|
| |
|
|
Analýza a převod kódů do vyššího programovacího jazyka
Křoustek, Jakub ; Masařík, Karel (oponent) ; Meduna, Alexandr (vedoucí práce)
Práce popisuje metody a postupy používané k analýze a transformaci kódů. Obsahuje základní informace o vědním oboru reverzní inženýrství a jeho užití ve výpočetní technice i mimo ni. Hlavním cílem je vytvoření obecného zpětného překladače neboli dekompilátoru, tj. prostředku pro zpětný překlad z binární formy (případně jazyka symbolických instrukcí) do vyššího programovacího jazyka. Zmíněná činnost je silně závislá na konkrétní instrukční sadě a architektuře procesoru. Tento problém je řešen pomocí popisu sémantiky jednotlivých instrukcí jazykem navrženým pro tento účel. Výstupem je program napsaný ve vyšším programovacím jazyku, funkčně ekvivalentní vstupu. Program je tedy schopen pracovat s jakoukoliv instrukční sadou a kód v ní napsaný pak převést do zvoleného vyššího programovacího jazyku. Tento návrh je v praxi implementován jako součást projektu Lissom. Obecný dekompilátor je zcela nový pojem a pro jeho vytvoření byly autorem navrženy doposud nepublikované techniky z oblastí teorie překladačů a optimalizací.
|
|
|
Metody detekce funkcí při zpětném překladu kódu
Kábele, Břetislav ; Ďurfina, Lukáš (oponent) ; Křoustek, Jakub (vedoucí práce)
Práce popisuje metody detekce funkcí při zpětném překladu programů. Obsahuje základní informace o vědním oboru reverzní inženýrství a jeho užití ve výpočetní technice i mimo ni. Představen je zpětný překladač, vyvinutý výzkumnou skupinou Lissom na FIT VUT v Brně. Hlavním cílem je objasnění několika metod detekce funkcí, diskutování jejich výhod a nevýhod a zjištění problémů detekce funkcí. Po detekování začátku, konce a těla funkce je potřebné nalézt parametry a návratové hodnoty. Jsou představeny některé algoritmy z této oblasti. Výstupem jsou navržená a implementovaná řešení detekce funkcí a parametrů nezávislá na architektuře.
|
|
|
Rekonfigurovatelný ladicí nástroj na úrovni zdrojového kódu
Korvas, Pavol ; Dolíhal, Luděk (oponent) ; Křoustek, Jakub (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá seznámením se s problematikou ladění a principu ladicích nástrojů. Dále práce podrobně zkoumá formát ladicích informací a popisuje návrh ladicího nástroje vytvořeného pro potřeby projektu Lissom. Práce taktéž obsahuje popis implementace jednotlivých navržených částí ladicího nástroje. V závěru práce se nachází testování implementovaného řešení na dvou typech architektur a taktéž shrnutí výsledků této práce.
|
|
|
Rekonstrukce datových typů při zpětném překladu kódu
Matula, Peter ; Ďurfina, Lukáš (oponent) ; Křoustek, Jakub (vedoucí práce)
Práce se zabývá popisem metod rekonstrukce datových typů při zpětném překladu. Je definován pojem zpětného inženýrství a představen zpětný překladač vyvíjen v rámci projektu Lissom, pro potřeby kterého tato práce vznikla. Jsou představeny stávající metody rekonstrukce jednoduchých i složených datových typů a podrobně vysvětleny přístupy založené na analýze toku dat a analýze ofsetů paměťových operací. Jádrem práce je návrh nové techniky rekonstrukce jednoduchých a složených datových typů, vhodné pro nasazení v prostředí rekonfigurovatelného zpětného překladače projektu Lissom. Jsou vysvětleny základní principy nového návrhu, jeho implementace a souvisejících změn ve vyvíjeném zpětném překladači a jeho medzikódě. Výsledné řešení je podrobeno řadě testů. V závěru jsou diskutovány dosažené výsledky, nedostatky a směr další práce.
|
|
| |
|
|
Využití dynamické analýzy kódu při zpětném překladu
Končický, Jaromír ; Zemek, Petr (oponent) ; Ďurfina, Lukáš (vedoucí práce)
V rámci projektu Lissom je vyvíjen rekonfigurovatelný zpětný překladač, jehož cílem je umožnit zpětný překlad programů, určených pro více různých platforem, do několika různých vyšších programovacích jazyků. V době počátku řešení této práce v něm nejsou implementovány techniky využívající informace získané dynamickou analýzou zpětně překládaného programu. Využitím těchto technik je však možné výsledky zpětného překladače výrazně zlepšit. Návrh těchto technik je hlavní náplní této diplomové práce. V rámci tohoto textu je popsáno zpětné inženýrství a zpětný překladač projektu Lissom. Jsou zde obecně popsány existující techniky dynamické analýzy, jako je instrumentace a emulace. Poté jsou zde uvedeny konkrétní informace, které lze získat během dynamické analýzy, a navrženy metody jejich využití ve zpětném překladači.
|
|
|
Migrace zdrojových kódů pomocí dekompilace
Korec, Tomáš ; Ďurfina, Lukáš (oponent) ; Zemek, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá migrací zdrojových kódů vysokoúrovňových programovacích jazyků pomocí dekompilace. Migrační nástroj vyvinutý v rámci práce je postaven na prostřední a zadní části dekompilátoru projektu Lissom. V práci je rozebráno několik překladačů, které ze vstupního jazyka generují kód v LLVM IR. Vhodné překladače byly vybrány pro integraci do migračního nástroje. Kód přeložený do LLVM IR je vstupem prostřední optimalizační části dekompilátoru. Výstupem migračního nástroje je kód v jazyce C nebo v jazyce podobném Pythonu generovaný zadní častí dekompilátoru. Vstupními jazyky jsou Fortran a jeho dialekty, C/C++/Objective-C/Objective-C++ a D. V práci jsou popsány problémy spojené s migrací těchto jazyků, jejich řešení a způsoby jak zlepšit kvalitu a čitelnost výsledného kódu.
|
|
|
Rozšíření generického ladicího nástroje v projektu Lissom
Hons, Petr ; Husár, Adam (oponent) ; Přikryl, Zdeněk (vedoucí práce)
Práce se zabývá seznámením s problematikou ladění a ladicích nástrojů. Dále popisuje princip ladicích informací, speciálně formátu DWARF s důrazem především na Call Frame Information (CFI), které umožňují ladicím nástrojům vizualizovat zásobník volání. Zároveň byla navržena a implementována rozšíření ladicího nástroje projektu Lissom přidávající podporu zásobníku volání, historie hodnot a příkazů step return a step over.
|
|
|
Profilovací nástroj pro generické simulátory mikroprocesorů
Wilczák, Milan ; Přikryl, Zdeněk (oponent) ; Masařík, Karel (vedoucí práce)
Tato práce popisuje návrh a implementaci profilovacího nástroje pro nově vytvářené procesory. K popisu procesoru je použit specializovaný jazyk ISAC, který popisuje zdroje procesoru, instrukční sadu a chování procesoru. Výsledný profiler je rozšířením existujícího simulátoru a lze ho použít pro optimalizaci procesoru i jeho aplikací. Základem je generování událostí simulátorem a jejich následné zpracování do statistik.
|
host ::
RSS.