|
|
Místní akční skupiny ve vnitřní periferii Čech: percepce úspěšnosti a její analýza
Ambrozková, Marie ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Konečný, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá úspěšnost místních akčních skupin (MAS) z hlediska definice úspěchu zástupci MAS, která je porovnána s přístupy státních a evropských orgánů a odborníků. Dále analyzuje faktory ovlivňující činnost MAS s důrazem na kontext vnitřní periferie Čech. Metody výzkumu byly kvalitativního charakteru a zahrnovaly polostrukturované rozhovory se zástupci šesti aktivních MAS z vnitřní periferie Čech. z výsledků vyplývá, že podle zástupců MAS leží úspěšnost v síťování aktérů v území, známosti MAS, znalosti potřeb území a v akceschopném cílení na tyto potřeby. Především v důrazu na známost MAS a informované cílení na potřeby území se názory respondentů odlišují od jiných přístupů. Základ úspěšné MAS je podle respondentů v dobrém týmu, který využívá pozitivních a překonává negativní faktory, které na činnost MAS působí. Klíčové poznatky z výzkumu zahrnují popis týmu úspěšné MAS a přehled faktorů, které činnost ovlivňují. Faktory vnitřní periferie jsou malé obce s neuvolněnými starosty, řídké osídlení a chybějící služby. Mezi vnějšími faktory byly zjištěny důležité pozitivní efekty konkrétních dotací, jako je motivace subjektů, tvorba sítí, přinášení inovací, rozšíření finanční a personální kapacity týmu nebo budování dobrého jména MAS. Výsledky práce přispívají k hlubšímu pochopení...
|
|
|
Economic Effects of Germans' Expulsion from Czechoslovakia Revisited
Kafková, Kateřina ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Schwarz, Jiří (oponent)
Ekonomické dopady vyhnání Němců z Československa: Nový pohled Autor: Bc. Kateřina Kafková Abstrakt Tato práce se zabývá dlouhodobými dopady, které měl odsun Němců z Československa po druhé světové válce na české pohraničí. Konkrétně práce testuje citlivost závěrů předchozí literatury zkoumáním dříve nezkoumaných potenciálně matoucích faktorů - přítomnost vojenských prostorů a pohraničního pásma v datech; silného znečištění ovzduší v severozápadních Čechách během komunistického režimu; a dopad divokého odsunu v sovětské osvobozenecké zóně těsně po skončení druhé světové války. Vlivy těchto faktorů se ukázaly jako nepatrné až nulové. Zjištění této práce jsou tedy v souladu se závěry dosavadní literatury - odsun Němců způsobil v pohraničí vyšší nezaměstnanost, nižší hustotu zalidnění, nižší zaměstnanost v odvětvích s vysokou kvalifikací a nižší podíl obyvatelstva se středoškolským a vysokoškolským vzděláním ve srovnání s vnitrozemím Čech, které trvají dodnes.
|
|
|
Hranice efektivního a udržitelného fungování obcí v Česku - příklad ORP Litomyšl a Chrudim
Šel, Jan ; Hellebrandová, Lenka (vedoucí práce) ; Hruška, Vladan (oponent)
Předmětem výzkumu magisterské práce je hranice efektivního a udržitelného fungování malých obcí v Česku, konkrétně v ORP Litomyšl a Chrudim. V Česku je otázka udržitelnosti, efektivity malých obcí dlouhodobý problém, který stále nedoznal řešení. S tím souvisí i občanská vybavenost. Ta díky nízké populační velikosti obcí často nedosahuje odpovídajícímu standardu. První část práce představuje institucionální kontext vývoje veřejné správy a samosprávy v českých zemích, Česku a Československu. Druhá část popisuje teoretické koncepty, indexy, míry popisující efektivitu obecních samospráv. Třetí část práce popisuje metodu výběru území, popis dat a složení souboru ukazatelů, které jsou rozvinuty v analytické části. Analytická část určuje přibližnou populační velikost, od které je obec schopna zajistit základní standardy služeb pro své občany a zároveň udržitelně fungovat. Kapitola zhodnocení - standard určila základní standard, který by obce měly zajišťovat pro své občany. Diskuzní kapitola se pak pokouší porovnávat a rozvíjet výsledky analytické části společně s uvedenými koncepty z teoretické části. Klíčová slova: malé obce, lokální demokracie, měření efektivity, udržitelný rozvoj, standard vybavenosti, meziobecní spolupráce, ORP Litomyšl, ORP Chrudim.
