Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
"Podmínky exilu: jazyk, text a historie u Libuše Moníkové a Milana Kundery"
Reuter, Magdalena Antonia ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Diplomová práce se zabývá vymezením termínu exilu a jeho podmínkami, dále se práce věnuje dopadům této životní zkušenosti na tvorbu spisovatelů, zvláště pak problému psaní v cizím jazyce a roli překladu. Konkrétně předkládaná práce vychází z literárních děl Libuše Moníkové a Milana Kundery. První kapitola blíže představuje celkové výzkumné pole a výskyt spřízněných témat v díle obou autorů. Další dvě kapitoly se věnují jednotlivým aspektům tvorby podmíněným exilem - jazyku a překladu i korelaci mezi textem a historií. Poznatky z analýz provedené v rámci této diplomové práce se vztahují nejen na jednotlivé autory, nýbrž je lze také uplatnit ke zpřesnění a doplnění obrazu české literatury druhé poloviny 20. století, pro jehož pochopení je fenomén exilu zcela zásadní. Klíčová slova exilová literatura, Milan Kundera, Libuše Moníkové, Pražské jaro, překlad.
Pohled zvenčí - tematika únorové revoluce v prózách Zdeňka Němečka, Egona Hostovského a Lubora Zinka
Malinová, Lenka ; Schmarc, Vít (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Autorka se ve své práci zabývá srovnáním tří próz od exilových autorů, Egona Hostovského, Lubora Zinka a Zdeňka Němečka. Romány Nezvěstný, Únor a povídku Stín spojuje tematika únorové revoluce v Československu roku 1948. Autorka se zabývá třemi základními tématy, která se ve všech třech prózách objevují: binárními světy a dualismem, zrazeným slovem a obrazem velkých dějin. Tyto objevené motivy jsou v práci usouvztažněny s obecnými principy exilové literatury.
Pohled zvenčí - tematika únorové revoluce v prózách Zdeňka Němečka, Egona Hostovského a Lubora Zinka
Malinová, Lenka ; Schmarc, Vít (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Autorka se ve své práci zabývá srovnáním tří próz od exilových autorů, Egona Hostovského, Lubora Zinka a Zdeňka Němečka. Romány Nezvěstný, Únor a povídku Stín spojuje tematika únorové revoluce v Československu roku 1948. Autorka se zabývá třemi základními tématy, která se ve všech třech prózách objevují: binárními světy a dualismem, zrazeným slovem a obrazem velkých dějin. Tyto objevené motivy jsou v práci usouvztažněny s obecnými principy exilové literatury.
"Podmínky exilu: jazyk, text a historie u Libuše Moníkové a Milana Kundery"
Reuter, Magdalena Antonia ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Diplomová práce se zabývá vymezením termínu exilu a jeho podmínkami, dále se práce věnuje dopadům této životní zkušenosti na tvorbu spisovatelů, zvláště pak problému psaní v cizím jazyce a roli překladu. Konkrétně předkládaná práce vychází z literárních děl Libuše Moníkové a Milana Kundery. První kapitola blíže představuje celkové výzkumné pole a výskyt spřízněných témat v díle obou autorů. Další dvě kapitoly se věnují jednotlivým aspektům tvorby podmíněným exilem - jazyku a překladu i korelaci mezi textem a historií. Poznatky z analýz provedené v rámci této diplomové práce se vztahují nejen na jednotlivé autory, nýbrž je lze také uplatnit ke zpřesnění a doplnění obrazu české literatury druhé poloviny 20. století, pro jehož pochopení je fenomén exilu zcela zásadní. Klíčová slova exilová literatura, Milan Kundera, Libuše Moníkové, Pražské jaro, překlad.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.