|
|
Vliv změny techniky krmení jadrné krmné směsi ve stáji s robotickým dojením na užitkovost a BCS dojnic
Konupková, Zora
Diplomová práce se zabývá porovnáním a zhodnocením vlivu změny techniky krmení jadrné krmné směsi ve stáji s robotickým dojením na produkční a metabolické parametry dojnic. Do sledovaných parametrů byly zahrnuty parametry mléčné užitkovosti, BCS a bachorových tekutin. Změna krmné techniky spočívala ve změně procentuálního zastoupení koncentrátu předkládaného v dojicím robotu a jako součást směsné krmné dávky. BCS bylo hodnoceno pomocí pětibodové stupnice s přesností 0,25 bodu a bylo do něj zahrnuto 50 dojnic. Údaje o parametrech mléčné užitkovosti byly získány z kontroly užitkovosti a byly vyhodnoceny u 49 dojnic. Odběr a laboratorní vyšetření bachorových tekutin bylo provedeno od šesti zvířat před změnou krmné techniky a následně od šesti zvířat po změně krmné techniky. U sledovaných parametrů vznikly dvě skupiny statistických souborů – před změnou krmné techniky a po změně krmné techniky, které byly následně podrobeny statistickým analýzám. Po změně techniky krmení se prokázalo statisticky významné zvýšení (p ≤ 0,05) v produkci celkových těkavých mastných kyselin v bachorové tekutině (z 88,33 mmol/l na 107,53 mmol/l). Toto zvýšení bylo dáno především statisticky průkazným zvýšením (p < 0,05) produkce kyseliny propionové (z 15,40 % na 20,65 %) a statisticky průkazným snížením (p ≤ 0,05) produkce kyseliny octové (z 68,43 % na 63,97 %). Při hodnocení vlivu změny techniky krmení na parametry mléčné užitkovosti bylo zjištěno průkazné zvýšení (p < 0,05) obsahu tuku (z 3,96 % na 4,18 %) a průkazné snížení (p < 0,05) obsahu bílkovin (z 3,56 % na 3,50 %) v mléce v prvním měsíci po změně krmné techniky. Rovněž bylo po změně krmné techniky zjištěno statisticky významné zvýšení (p < 0,05) obsahu močoviny v mléce (z 24,98 mg/100 ml na 38,24 mg/100 ml). Také bylo zaznamenáno průkazné zvýšení (p < 0,05) průměrného poměru obsahu tuku a bílkoviny v mléce (z 1,12 na 1,20). Při sledování BCS dojnic se po změně krmné techniky prokázalo statisticky významné zvýšení (p < 0,05) průměrného BCS ve stádě (z 3,39 na 3,67). Při snížení množství přiděleného koncentrátu v dojicím robotu bylo zjištěno statisticky vysoce průkazné (p < 0,001) snížení množství zbytků (z 0,883 kg na 0,203 kg). Zjištěné výsledky dokladují, že změna krmné techniky měla pozitivní vliv na fermentační procesy v bachoru a na vyrovnání výživného stavu stáda.
|
|
|
Problematika zavádění automatických systémů dojení v chovu skotu
KAMÍROVÁ, Anna
Tato bakalářská práce zachycuje výstavbu první automatické robotické dojírny GEA DairyProQ v České republice v Agrodružstvě Blížkovice. Nová dojírna je poté srovnána s jejich předchozí dojírnou DeLaval. Srovnání je sice velmi obtížné, protože se zde porovnává stará technologie s nejnovějšími roboty na trhu, ale i přes to výsledky mluví samy za sebe. Zvýšila se zde rychlost dojení o 32 % (40 ks/hod.), počet lidí jako pracovníci obsluhy se snížil o 67 % (- 4 osoby/směnu). Parametry mléka se téměř nezměnily, až na počet somatických buněk, který klesl o 50 000 v 1 ml mléka, a na hodnotu celkového počtu mikroorganismů, která klesla lehce pod 20 000 v 1 ml mléka. Nároky na spotřebu se výrazně zvětšily, a to u spotřeby energie o 40 % a u potřeby vody o 64 %. Celkově se z neatraktivní a fyzicky náročné práce stala práce vyžadující vyšší kvalifikovanost zaměstnanců v IT oblasti a v oblasti manipulace s novou technologií. Až na výjimky (20 ks dojnic/směnu) pracovník s dojícím ramenem vůbec nemanipuluje a jen dohlíží na plynulost chodu dojírny. Tato technologie se ukázala jako samostatně fungující zařízení, které výrazně ulehčuje dříve náročnou práci v dojírnách za předpokladu, že jste ochotni do moderní technologie patřičně investovat.
