|
|
John Steinbeck's treatment of loneliness - a biographical and fictional experience - an analysis of loneliness in Tortilla Flat, Cannery Row and Of Mice and Men
Purkrábková, Petra ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Farrell, Mark Robert (oponent)
Cílem této práce je vyzdvihnout autora knihy zdůraznit dopad autorova života na jeho tvorbu. Práce se zaměřuje na téma osamocení. Toto téma je zkoumáno ze dvou pohledů. Nejdříve jako popis Steinbeckova vlastního prožitku osamocení. Poté jako odraz tohoto prožitku v těchto vybraných dílech - O Myších a lidech, Na plechárně a Pláň Tortilla. Všude tam, kde je možné je rozvedena spojitost mezi autorovým vlastním prožitkem utrpením jeho postav. Tato práce je rozdělena na pět částí. První částí je vyjasnění pojmu. Které je stěžejním tématem této práce. Zde jsou též upřesněny termíny dále používané v této práci. Druhá část je rozborem Steinbeckova prožitku osamocení obsaženého v jeho korespondenci. Tyto dvě části tvoří teoretický základ prožitku osamocení a intimního vztahu Johna Steinbecka k tomuto jevu. Následující tři části této práce jsou rozbory tří vybraných novel. Práce se zaměřuje na každou vhodnou postavu a její vyjádření osamocení. Podrobnou analýzou jednotlivých postav je vystižena mnohotvárnost osamocení. Spojitost mezi autorovým prožitkem a fiktivními postavami je podložena vhodnými dostupnými zdroji. Celkovým výsledkem je souhrná analýza autorova vlastního prožitku osamocení a jeho zvárnění v díle.
|
|
|
Úzkost a odcizení v díle Juana Carlose Onettiho
Krupková, Tereza ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Vydrová, Hedvika (oponent)
Úzkost a odcizení v díle Juana Carlose Onettiho Klíčová slova: Onetti, Jáma, novela, Eladio Linacero, úzkost, odcizení, samota, sny, Tizón Tato práce se soustředí na literární pojetí světa postav v Onettiho tvorbě. Konkrétně se zaměřuje na frustraci, samotu a odcizení, pocity, které tvoří ústřední složku autorových próz. Jako výchozí dílo slouží prvotina Jáma, která je jádrem Onettiho budoucí tvorby a inspirací pro následující generace prozaiků. Autor v ní rozbíjí literární konvence své doby. Dílo je útržkovité, vedené skrytými asociacemi. Objevuje se zde postava městského antihrdiny, který od nehostinné reality utíká do fantazijního života. Protagonistu Jámy uvádí práce do souvislosti s dalšími Onettiho postavami. Po stylistické stránce si všímá propojení obsahové a formální stránky děl. Stejné motivy jako v Jámě zaznamenává práce i v Tizónově románu Krásy světa. Odlišné a zároveň v určitých komponentech podobné zpracování umožňuje lépe nahlédnout a definovat Onettiho styl a jedinečnost.
|
|
|
The revitalization of the Red Monastery and monastery museum
Kvitkovský, Martin ; Rosa, Martin (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Architectural solution takes into account the existing shape of objects and functional use of objects. Largely focuses on the completion of the museum interior and obovenie jestvujúcih exposure. Using architectural elements to be linked to the existing condition of the building and its character as national cultural monument and therefore were significantly architectural elements used in a limited range. The main focus was on functional objects and art commissioning. Existing facilities have been made-the insertion of separate objects, more or less dependent on the original space.
|
|
| |
|
|
Osamělost jako fenomén stáří.
