické obrazy se v téže době těšily oblibě také v Japonsku a v Koreji. Práce obsahuje obrazovou přílohu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.