|
|
Analýza dávek zaměstnanců MAPE Mydlovary
RŮŽIČKOVÁ, Eliška
Přibližně 20 km od Českých Budějovic proběhla v minulém století výstavba chemické úpravny uranových rud MAPE Mydlovary, kde se během provozu v podniku vystřídalo přibližně 1 100 zaměstnanců. Lze předpokládat, že při zpracování uranových rud a následném ukládání odpadů do přilehlých odkališť docházelo k působení radionuklidů na zaměstnance podniku. Byli ozařováni celkem třemi složkami záření, mezi které patřilo záření gama, krátkodobé produkty přeměny radonu a dlouhodobé radionuklidy uran radiové řady emitující záření alfa. Proto se tato bakalářská práce zabývá analýzou a zhodnocením podílu jednotlivých složek záření na celkové dávce bývalých zaměstnanců MAPE Mydlovary. K zodpovězení výzkumné otázky byla provedena analýza dozimetrických listů bývalých zaměstnanců MAPE Mydlovary, u kterých se na ozáření podílely všechny tři složky záření. Zjištěné průměrné roční dávky všech třech typů záření a celkové efektivní dávky byly zpracovány do grafů, vyhodnoceny a následně porovnány s platnou legislativou. Na základě vyhodnocení získaných dat lze konstatovat, že se na radiačních dávkách bývalých zaměstnanců MAPE Mydlovary nejvíce podílely dlouhodobé radionuklidy uran radiové řady emitující záření alfa a to ze 49 %. Inhalace krátkodobých dceřiných produktů radonu tvořila podíl z 29 % a externí záření gama pouze z 22 %. Limity pro radiační pracovníky 20 mSv/rok pro součet efektivních dávek ze zevního ozáření a z úvazků efektivních dávek z vnitřního ozáření překročilo dle naší současné legislativy 8 bývalých zaměstnanců. Je třeba konstatovat, že podle české legislativy v letech 1960 a 1970 nebyly překročeny dávkové limity, jelikož limit pro radiační pracovníky vystavující se záření gama a inhalující krátkodobé produkty přeměny radonu byl nastaven na 50 mSv/rok. Pro dlouhodobé radionuklidy uran radiové řady emitující záření alfa nebyly v té době nastaveny žádné limity.
|
|
|
Historie těžby uranu se zaměřením na 21. století
FUKA, Stanislav
Uran je chemický prvek se značkou U objeven v roce 1789 německým chemikem Martinem Heinrichem Klaprothem. Zpočátku nebyl pro lidstvo nijak zvláště zajímavý, využíval se převážně k barvení skla. Zásadní zlom nastal po druhé světové válce, kdy se uran začal používat pro jaderné zbraně a později pro jaderný průmysl. Tehdejší Československo bylo v produkci uranu světovou velmocí. Cílem práce bude popsat vlastnosti a výzkum uranu a vývoj těžby uranu ve 20. a 21. století v České republice a ve světě. V roce 1945 byla podepsána mezivládní smlouva mezi Československem a Sovětským Svazem o dodávce uranu. Klíčový byl pro Sovětský Svaz Jáchymov, na ostatních místech Československa probíhal teprve průzkum. Celkem bylo exportováno do SSSR 98 500 tun tříděné uranové rudy a koncentrátu. V padesátých letech minulého století uranový průmysl zaměstnával 40 000 lidí, nutno dodat, že značnou část tvořili chovanci a vězni. Na přelomu padesátých a šedesátých let dochází k nasycení zásob pro vojenské účely a uran se začíná využívat především pro jadernou energetiku. Po roce 1989 dochází k útlumu těžby, zejména z důvodu nadprodukce uranu. Postupně se uzavírají uranové doly a rekultivují se prostory těžby i chemické úpravny rudy. Dnes je v provozu jediný důl v Dolní Rožínce na Českomoravské vrchovině. Značný problém v současnosti po těžbě představuje lokalita Stráže pod Ralskem, kde se uran těžil metodou chemickým loužením (In Situ Leach) a chemické úpravny rudy, především MAPE Mydlovary. Ve Stráži pod Ralskem se cena sanačních prací odhadují na 40 miliard korun a potrvají přibližně dalších 20 let. Sanace v MAPE Mydlovary se odhaduje v řádech desítek miliard korun a potrvá asi ještě deset let. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části jsou popsány zdroje a způsoby těžby uranu, pojmy radioaktivita, uraninit. Následně je zde popsán současný stav ekologické zátěže v MAPE Mydlovary na Českobudějovicku. V praktické části se zabývám problematikou dopadu těžby uranu na člověka a životní prostředí, dále jaký byl rozvoj v těžbě uranu v rozvojových státech a jaká je perspektiva těžby a srovnání 3 zásob uranu v České republice a ve světě. Součástí praktické části je vývoj ceny uranu na světových trzích. Provedenou analýzou vyplývá, že největší dopad na člověka a životní prostředí má při těžbě uranu a následném zpracování v podobě exhalací, hluku a kontaminace půdy a vod. V minulosti docházelo navíc k nenávratným škodám na kulturních památkách, flóře a fauně. Zcela nedostatečná ochrana životního prostředí byla v poválečných letech a tato situace přetrvávala až do konce šedesátých let. V těchto letech bylo prioritou dosahovat co největší produkce s minimálním ohledem na okolní přírodu a zdraví obyvatelstva. Rozdíl v dopadu na člověka a životní prostředí je různý v závislosti na typu těžby. Další zátěž je při průzkumu, zakládání a budování nových dolů.
|
|
|
Otazky chemicke toxicity v byvale upravne uranovych rud MAPE Mydlovary
VENCLÍK, Zdeněk
Počátkem druhé poloviny 20. století došlo k významnému rozvoji těžby uranových rud. Česká Republika nebyla výjimkou a bylo rozhodnuto o výstavbě nové chemické úpravny uranových rud pod krycím názvem MAPE. Úpravna byla zbudována na území dnešního Jihočeského kraje, v bezprostřední blízkosti obce Mydlovary. Vlastní výstavba úpravny byla zahájena roku 1959. Provoz úpravny byl zahájen v říjnu roku 1962. Ruda se zde upravovala kyselým nebo alkalickým loužením a za dobu provozu chemické úpravny bylo na zdejších odkalištích uloženo téměř na 36 miliónů tun úpravárenských kalů. Provoz MAPE Mydlovary byl ukončen koncem roku 1991. Od roku 1986 v areálu bývalé úpravny a jeho okolí probíhají rozsáhlé sanační a rekultivační práce. Cílem těchto prací je začlenění postižené oblasti zpět do krajiny, zahladit následky uranové činnosti, omezit kontaminace podzemních vod a snížit radiační zátěže území. Avšak i po téměř 29 letech od započetí sanačních a rekultivačních prací jsou zde stále určitá rizika chemické, ale i radiační toxicity, která by neměla zůstat opomenuta. Diplomová práce byla zaměřena na otázky chemické toxicity v bývalé úpravně uranových rud MAPE Mydlovary a blízkém okolí. Primárním cílem bylo zjistit možná rizika chemické toxicity, pramenící z provozu MAPE, na bývalé zaměstnance chemické úpravny, obyvatele přilehlých obcí a okolní krajinnou sféru. Za tímto účelem bylo potřebné analyzovat chemické látky používané při úpravě uranových rud, možné projevy chemické toxicity uranu na živých organismech, kvalitu a směr šíření spodních vod v širším zájmovém území. Mezi chemické látky, používané při úpravě uranu a v areálu úpravny, patřily automobilové a technické benzíny, motorová nafta, čpavek, kyselina dusičná, kyselina sírová a její soli, uhličitan sodný a chlorid barnatý dihydrát. Na základě vyhodnocení nebezpečnosti jednotlivých látek bylo zjištěno, že nejčetněji se vyskytujícím typem nebezpečí mezi používanými chemickými látkami je nebezpečí postižení kůže a očí dráždivým nebo žíravým účinkem. Analyzovat projevy chemické toxicity uranu na živých organismech bylo velmi obtížné, neboť v současné době je o této problematice velmi malé množství dostupných a relevantních informací. Proto možné projevy byly určeny na základě jakého si přehledu jednotlivých, již