ONDRÁČKOVÁ, Miroslava
Tato práce se zabývá problémem osamělosti seniorů. Cílem práce je zmapovat míru osamělosti u seniorů v období raného stáří, což jsou senioři ve věku od 65 do 75 let. Zjistit, zdali se senioři cítí osamělí. Jaké jsou hlavní důvody pocitu osamělosti. Jak tyto pocity ovlivňuje fyzické a psychické zdraví, důležitost rodiny seniora v souvislosti s pocitem osamění. Co znamenají v životě seniora přátelé, sousedi, zájmy a koníčky. Jak důležitý faktor je postoj k životu ve vztahu k pocitu osamělosti. Práci jsem rozdělila na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část má dvě podkapitoly. První se věnuje seniorům a různým pohledům na stáří. V této podkapitole chci také upozornit na pozitivní přístup ke stáří v souvislosti s pozitivní psychologií a silnými stránkami osobnosti. Zmapovat možnosti využití volného času seniorů. Ve druhé podkapitole se snažím shrnout nejnovější poznatky o osamělosti. Co to je osamělost, jak se na ni dívají psychologové, jak sociologové. Jaké faktory osamělost ovlivňují, ať v kladném či záporném smyslu. Empirická část je věnována kvalitativnímu výzkumu. Toho se zúčastnilo sedm seniorů, žijících samostatně v bytě nebo domě. Komunikační partnery jsem získávala pomocí tzv. snowball samplingu. Metodu výzkumu jsem použila dotazování a jako techniku sběru dat polostrukturovaný rozhovor. Vypracovala jsem okruhy otázek, které jsem komunikačním partnerům pokládala a při nejasnostech se doptávala. Výsledky výzkumu jsem získala pomocí analýzy dat. Součástí tohoto výzkumu byl i dotazník charakteristických silných stránek, abych mohla výsledky kvalitativního výzkumu porovnat se silnými stránkami dotazovaných seniorů. Provedným výzkumem jsem došla k závěru, že osamělost jako fenomén stáří opravdu existuje. Výzkum ukázal, že více než 50% seniorů v období raného stáří se cítí alespoň občas osaměle. Zjištěné údaje napovídají, že osamělost je značný problém. Vzhledem k tomu, že pocity osamělosti jsou eliminovány dostatkem sociálních kontaktů, dobrým fyzickým a psychickým zdravím, fungující rodinou, množstvím zájmů a koníčků, měli bychom klást důraz hlavně na vytvoření prostředí, které by bylo podnětné a seniorům pomáhalo zvládat pocity osamělosti. Navíc se ukázalo, že silné stránky osobnosti, jako jsou například zvídavost a zájem o svět, optimismus s orientací na budoucnost, vitalita a nadšení jsou silnými stránkami dotazovných, kteří se osaměle necítí vůbec nebo jen výjimečně. Bylo by tedy dobré tyto stránky posilovat, apelovat na seniory, aby se zajímali o nové věci, udržovali si vitalitu a optimismus do pozdního věku. Řešení problému osamělosti vidím především v prevenci. Je důležité vytvořit si dostatek sociálních kontaktů a široké spektrum zájmů. V seniorském věku pak mít co nejvíce možností, jak svůj volný čas smysluplně využít.