|
|
|
Porovnání technologií dojicích robotů značky Fullwood
ZUKAL, Martin
Tématem této práce je: Problematika dojících robotů Fullwood. V literárním přehledu je popsáno mléko, anatomie mléčné žlázy, tvorba mléka a jeho spouštění. Dále se přehled zabývá způsoby získávání mléka, strojním dojením a automatizovaným dojením. V praktické části byly vybrány dvě farmy s dojícím robotem Fullwood M2erlin, a byly na nich sledovány parametry jako počet podojených krav za 24 hodin, počet skopnutí a nenasazení dojící soupravy, čas dojení a denní užitkovost v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018. Tyto parametry byly následně vyhodnoceny a byla zpracována jejich analýza. Výsledky byly zpracovány do tabulek.
|
|
|
Problematika dojicích robotů DeLaval
ŠVEC, Tomáš
Obsah této diplomové práce je zaměřen na vyhodnocení výkonnosti dojícího robota DeLaval ve vybraném stájovém objektu. Pro tuto práci byla vybrána stáj rodinné farmy pana Šítala z obce Mojné. V období od 19.9. 2018 až do 18.3. 2019 byly sledovány vybrané parametry robotizovaného dojení a na základě zjištěných hodnot byla vyhodnocena výkonnost zařízení. Ve zkoumaném období byl sledován počet dojených krav za 24 h, průměrný počet dojení na dojnici, průměrný čas dojení a denní mléčná užitkovost. Ve vybrané stáji bylo v půlročním období průměrně dojeno 44 dojnic s frekvencí 2,62 návštěv dojícího robota za den. Průměrně dojení zabralo 7 minut a 40 sekund. Mléčná užitkovost dosahovala hodnot 30,70 l mléka na dojnici za den, celkový nádoj stáda činil denně 1353,01 l mléka.
|
|
|
Výkonnost dojicích robotů při řízeném pohybu stáda
ZELENÝ, Jiří
Tato práce je zaměřena na výkonnost dojicích robotů v systému řízeného pohybu stáda. Obliba tohoto získávání mléka ve světě i v Česku každoročně vzrůstá. Důvodem zvyšující se obliby zavedení dojicích robotů v chovech dojného skotu jsou výborné výsledky ve zvyšování produktivity práce a welfare chovaných dojnic. Pro tuto diplomovou práci byl vybrán stájový objekt pro chov skotu s tržní produkcí mléka, dojeného pomocí AMS s řízeným pohybem stáda.
|
|
|
Analýza robotického dojení
ZELENÝ, Jiří
Práce je zaměřena na analýzu robotického dojení. Obliba tohoto způsobu získávání mléka ve světě i v České republice každoročně vzrůstá. Důvodem jsou především výborné výsledky ve zvyšování produktivity práce a welfare chovaných dojnic. Ve vlastní práci byly porovnány tři stáje s chovem skotu s mléčnou produkcí dojeného pomocí AMS.
|
|
|
Porovnání vybraných ukazatelů welfare dojnic dojených v dojicím automatu a na rybinové dojírně
KOUTEK, Martin
Cílem této diplomové práce bylo získat a formulovat poznatky o procesu dojení a následné aktivitě dojnic do 30 minut po dojení v dojícím robotu a na rybinové dojírně. K získání výsledků proběhla 3 etologická pozorování ve 3 ročních období. Na farmě s dojícím robotem trvala pozorování nepřetržitě 24 hodin, na farmě s dojírnou po dobu dojení a následného pozorování poslední dojené skupiny dojnic. Při pozorování bylo celkem vyhodnoceno 452 úspěšných dojení na farmě s robotem a 112 dojení na farmě s dojírnou. Co se týče sledovaných dojnic, na obou farmách byly pozorovány kříženky českého strakatého skotu a červeného holštýnského skotu ve stejném podílu křížení. Byly sledovány parametry při procesu dojení a etologické projevy po dobu do 30 minut po dojení, jako je potřeba pití, příjmu krmiva a ulehnutí. Zadání práce vychází z projektu NAZV QJ1210144 a NAZV QJ1530058.
|
|
|
Porovnání dojícího zařízení v dojírnách a při provozu s dojícím robotem.