|
|
|
Význam občanských iniciativ v rozvoji města Případová studie nádraží Vyšehrad
Moravcová, Ivana ; Slámová, Eliška (vedoucí práce) ; Špačková, Petra (oponent)
Bakalářská práce "Význam občanských iniciativ na rozvoji města - případová studie nádraží Vyšehrad" si klade za cíl zjistit, jaké občanské iniciativy se zapojují do rozvoje města, jaké prostředky používají a zda má jejich jednání efekt. V teoretické části jsou představena základní východiska vycházející z teorie komunit a výzkumů týkajících se lokálních hnutí a jejich postavení ve městě. Následuje legislativní rámec občanských spolků a procesu územního plánování. V empirické části je prováděn výzkum formou případové studie pražského nádraží Vyšehrad, kde byly využity polostrukturované rozhovory a studium dokumentů. Po identifikaci zúčastněných subjektů kauzy jsou pojmenovány tři hlavní typy občanských hnutí. Celoměstská, která jsou často tvořena odborníky a zabývají se celým územím města, snaží se aktivizovat lokální hnutí a občany a podávat odborné rady. Větší vliv mají lokální hnutí, jelikož jsou tvořena občany, kteří se identifikují s problémem a mohou mu věnovat více času a energie. Tato hnutí jsou typická spíše pro okrajové části Prahy, kde se staví na zelené louce. Poslední skupinou jsou občanské iniciativy, tvořené často nespokojenými občany, kteří se snaží upozornit na problém. Jako nejúčinnější prostředek se zdá účast v územním řízení, významná je ale i medializace problému a snaha...
|
|
|
Role měkkých faktorů v rozvoji vnitřní periferie východních Čech
Komárek, Marek
Role m kkých faktor v rozvoji vnit ní periferie východních ech Abstrakt V posledních letech se ve výzkumu podmín ností procesu polarizace prostoru a rozvoje region klade d raz na pochopení významu endogenních a tzv. "m kkých" faktor . Obecné teorie regionálního vývoje, formulované p evážn na bázi hodnocení "tvrdých" dat, jsou z d vodu jejich omezené vypovídací schopnosti ov ovány etnými p ípadovými studiemi, v nichž se uplat ují zejména kvalitativní p ístupy hodnocení. Vliv a validita "m kkých" faktor významn roste s klesající ádovostní úrovní sledování, proto je žádoucí provád t empirické výzkumy i v úrovni obcí. Diplomová práce si klade za cíl analyzovat "m kké" faktory územního rozvoje a pochopit podstatu rozdíl socio-ekonomické vysp losti obcí v území vnit ní periferie ech. Základním teoretickým východiskem se stal koncept institucionální hustoty (institutional thickness) s logickým p esahem k problematice sociálního kapitálu. P edm tem sledování je kooperace aktér územního rozvoje (starost obcí) v prostoru, jejich vzájemná d v ra a angažovanost v nadobecních aktivitách. Snahou je odhalit a vysv tlit charakter vztah , sm r interakcí a vliv politické orientace aktér na jejich pozici v mikroregionech a v lokálním spole enství. Úvodní ást práce p edstavuje obecný vstup do problematiky výzkumu, na níž...