|
|
|
Míra chudoby a osamělosti generace 65 plus
NEJEDLÁ, Kateřina
Diplomová práce se zabývá životem seniorů starších šedesáti pěti let, a to především po stránce finančního zabezpečení a pocitu osamělosti. V teoretické části diplomové práce je popsána problematika stáří a změn souvisejících se stárnutím. Následující kapitoly jsou věnovány problematice chudoby, genderové nerovnosti ve stáří a sociálnímu vyloučení. Dále jsou podle dostupné odborné literatury popsány témata osamělosti, vlivu osamělosti na zdraví a důležitosti mezilidských vztahů v otázce osamělosti. Cílem diplomové práce je porozumět tomu, jaké měly prožité životní události a životní poměry vliv na chudobu a osamělost v životě respondentů a jak tyto aspekty vnímali a prožívali. Jak vnímají svojí současnou situaci a to především po stránce finančního zabezpečení a pocitu osamělosti. Pro výzkumné účely bylo náhodně vybráno pět respondentů a to tak, aby byli ve výzkumu zastoupeny ženy i muži, žijící osamoceně po rozvodu/ovdovění a v manželství/partnerství. Tito respondenti převyprávěli za pomoci obsáhlých narativních rozhovorů svoje životní příběhy, které jsem posléze detailně přepsala a pečlivě pročítala, abych neopomenula důležité mezníky v životech respondentů, které mi přispěly k uskutečnění cíle diplomové práce. Pro zpracování praktické části diplomové práce jsem zvolila strategie kvalitativního výzkumu pomocí narativních rozhovorů. Narativní modus je založen na přesvědčivé a neopakovatelné prezentaci životního příběhu s důrazem na životní zkušenost. Uvedená technika rozhovoru je vhodná právě u starší generace, což se i v průběhu výzkumu potvrdilo. V rámci výzkumu diplomové práce byly stanoveny dvě hlavní výzkumné otázky. 1. Měly prožité životní události a životní poměry vliv na chudobu a osamělost v jejich životě? 2. Jak vnímali a prožívali chudobu a osamělost v průběhu svého života? K zodpovězení těchto otázek bylo potřeba udržovat rozhovor v okruhy daných témat. Výsledky výzkumné části práce umožnily dojít k následujícím závěrům. Respondenti překvapivě nepociťují chudobu, přestože se výší důchodů často pohybují na její hranici. Chudobu jako takovou vnímají v rovině někoho, kdo nemá co jíst, kdo nemá kde bydlet a nemá prostředky na živobytí. Vysvětlení spočívá v tom, že všichni respondenti žili v době a na místech, kde si museli vystačit s málem, a to je do budoucího života vybavilo skromností a nenáročností. Všichni respondenti se shodují v tom, že přechod do starobního důchodu byl významným mezníkem jejich života. Přesto že výše starobních důchodů respondentům již neumožňuje tolik aktivit, na které byli zvyklé, nevnímají svojí situaci ani v jednom z příběhů za chudobnou. Dá se říct, že skromný život připravil respondenty na život v důchodu. Podobným způsobem se respondenti vyjádřili k tématu osamělosti. Ve všech rozhovorech byla bohatým a silným faktorem rodina. Respondenti žijící na vesnicích a v menších městech uvádějí, že udržují kvalitní sousedské vztahy, mnohdy trvající již z doby dětství. Nejčastěji je osamělost spojována se ztrátou partnera. Ve dvou příbězích respondentek, se vyskytla osamělost po smrti partnera. Toto období, jak uvádějí, bylo jejich nejhorší v životě a cítily se nejvíce osamoceny. V současnosti osamělosti předcházejí díky dětem a vnoučatům.
|
|
|
Filosofie jako pneumatologie Ferdinanda Ebnera v díle "Das Wort und die geistigen Realitäten: Pneumatologische Fragmente"
ČERNÁ, Tereza
Práce se věnuje filosofickému konceptu rakouského myslitele 20. století Ferdinanda Ebnera v jeho životním díle ?Das Wort und die geistigen Realitäten: Pneumatologische Fragmente? z roku 1921. Zohledněn je nejen myslitelův osobní život a persony, jež na jeho tvorbu měly bezprostřední vliv, ale též historicko-kulturní kontext doby, ve které své originální myšlení rozvíjel. Jádro práce spočívá v představení a explanaci základních termínů a tezí, o než se Ebnerova filosofie, resp. pneumatologie, opírá. Tato část je doplněna německo-českým překladem nejdůležitějších pasáží Ebnerova stěžejního díla.
