|
|
Tělo, dohled a etika
Charvát, Martin ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent) ; Strobachová, Ingrid (oponent)
Tělo, dohled a etika Dizertační práce Mgr. Martin Charvát, Ph.D. Abstrakt Cílem předložené dizertační práce je analýza předpokladů nenormativní etiky tak, jak je předložena v díle M. Foucaulta, G. Deleuze a J. Derridy. Hypotéza předložené práce zní, že nenormativní etika musí být myšlena skrze interpretaci a tematizaci významu vztahu mezi tělem, dohledem, událostí a experimentem. To, co sdružuje Foucaulta, Deleuze a Derridu je kritika externě konstituovaných morálních kódu, které vytváří vždy historicko-ekonomicko- politicko-sociálně determinovaný typ subjektu, respektive určité normy chování a jednání, které jsou považovány za "dobré" či "správné". Výše zmínění autoři vycházejí z přesvědčení, že to, čím by se měl lidský život vyznačovat, je svoboda, respektive potenciál artikulace jedince (či jeho chování/jednání) bez ohledu na externí morální určení. Tím Foucault, Deleuze a Derrida bytostně vyznačují možnosti neustálého překračování daných institucionálně- společensky zakotvených omezení s cílem konstantního utváření vlastního života, který by nebyl omezován normativními a preskriptivními pravidly.Téma svobody je dáno do kontextu experimentálního utváření nás samotných, které se odehrává v okamžiku nejistoty, radikální trhliny schemat myšlení a jednání, což vede k tematizaci vztahu mezi etikou a událostí....
|
|
|
Tělo, dohled a etika
Charvát, Martin ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent) ; Strobachová, Ingrid (oponent)
Tělo, dohled a etika Dizertační práce Mgr. Martin Charvát, Ph.D. Abstrakt Cílem předložené dizertační práce je analýza předpokladů nenormativní etiky tak, jak je předložena v díle M. Foucaulta, G. Deleuze a J. Derridy. Hypotéza předložené práce zní, že nenormativní etika musí být myšlena skrze interpretaci a tematizaci významu vztahu mezi tělem, dohledem, událostí a experimentem. To, co sdružuje Foucaulta, Deleuze a Derridu je kritika externě konstituovaných morálních kódu, které vytváří vždy historicko-ekonomicko- politicko-sociálně determinovaný typ subjektu, respektive určité normy chování a jednání, které jsou považovány za "dobré" či "správné". Výše zmínění autoři vycházejí z přesvědčení, že to, čím by se měl lidský život vyznačovat, je svoboda, respektive potenciál artikulace jedince (či jeho chování/jednání) bez ohledu na externí morální určení. Tím Foucault, Deleuze a Derrida bytostně vyznačují možnosti neustálého překračování daných institucionálně- společensky zakotvených omezení s cílem konstantního utváření vlastního života, který by nebyl omezován normativními a preskriptivními pravidly.Téma svobody je dáno do kontextu experimentálního utváření nás samotných, které se odehrává v okamžiku nejistoty, radikální trhliny schemat myšlení a jednání, což vede k tematizaci vztahu mezi etikou a událostí....
|
host ::
RSS.