|
|
|
Sociální a lidský kapitál jako faktor rozvoje periferních oblastí Česka
Pileček, Jan
V rámci výzkumu polarizace prostoru, resp. periferních oblastí Česka došlo v posledních letech k významnému uplatnění kulturněgeografických přístupů. V otázce rozvoje těchto oblastí je totiž zdůrazňován význam tzv. "měkkých" sociokulturních faktorů rozvoje (včetně sociálního a lidského kapitálu). Východiskem je přesvědčení, že při omezeném rozvojovém potenciálu periferních (a venkovských) oblastí nabývá na významu aktivita a aktivizace lokálních komunit (kvalita sociálního a lidského kapitálu), jakožto významného vnitřního (endogenního) rozvojového faktoru. I přes řadu pokusů, které byly učiněny, však stále nelze dostatečně zodpovědět otázky spojené se skutečným významem sociálního a lidského kapitálu (a jejich odlišných forem) v (socioekonomickém) rozvoji těchto oblastí a také jejich vzájemným vztahem (podmíněností). Proto lze problémy spatřovat jak v oblasti teoreticko-metodologické (konceptualizace), tak zejména v nedostatečném ověřování těchto teoretických konceptů empirickým výzkumem, a to zejména v mikroregionální až lokální úrovni. Disertační práce je tedy zaměřena na identifikaci a explanaci významu vybraných sociokulturních faktorů regionálního rozvoje (sociálního a lidského kapitálu) v rozvoji periferních (z nich zejména venkovských) oblastí Česka. Cílem je přispět do diskuse, resp....
|
|
|
Role měkkých faktorů v rozvoji vnitřní periferie východních Čech
Komárek, Marek
Role m kkých faktor v rozvoji vnit ní periferie východních ech Abstrakt V posledních letech se ve výzkumu podmín ností procesu polarizace prostoru a rozvoje region klade d raz na pochopení významu endogenních a tzv. "m kkých" faktor . Obecné teorie regionálního vývoje, formulované p evážn na bázi hodnocení "tvrdých" dat, jsou z d vodu jejich omezené vypovídací schopnosti ov ovány etnými p ípadovými studiemi, v nichž se uplat ují zejména kvalitativní p ístupy hodnocení. Vliv a validita "m kkých" faktor významn roste s klesající ádovostní úrovní sledování, proto je žádoucí provád t empirické výzkumy i v úrovni obcí. Diplomová práce si klade za cíl analyzovat "m kké" faktory územního rozvoje a pochopit podstatu rozdíl socio-ekonomické vysp losti obcí v území vnit ní periferie ech. Základním teoretickým východiskem se stal koncept institucionální hustoty (institutional thickness) s logickým p esahem k problematice sociálního kapitálu. P edm tem sledování je kooperace aktér územního rozvoje (starost obcí) v prostoru, jejich vzájemná d v ra a angažovanost v nadobecních aktivitách. Snahou je odhalit a vysv tlit charakter vztah , sm r interakcí a vliv politické orientace aktér na jejich pozici v mikroregionech a v lokálním spole enství. Úvodní ást práce p edstavuje obecný vstup do problematiky výzkumu, na níž...
|
|
|
Role lokálních aktérů v socio-ekonomickém rozvoji západočeského příhraničí
Svoboda, Jan ; Komárek, Marek (vedoucí práce) ; Hlaváček, Petr (oponent)
Předkládaná bakalářská práce usiluje o rozšíření dosavadních teoretických, a zejména empirických, poznatků o roli aktérů lokálního rozvoje na odlišný stav socio-ekonomické vyspělosti obcí situovaných v příhraničních periferních oblastech Česka. Stěžejní rámec pro hodnocení veškerých výstupů tvoří koncept tzv. institucionální hustoty území. V této práci analyzovaný datový soubor je výstupem z celkem 24 polostrukturovaných rozhovorů se starosty obcí bez rozšířených kompetencí v rámci státní správy. Hlavním cílem předkládané práce je na základě analýzy polostrukturovaných rozhovorů pochopit a objasnit hustotu sociálních interakcí v rozvojových aktivitách jednotlivých obcí. Jelikož vykonané rozhovory rovnoměrně pokrývají celé sledované území okresu Cheb, bylo možné na základě zjištěných poznatků nejen hodnotit dílčí sociální interakce, ale také porovnávat tyto interakce v rámci celého území sledovaného okresu (tedy např. srovnávat nižší administrativní jednotky, dobrovolné svazky obcí a další prostorové subjekty). Závěry této práce pak byly srovnávány se závěry provedenými v oblasti vnitřní periferie zkoumané za pomoci podobné metodiky v letech 2016 a 2017 ve východních Čechách. Ke stěžejním zjištěním patří potvrzení klíčové role osoby starosty v lokálním rozvoji a důležitost aktivního přístupu obce v...