MONDEK, Jan
Tato bakalářská práce se zabývá technikou a technologiemi používanými pro získávání mléka dojením. V první teoretické části jsou popsány základní operace důležité při dojení a následné shrnutí používaných technologií a technik. Druhá část práce obsahuje porovnání spotřeby elektrické energie v dojírně a spotřeby v automatickém dojícím robotu.
|
|
|
Vybrané parametry welfare dojnic ve vztahu k dojení dojicím automatem.
PRŮŠA, Jan
Cílem této práce bylo shromáždit a vyhodnotit poznatky o chování dojnic při dojení dojícím robotem, včetně fyziologických reakcí probíhajících po dojení. Byly sledovány tyto parametry: počet dojení za 24 hodin, doba od nástupu do robota a nasazení násadce, doby mezi jednotlivými dojeními, celková doba dojení, nádoj při jednotlivých dojeních, celkový a průměrný nádoj za den. Výsledky byly měřeny zvlášť u prvotelek a u dojnic na druhé a další laktaci. Zároveň bylo sledováno chování dojnic po opuštění dojícího robota příjem krmení a vody, pohybová aktivita a odpočinek po dobu 30 minut po dojení. Současně byl také pozorován vliv technologie dojení robotem na jejich zdravotní stav se zaměřením na onemocnění mléčné žlázy. Proběhla tři etologická pozorování, která trvala vždy 24 hodin. Kromě pozorovaných dat byla vyhodnocena i data získaná ze záznamů dojícího automatu (např. nádoj na jedno dojení, interval mezi jednotlivými dojeními, atd.). Průměrně bylo pozorováno 60 kusů dojnic. Po celou dobu pozorování se dojnice ve stáji chovaly klidně a spokojeně. Přicházely do dojícího automatu spontánně, pouze v několika případech musely být k dojení nahnány ošetřovatelem. Jednalo se ovšem o prvotelky, které neměly ještě s dojením dostatečnou zkušenost. Od počítání pokusů o nasazení strukových násadců muselo být upuštěno z důvodu bezprostřední blízkosti pozorovatele u dojícího robota. V tomto případě krávy klidné nebyly a nechtěly do robotu spontánně vcházet. Onemocnění mléčné žlázy bylo diagnostikováno průměrně u 6,9 kusů dojených krav měsíčně. Tento vysoký počet případů přikládám špatné hygieně stáje a horší kvalitě krmení. Práce vznikla v rámci řešení grantů NAZV QJ1210144 a NAZV QJ1530058.
|
|
|
Porovnání vlivu dojení krav dojicím automatem a rybinovou dojírnou na vybrané parametry welfare dojnic
PROVAZNÍKOVÁ, Iveta
Cílem této diplomové práce bylo získat základní údaje o průběhu dojení a formulovat poznatky o chování dojnic při dojení a následně 30 minut po ukončení vlastního dojení v dojírně s robotem a porovnání s konvenční dojírnou. Etologické pozorování probíhalo po dobu 24 hodin a bylo zaměřeno na všechny dojené kusy v průběhu 3 různých ročních období na dvou různých farmách. V průběhu sledování bylo provedeno pozorování na 862 kusech a to 478 kusů na farmě s robotem a 384 kusů na farmě s rybinovou dojírnou. Sběr údajů probíhal při pozorování stáda holštýnského skotu a byl zaměřen na tři oblasti chování zvířat. Porovnávali jsme potřebu přijmu krmiva, pití a ulehnutí dojnic do 30 minut po opuštění dojícího zařízení. Získané výsledky jsme následně vyhodnotili prostřednictvím programů Microsoft Excel a Statistika 9.
|
host ::
RSS.