|
|
|
Životní styl partnerských párů po 60. roce věku
MARIÁNKOVÁ, Alena
V současné době jsme svědky převratného období vyznačujícího se demografickými změnami obyvatelstva. Střední délka života lidí ve vyspělých zemích se znatelně prodlužuje a procento seniorů ve společnosti stoupá. Problematika aktivního přístupu ke stárnutí je proto v dnešní době velmi aktuální. Je těžké určit, kdy končí mládí a nastává stáří, světová zdravotnická organizace však tuto hranici určila na 60 let. To je doba, kdy člověk odchází do důchodu a kdy vnímá vlastní stárnutí nejintenzivněji. Cílem diplomové práce je zmapovat životní styl seniorů. Teoretická část zahrnuje především popis tohoto období lidského života, v praktickém výzkumu je nahlíženo do životů konkrétních seniorů tak, aby byla vytvořena jasná představa o tom, jak dnešní senior žije, jak vypadá jeho běžný den, čemu se věnuje a co ho trápí. Hlavní výzkumnou skupinou jsou páry, do výzkumu však jsou zahrnuti i jednotlivci, většinou vdovy, které žijí osamoceně. Pomocí rozhovorů v jejich domácím prostředí je možno nahlédnout do jejich soukromí, a tak zjistit tak, jaký je životní styl lidí po 60. roce věku. Pro všechny respondenty byl odchod do důchodu zásadním zlomem v jejich životě. Způsob, jakým se s touto situací vyrovnávali, se různí, v každém případě se ale jejich život a životní styl určitým způsobem změnil, ať už pozitivně nebo negativně. Někteří lidé po odchodu ze zaměstnání zpomalili životní tempo a začali se věnovat rodině a koníčkům, někteří naopak využily nabytého času a svým zálibám se teprve začali naplno věnovat. Našli se však i lidé, kteří se svých zálib naopak vzdali a zpohodlněli. To se týká především osamělých lidí. Z výzkumu lze vypozorovat, že lidé žijící v páru jsou spíše aktivnější a pokud jim nebrání zdravotní problémy, vykazují větší pracovitost a činorodost. Partneři se ve svých zálibách vzájemně podporují a navzájem se povzbuzují k aktivitě. Výzkum nedokázal obsáhnout názory všech seniorů, ukázalo se však, že pozitivní přístup k životu a aktivní životní styl výrazně napomáhá zkvalitnit stáří, které by nemělo být vnímáno jako smutná a závěrečná kapitola života.
|
|
|
Zdravotní stav a životní styl osamělých žen starších 60 let.
NEJEDLÁ, Kateřina
Bakalářská práce je zaměřena na zjištění zdravotního stavu a životního stylu osamělých žen po šedesátém roce věku. Teoretická část charakterizuje stáří a stárnutí, zdravotní stav, osamělost, bydlení seniorů, mezigenerační vztahy, ageismus a chudobu. Praktická část obsahuje kvantitativní výzkum, kde jsou výše uvedené aspekty vzájemně komparovány mezi ženami stejného věku žijícími s manželem či partnerem a mezi ženami žijícími bez partnera. Cílem této práce je zjistit, jak se cítí a jaký je zdravotní stav osamělých žen po šedesátém roku věku, jaký je jejich životní styl a jakým způsobem tráví volný čas.
|
|
|
Osamělost jako krizový faktor ve stáří z pohledu sociální práce v domovech pro seniory
MUNDLOVÁ, Jitka
Práce se zabývá osamělostí ve stáří z pohledu sociální práce v domovech pro seniory. Teoretická část popisuje osamělost z pohledu psychologie, sociologie i sociální psychologie. Dále je zaměřena na životní krize a jejich psychologické aspekty. poslední část je věnována stáří jako poslední etapě ontogenetického vývoje a seniorům jako adresátům sociální práce v domovech pro seniory. praktická část obsahuje charakteristiku práce sociálního pracovníka v domově pro seniory. Popisuje nabízené aktivizační činnosti, jejich možný vliv na osamělost v pobytovém zařízení. V domově pro seniory mají klienti řadu možností, jak vyplnit čas v novém domově. Je zde i prostor na otevření se a sdělování svých pocitů a zážitků. Přes veškeré nabídky zaměstnání nemůže domov pro seniory plně nahradit pobyt v dobře fungujícím rodinném prostředí.
|
host ::
RSS.