|
|
|
Role měkkých faktorů v rozvoji vnitřní periferie východních Čech
Komárek, Marek ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Pileček, Jan (oponent)
Role m kkých faktor v rozvoji vnit ní periferie východních ech Abstrakt V posledních letech se ve výzkumu podmín ností procesu polarizace prostoru a rozvoje region klade d raz na pochopení významu endogenních a tzv. "m kkých" faktor . Obecné teorie regionálního vývoje, formulované p evážn na bázi hodnocení "tvrdých" dat, jsou z d vodu jejich omezené vypovídací schopnosti ov ovány etnými p ípadovými studiemi, v nichž se uplat ují zejména kvalitativní p ístupy hodnocení. Vliv a validita "m kkých" faktor významn roste s klesající ádovostní úrovní sledování, proto je žádoucí provád t empirické výzkumy i v úrovni obcí. Diplomová práce si klade za cíl analyzovat "m kké" faktory územního rozvoje a pochopit podstatu rozdíl socio-ekonomické vysp losti obcí v území vnit ní periferie ech. Základním teoretickým východiskem se stal koncept institucionální hustoty (institutional thickness) s logickým p esahem k problematice sociálního kapitálu. P edm tem sledování je kooperace aktér územního rozvoje (starost obcí) v prostoru, jejich vzájemná d v ra a angažovanost v nadobecních aktivitách. Snahou je odhalit a vysv tlit charakter vztah , sm r interakcí a vliv politické orientace aktér na jejich pozici v mikroregionech a v lokálním spole enství. Úvodní ást práce p edstavuje obecný vstup do problematiky výzkumu, na níž...
|
|
|
Význam občanských iniciativ v rozvoji města Případová studie nádraží Vyšehrad
Moravcová, Ivana ; Slámová, Eliška (vedoucí práce) ; Špačková, Petra (oponent)
Bakalářská práce "Význam občanských iniciativ na rozvoji města - případová studie nádraží Vyšehrad" si klade za cíl zjistit, jaké občanské iniciativy se zapojují do rozvoje města, jaké prostředky používají a zda má jejich jednání efekt. V teoretické části jsou představena základní východiska vycházející z teorie komunit a výzkumů týkajících se lokálních hnutí a jejich postavení ve městě. Následuje legislativní rámec občanských spolků a procesu územního plánování. V empirické části je prováděn výzkum formou případové studie pražského nádraží Vyšehrad, kde byly využity polostrukturované rozhovory a studium dokumentů. Po identifikaci zúčastněných subjektů kauzy jsou pojmenovány tři hlavní typy občanských hnutí. Celoměstská, která jsou často tvořena odborníky a zabývají se celým územím města, snaží se aktivizovat lokální hnutí a občany a podávat odborné rady. Větší vliv mají lokální hnutí, jelikož jsou tvořena občany, kteří se identifikují s problémem a mohou mu věnovat více času a energie. Tato hnutí jsou typická spíše pro okrajové části Prahy, kde se staví na zelené louce. Poslední skupinou jsou občanské iniciativy, tvořené často nespokojenými občany, kteří se snaží upozornit na problém. Jako nejúčinnější prostředek se zdá účast v územním řízení, významná je ale i medializace problému a snaha...
|
host ::
RSS.