realizovaných, studií. Vycházelo se ze sloučenin uranu(UO2, UO3, (NH4)2U2O7), kterým bývalí zaměstnanci MAPE mohli být exponováni a výsledným projevům chemické toxicity těchto sloučenin. Největší četnost projevů chemické toxicity uranu byla lokalizována v renálním a respiračním systému živých organismů. Za hlavního nositele možných chemicky-toxických vlivů na obyvatele okolních obcí a přilehlou krajinou sféru byly vytipovány spodní vody širšího zájmovém území. Z analýzy kvality a směru šíření je evidentní, že obce vyskytující se v bezprostřední blízkosti úpravny mohou podzemních vod využívat pouze k doplňkové závlaze (v obci Mydlovary nesmí voda být užívána ani k doplňkové závlaze). Dále je zde nepatrné riziko plynoucí ze směru šíření kontaminovaných vod ve směru jímacího vrtu S4 u města Zliv, neboť voda z tohoto vrtu je využívána jako voda pitná a zhoršení její kvality by mohlo mít za následek překročení limitů stanovených vyhláškou č. 274/2003 Sb. Bývalá chemická úpravna uranových rud MAPE Mydlovary představuje v současné době stále jednu z největších ekologických zátěží na území České republiky. Sanační a rekultivační práce se významnou mírou podílí na redukci negativních vlivů úpravny a bez těchto prací by současná situace představovala reálné nebezpečí jak v oblasti ekologie, tak ochrany veřejného zdraví.
|
|
|
Radiační zátěž zaměstnanců bývalé úpravny uranových rud MAPE Mydlovary.
NOVOTNÁ, Dana
V roce 1959 byla přibližně 20 km severozápadně od Českých Budějovic zahájena výstavba chemické úpravny uranových rud MAPE Mydlovary. Provoz v úpravně byl zahájen v roce 1962, k ukončení provozu došlo v roce 1991. Areál bývalé chemické úpravny MAPE Mydlovary se skládal ze závodu, ve kterém se zpracovávala uranová ruda a z přilehlých odkališť, do kterých se materiál ze zpracovaných uranových rud ukládal. Uranová ruda se v této lokalitě ani v přilehlém okolí nikdy netěžila, vždy se sem pouze dovážela z uranových dolů. Uran byl z rud získáván buď kyselým, nebo alkalickým loužením. Největší výroba byla zaznamenána v roce 1981, kdy se zpracovalo více než 784 000 tun rudy. Za téměř 30 let provozu se zde zpracovalo 16 745 835 tun uranové rudy, bylo zde vyrobeno okolo 28 500 tun uranu a vzniklo zde přibližně 36 mil. tun kalu. Vzniklý kal byl hydraulicky dopravován do přilehlých odkališť, která se rozkládají na území o rozloze 286 ha. Přesto, že už není bývalá chemická úpravna uranových rud MAPE Mydlovary ekonomicky aktivní, představuje v současné době úpravna MAPE Mydlovary pro životní prostředí jednu z největších zátěží, která vznikla po těžbě a úpravě uranových rud v České republice. Proto je důležité provádění sanačních a rekultivačních prácí, které provádí v současné době státní podnik DIAMO, který je také vlastníkem bývalé úpravny MAPE Mydlovary. Během provozu bývalé chemické úpravny uranových rud MAPE Mydlovary se v podniku vystřídalo přibližně 1 100 zaměstnanců. Lze předpokládat, že při zpracování uranových rud a následném ukládání odpadů do přilehlých odkališť docházelo k působení radionuklidů na zaměstnance podniku. Proto se tato diplomová práce zabývá radiační zátěží zaměstnanců bývalé chemické úpravny uranových rud MAPE Mydlovary a je zaměřena na dávky, které zaměstnanci během práce v úpravně obdrželi. Data byla shromažďována od října 2013 do dubna 2014 a obsahují údaje za období 1963-1996. Data byla získávána z osobních dozimetrických listů zaměstnanců, tyto listy byly poskytnuty státním podnikem DIAMO. Prvním cílem této práce bylo sledovat radiační zátěž a srovnat naměřené hodnoty u jednotlivých zaměstnanců MAPE Mydlovary. Sledování radiační zátěže bylo provedeno z osobních dozimetrických listů