Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Mistr a Markétka: Cesta do sovětské knihovny
Andresková, Rút ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá románem Mistr a Markétka (1967) a životem jeho autora, ruského spisovatele Michaila Bulgakova (1891-1940). Postihuje vývoj přijetí románu sovětskou společností. S přihlédnutím k jeho vzniku a k životu jeho autora identifikuje faktory, které přispěly k finálnímu přijetí románu nebo ovlivnily přístup k Bulgakovovi. Také se zabývá autorstvím, vazbou autora na knihu a proměnlivostí této vazby v různých obdobích přijetí knihy. Vazbu práce předpokládá, proto pracuje s konceptem smrti autora a literární teorií "reálného" autora. Práce vychází z obsahové analýzy zkoumaného románu a sekundární literatury zabývající se životem a prací Michaila Bulgakova a sovětskou kulturní politikou. Také čerpá ze sociálně-historických analýz sovětské nebo ruské společnosti a analýz románu. Výzkum sleduje období Bulgakovova života, po které se románem zabýval, dále román analyzuje, sleduje proces jeho vydání a přijetí společností. Výsledkem výzkumu je zjištění, že neoficiální přijetí ovlivnily dvojí faktory - vnější pramenily z nařízení sovětské kulturní politiky, vnitřní vycházely od společnosti. Jednotlivé fáze čtení románu nepřinášely hlubší poznání příběhu, spíše reflektovaly posun společnosti a způsoby, jakým na sebe společnost a kulturní politika reagovaly. Nejdůležitějším faktorem v...
Master Glazami Gpu. Za kulisami žizni Michaila Bulgakova (In Vitalij Šentalinskij: Raby svobody, 2009, Moskva
Scetinschi, Daria ; Rubáš, Stanislav (vedoucí práce) ; Rosová, Anna (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl uskutečnit komentovaný překlad dokumentárně- historického textu. V daném případě se jedná o část z jedné kapitoly trilogie Raby Svobody, napsanou Vitalijem Šentalinským. V komentáři se uděluje pozornost různým problémům vzniklým při překladu, a to nejenom na jazykové úrovni, ale také ve sféře kulturní a historické. Teoretická část, která čerpá především z českých a slovenských teoretických prací o překladu od Jiřího Levého a Antona Popoviče, by měla pomoci lépe pochopit roli překladatele ve společnosti a jeho jednotlivé způsoby, kterými vybírá určité řešení pro překlad obtížných míst.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.