|
|
Vnitropolitický vývoj v Černé Hoře - od konce Titovy Jugoslávie k nezávislosti
Lucovič, Matěj ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Hofmeisterová, Karin (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zaobírá událostmi, které vedly k vyhlášení samostatného černohorského státu. Cílem práce bylo zjistit, jaké faktory ovlivnily vnitropolitický vývoj v Černé Hoře a do jaké míry se na tom projevily krize a rozpad Jugoslávie, vzestup a vláda Mila Đukanoviće, černohorsko-srbská národnostní otázka a samotná koexistence obou republik v jednom státu. Práce mapovala vývoj Černé Hory od úmrtí Josipa Broze Tita v roce 1980, která stála na začátku konce Socialistické federativní republiky Jugoslávie po vyhlášení nezávislosti Černé Hory v roce 2006. Ukázalo se, že velkou roli sehrála osobnost Mila Đukanoviće a jeho politické kroky, proměnu jeho politické kariéry z komunistického prominenta v hegemona černohorské politiky v rezistenci proti srbskému nátlaku, především stran tamního vůdce Slobodana Miloševiće. Při hledání odpovědi na výzkumnou otázku se ukázala komplexnost tohoto problému, který spočívá především v množství proměnných a v provázanosti jednotlivých událostí.
|
|
|
Dějiny jako argument. Spory o výklad minulosti v černohorské politické debatě v období referenda o nezávislosti v roce 2006.
Pashkevich, Mikhail ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Pelikán, Jan (oponent)
Bakalářská práce se věnuje použití historie jako nástroje politické komunikace a marketingu během předreferendové kampaně o obnově nezávislosti Černé Hory v roce 2006. Konkrétně se jedná o použití témat historické minulosti v diskuzích a agitaci dvou antagonistických bloků "Za evropsku Crnu Goru", prosazující nezávislost, a "Za očuvanje državne zajednice Srbije i Crne Gore", která hájila zachování státního svazku se Srbskem. Předmětem výzkumu je intepretace klíčových osobností a událostí černohorských dějin, k nimž se oba bloky uchylovaly na podporu svých stávajících argumentů: Petra II. Petroviće Njegoše, krále Nikoly I., připojení Černé Hory k Srbsku v roce 1918, konflikt mezi partyzány a četniky v období druhé světové války, hodnocení socialistické Jugoslávie, úloha a odpovědnost Černé Hory ve válkách provázejících rozpad Jugoslávie, hodnocení politiky Slobodana Miloševiće, mezietnické vztahy v Černé Hoře v 19. až 20. století. Zvláštní pozornost práce je zaměřena také na vliv paměti rodinné a kmenové a odkaz přímých předků na zaujímání aktuálních postojů vůči myšlence nezávislosti a pojetí černohorské identity.
|
host ::
RSS.