zaměstnanců, hodnoty z těchto listů byly zapisovány do programu Excel. Tyto hodnoty byly dále srovnány a byla použita popisná statistika. Bylo zjištěno, že dávky u zaměstnanců bývalé úpravny MAPE Mydlovary nepřesáhly dávkové limity. Druhým cílem bylo vyhodnotit naměřené hodnoty u různých skupin zaměstnanců podle typu práce. Rozdělení do jednotlivých skupin bylo provedeno podle možných obdržených dávek. Jedná se o skupinu zaměstnanců, kteří pracovali alespoň 6 měsíců s prašností, o skupinu zaměstnanců, kteří pracovali v kalojemech, o skupinu zaměstnanců, kteří pracovali v hlavní výrobě, ale bez prašnosti (kteří byly dále podle vykonávané práce rozděleni buď do první, nebo druhé podskupiny) a o skupinu ostatních zaměstnanců vlastnící filmový dozimetr tato skupina sloužila při statistickém šetření jako srovnávací soubor. Vyhodnocení naměřených hodnot bylo provedeno pomocí statistického šetření. Pro statistické šetření bylo použito parametrické testování a byl použit tzv. Fischerův F-test, který je proveden pomocí funkce Statistika v tabulkovém procesoru MS Excel 2010. Pro tento test byla použita hladina významnosti = 0,05. Statistickým šetřením bylo zjištěno, že nejvyšší obdržené dávky byly zjištěny u skupiny zaměstnanců, kteří pracovali v hlavní výrobě, ale bez prašnosti, zařazeni do první podskupiny. Nejnižší obdržené dávky byly zjištěny u skupiny zaměstnanců, kteří pracovali v hlavní výrobě, ale bez prašnosti, zařazeni do druhé podskupiny. Hypotéza, že dávky u zaměstnanců MAPE Mydlovary jsou odlišné v daných skupinách, byla potvrzena. Hypotéza, že dávky u zaměstnanců nepřesáhly dávkové limity pro zaměstnance, byla táké potvrzena.
|
|
|
Radiačně indukovaná nádorová onemocnění u obyvatel obcí v okolí MAPE Mydlovary
KREJČÍ, Klára
V roce 1959 byla nedaleko Českých Budějovic u obce Mydlovary zahájena výstavba chemické úpravny uranových rud MAPE Mydlovary. V říjnu 1962 došlo k zahájení provozu a ke zpracovávání uranové rudy. Během provozu zde bylo zpracováno přibližně 17 milionů tun uranové rudy, materiál ze zpracovaných uranových rud se ukládal do přilehlých odkališť. Provoz v úpravně MAPE Mydlovary byl ukončen v listopadu 1991. Areál chemické úpravny MAPE Mydlovary byl částečně zlikvidován, dekontaminován a předán k privatizaci, nyní zde probíhají sanační a rekultivační práce. Přesto představuje v současné době úpravna MAPE Mydlovary pro životní prostředí jednu z největších zátěží, která vznikla po těžbě a úpravě uranových rud v České republice. Předpokládá se, že následky této činností se budou odstraňovat ještě mnoho let. V bezprostřední blízkosti areálu MAPE Mydlovary se nacházejí obce Mydlovary, Olešník a Zahájí. Lze předpokládat, že při zpracování uranových rud a následném ukládání odpadů do přilehlých odkališť mohlo docházet k působení radionuklidů na obyvatele těchto obcí a nelze vyloučit ani možnost, že se v okolí MAPE Mydlovary stále vyskytují zdroje kontaminace a působí na obyvatele obcí Mydlovary, Olešník a Zahájí i dnes, téměř 23 let po ukončení provozu. Proto se tato diplomová práce zabývá vlivem úpravny MAPE Mydlovary na obyvatele obcí Mydlovary, Olešník a Zahájí, konkrétně je zaměřena na počet úmrtí na nádorová onemocnění u obyvatel těchto obcí. Data byla shromažďována od října 2013 do dubna 2014 a obsahují údaje za období 1971-2010. Data byla získávána pomocí nestandardizovaných rozhovorů a byla poskytnuta praktickými lékaři zkoumaných obcí, dále byla data získána z Českého statistického úřadu. Cílem této práce bylo analyzovat a srovnat počet úmrtí na nádorová onemocnění u obyvatel obcí v okolí MAPE Mydlovary a u obyvatel celé České republiky (celorepubliková úmrtnost na