|
|
Americká reakce na francouzské stažení z velení vojenských složek NATO
Hampejs, Martin ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Fojtek, Vít (oponent)
Bakalářská práce "Americká reakce na francouzské stažení z velení vojenských složek NATO" se zabývá problematickým momentem, kdy se francouzský prezident Charles de Gaulle v březnu roku 1966 rozhodl, že Francie opustí velení vojenských složek NATO. Americká administrativa vedená prezidentem Lyndonem B. Johnsonem a jeho ministrem zahraničních věcí Deanem Ruskem musela reagovat, jelikož Francie byla jedním z klíčových aktérů v rámci multilaterálních struktur NATO. Americká reakce byla překvapivě mírná, tolerantní a přijímající nový, Francií nastavený, status quo. Pro pochopení těchto kroků, bylo nutné prozkoumat historické dokumenty a korespondenci klíčových aktérů. Práce je proto založena z větší části na primárních zdrojích, tedy korespondenci mezi ministerstvem zahraničí USA a jednotlivými velvyslanectvími. V první části práce jsou rozebírány osobnosti a východiska zahraničních politik prezidentů na obou stranách Atlantiku s cílem zajistit pochopení důvodů Francie stáhnout se z NATO, stejně jako mírnost americké reakce. V druhé části je práce zaměřena na moment, kdy se Francie rozhodla opustit vojenské složky NATO a vzájemnou komunikaci mezi prezidenty. Třetí část pak ukazuje, jaké probíhaly přípravy v americké administrativě před březnem roku 1966. Vysvětluje tendence v rámci Johnsonova kabinetu...
|
|
|
Johnson a Vietnam. Vliv vietnamské války na rozhodnutí prezidenta Lyndona B. Johnsona nekandidovat v prezidentských volbách v roce 1968
Rudyšar, Rudolf ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce "Johnson a Vietnam. Vliv vietnamské války na rozhodnutí prezidenta Lyndona B. Johnsona nekandidovat v prezidentských volbách v roce 1968" se zaobírá poměrem prezidenta USA Lyndona Bainese Johnsona k vietnamské válce a zkoumá, nakolik Johnsonovy kroky ve vietnamské otázce ovlivnily jeho rozhodnutí v březnu 1968, jímž se vzdal své kandidatury pro své druhé prezidentské funkční období. Za Johnsonovy éry válka ve Vietnamu po Tonkinském incidentu eskalovala. Prezident Johnson, zastánce dominové teorie, se ve Vietnamu snažil o naplnění dvou cílů, jednak zabránit komunistické hrozbě, jednak ustavit ve Vietnamu demokratickou vládu. Hlavní použitou výzkumnou metodou je analýza dostupných pramenů a literatury; na veškeré pramenné zdroje autor nahlíží z hlediska hledání odpovědi na svou výzkumnou otázku. Práce je rozčleněna do sedmi kapitol. V závěru práce autor odpovídá na hlavní výzkumnou otázku a dokládá, že vietnamská válka byla velice podstatným důvodem toto, proč Johnson odstoupil od své druhé kandidatury. Autor dále uvádí, že důvodem byl souhrn všech faktorů, které v práci uvedl, a také pocit bezmoci kombinovaný s pocitem osobního selhání.
|
|
|
Lyndon B. Johnson jako politická osobnost
Rudyšar, Rudolf ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Fojtek, Vít (oponent)
Svět po druhé světové usiloval o dosažení spravedlivějšího společenského systému. V této souvislosti Spojené státy americké v 60. letech řešily vážné vnitřní problémy, které někdy hraničily až hrozbou občanské války. Kromě otázek vnitřní bezpečnosti, se ale začala projevovat i jejich snaha ovlivňovat dění v jiných zemích světa. Konkrétně šlo o podíl USA na vietnamském konfliktu, který je i dnes jedním z nejožehavějších témat dějin USA. Historická pozice prezidenta Lyndona Johnsona ve vnitřních, ale i v mezinárodních událostech, jeho politický i lidský profil a vývoj názorů na zásadní politická témata přináší celou řadu otázek, které se nabízejí každému, kdo se podrobněji zabývá dějinami USA 20. století. Soudobé i retrospektivní dokumenty přinášejí celou řadu pohledů, vždy zcela logicky ovlivněných atmosférou doby, ve které byly sepsány. Cílem této práce bylo získat co nejširší spektrum názorů, které někdy rozporuplně, někdy i negativně hodnotí působení prezidenta Lyndona Johnsona a snaha objektivně vyhodnotit jeho skutečný politický přínos pro Spojené státy a svět.
|
host ::
RSS.