nádorová onemocnění) a vyhodnotit možný vliv radiační zátěže na úmrtí na nádorová onemocnění u obyvatel obcí v okolí MAPE Mydlovary. Analýza a srovnání počtu úmrtí na nádorová onemocnění bylo provedeno pomocí statistického šetření. Pro statistické šetření je použito neparametrické testování a je použit tzv. Fisherův exaktní test, který je proveden pomocí statistického softwaru www.ncss.com. Pro tento test byla použita hladina významnosti = 0,2. Vliv radiační zátěže na úmrtí na nádorová onemocnění je statisticky významný pouze u obce Mydlovary, kde je možné statisticky prokázat zvýšený počet úmrtí na nádorová onemocnění oproti počtu úmrtí na nádorová onemocnění v celé České republice. Na základě vyhodnocení získaných dat lze konstatovat, že bývalá chemická úpravna uranových rud MAPE Mydlovary pravděpodobně měla a stále ještě může mít negativní vliv na obyvatele žijící v okolních obcích, zejména na obyvatele obce Mydlovary. Proto je důležité provádět i nadále v areálu bývalé chemické úpravny MAPE Mydlovary sanační a rekultivační práce a zabraňovat tak další možné expozici obyvatel v okolních obcích, i když následky činností bývalé úpravny MAPE Mydlovary se budou odstraňovat ještě mnoho let.
|
|
|
Možná rizika zneužívání radioaktivních materiálů z bývalé úpravny uranových rud MAPE Mydlovary
ŘEPA, Libor
Možná rizika zneužití radioaktivních materiálů jsou v současné době velmi diskutovaným tématem. Práce se právě tímto tématem zabývá a je zaměřena na možná rizika při zneužití radioaktivních materiálů z bývalé úpravny uranových rud MAPE Mydlovary. V úvodních kapitolách popisuji současný stav bývalé úpravny uranových rud. Zabývám se historií provozu MAPE, údaji o odkalištích a o uložených kalech v nich a dalšími charakteristikami týkající se tohoto provozu. Po celá léta byly do odkališť ukládány kaly, ve kterých jsou obsaženy radionuklidy, a proto se také zabývám ionizujícím zářením. Jelikož tématem je zneužití radioaktivních materiálů, kterého by mohli využít především teroristé, popisuji také tento celosvětový fenomén posledních let, kde jsem se především zaměřil na superterorismus pomocí radiologické zbraně, konkrétně tzv. ?špinavé bomby?. Cílem práce je zjistit možnosti zneužití radioaktivních materiálů z bývalé úpravny. Proto jsem na určitých místech areálu MAPE zjistil prostřednictvím exploračního výzkumu hodnoty radioaktivity a expozice záření. To znamenalo odebrání vzorků zemin a vody a také měření příkonu dávkového ekvivalentu záření gama. Po zjištění potřebných radiačních hodnot jsem provedl simulace možných zneužití radioaktivních materiálů z areálu MAPE. U zneužití radioaktivního materiálu pomocí špinavé bomby jsem využil program TerEx. Poté jsem provedl několik výpočtů, které byly zaměřeny na inhalaci, ingesci nebo zevní ozáření z radioaktivních materiálů a také výpočet, kolik je potřeba materiálu k získání významného zdroje ionizujícího záření. Z těchto podkladů jsem vyvodil dopady pro člověka, společnost či životní prostředí. Na základě analýzy a zhodnocení dané problematiky se potvrdila stanovená hypotéza ?Zneužitím radioaktivních materiálů z bývalé úpravny uranových rud MAPE Mydlovary nedojde k závažnému ohrožení osob?. Výsledky práce mohou být použity jako studijní materiál k doplnění a rozšíření znalostí o rizicích vyplývajících ze zneužití radioaktivních materiálů. Dále také zvýšení informovanosti a osvětlení určitých následků ionizujícího záření na člověka z materiálů z bývalé úpravny uranových rud MAPE Mydlovary, pro obyvatele Mydlovar a přilehlého okolí a taktéž i užitečné informace pro laickou a odbornou společnost, která se o tuto problematiku zajímá.
|
host ::
RSS.