|
| |
|
|
Využití biomasy pro energetické účely
Romanová, Kristýna ; Ing.Ondřej Kosík, Ph.D. (oponent) ; Flodrová, Dana (vedoucí práce)
Teoretická část práce se zaměřuje na problematiku biomasy využitelné pro energetické účely, zejména na zemědělské odpady, které se dají využít jako substrát pro bioplynové stanice. Dále rozebírá složení polymerních substrátů, které bioplynový proces ovlivňují nejvíce. Cílem práce bylo proměřit jednotlivé enzymové aktivity vzorku biomasy, který je používán jako surovina pro výrobu bioplynu.
|
|
|
Možnosti mikrobiální degradace a využití odpadů z potravinářských výrob
Illková, Kateřina ; Karovičová, Jolana (oponent) ; Jarošová, Alžběta (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou mikrobiálních degradací odpadních materiálů potravinářského průmyslu. Problematika je orientována na produkci technologicky významných enzymů produkovaných mikroorganismy, které jsou schopny daný odpad využívat jako zdroj uhlíku. První část dizertační práce, zabývající se produkcí polygalakturonas, byla vypracována v rámci studijních pobytů na Chemickém ústavu SAV, oddělení Glykomiky v Bratislavě. Použitým odpadem a současně zdrojem uhlíku pro růst mikroorganismů a produkci enzymů byly hroznové výlisky z vinařství. Na tomto odpadním materiálu byla testována produkce pektolytických enzymů. Na základě screeningu byl vybrán mikrobiální kmen s nejvyšší produkcí polygalakturonasové aktivity. Produkované enzymy byly nejprve izolovány extrakčními metodami, purifikovány a následně proteomicky identifikovány. V další části dizertační práce byla pozornost zaměřena na lipasy a čištění odpadních vod s obsahem lipidů. Důvodem byla spolupráce s firmou zabývající se konstrukcí odlučovačů tuků. Předmětem této části bylo studium vlastností dodaného komerčního přípravku, prostudování podmínek mikrobiální produkce lipas, identifikace mikroflóry přítomné v komerčním přípravku a testování mikrobiálních kmenů pro vývoj nového přípravku. Testování mikrobiálních kmenů proběhlo za účelem realizace nápadu firmy vyvinout nový přípravek do odlučovače tuků.
|
|
|
Properties and production of microbial lipases
Martinková, Patrícia ; Reichstädter, Marek (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Bachelor´s thesis is focused on testing the culture media for growing various strains of yeasts, producing lipolytic enzymes and to study the influence of culture media composition on the production of lipolytic enzymes. Theoretical part of this thesis states the characteristics of lipolytic enzymes, their properties, sources, conditions for their production and the possibilities of their application. Together 8 strains of yeasts were used in the experimental part of the thesis, namely 2 strains of Yarrowia lipolytica, 2 strains of Kluyveromyces lactis, Cryptococcus saitoi, Candida intermedia, Candida oleophila and Debaryomyces hansenii, which were cultivated on 4 media with different compounds. During the cultivation the growth of biomass was monitored and growth curves were formed based on these results. Selected strains of yeasts were tested during the process of cultivation for lipolytic activity of two types of enzymes – enzymes bonded to the cellular structure and extracellular enzymes, which were measured by spectrophotometer. Production of lipolytic enzymes varied depending on applied culture medium.
|
|
|
Studium produkce lipáz pomocí vybraných mikroorganizmů
Rošková, Hana ; Babák, Libor (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Diplomová práce byla zaměřena na studování lipolytické aktivity u sedmi mikroorganismů, u nichž byla produkce lipáz předpokládána či již potvrzena. Teoretická část práce se zabývá obecnou charakteristikou lipolytických enzymů, specifiky mikrobiálních lipáz a průmyslovým využitím těchto enzymů. Experimentální část se pak zabývá studiem jednotlivých mikroorganismů a jejich lipolytickou aktivitou v přítomnosti sacharidového (glukóza) a lipidového zdroje uhlíku (řepkový olej) či jejich kombinace. Ze sedmi mikroorganismů, testovaných v přítomnosti jak lipidového, tak sacharidového zdroje uhlíku byly k dalším experimentům vybrány pouze Rhodotorula minuta a Yarrowia lipolytica, které byly následně testovány na lipolytickou aktivitu v přítomnosti různých druhů rostlinných olejů (olivový, slunečnicový, řepkový a řepkový přepálený olej). Dále byla ověřována reakce mikroorganismů na různé zdroje dusíku jak organického, tak anorganického původu (močovina, kvasničný extrakt, chlorid amonný, síran amonný) a přídavek detergentu, který je běžně používán v potravinářských či restauračních zařízeních.
|
|
|
Optimalizace produkce vybraných enzymů pomocí Bacillus subtilis
Slavíčková, Radka ; Omelková, Jiřina (oponent) ; Hermanová, Soňa (vedoucí práce)
V diplomové práci byla studována optimalizace produkce lipolytických enzymů při submerzním způsobu kultivace Bacillus subtilis (BS). Produkce lipolytických enzymů byla testovaná v prostředí tří živných médií, která se lišila zejména hlavními zdroji uhlíku, resp. dusíku. První médium obsahovalo zejména extrakt z telecího mozku a hovězího srdce (BHIB), druhé médium pepton a kvasniční extrakt (NB) a třetí živné médium pepton a kvasniční extrakt s přídavkem 2% (w/v) glukózy (NBG). Nejvyšší lipolytické aktivity (0,0784 Uml-1) bylo dosaženo v médiu NBG, přičemž ve všech médiích bylo pozorováno maximum před koncem exponenciální fáze růstu. V NBG médiu bylo následně stanoveno teplotní optimum v rozmezí 30 - 50 °C, pH optimum v rozmezí 5 - 11 a tepelná stabilita lipolytických enzymů produkovaných BS. Aktivita byla stanovena spektrometricky za použití p-nitrofenyllaurátu jako substrátu. Produkované lipolytické enzymy vykazovaly nejvyšší aktivitu při teplotě 37 °C a v alkalické oblasti pH = 8,0. Měření tepelné stability ukázalo, že se jedná o poměrně termostabilní enzymy, které si i po 1 hodině kultivace při 30 - 50 °C zachovaly 100 % aktivity. Přítomnost 1% (w/v) olivového oleje v médiu NBG způsobovala po 14 dnech kultivace pokles lipolytické aktivity o 65 % a pokles hodnoty pH z 6,5 na 5,4. Po nahrazení glukózy fruktózou v živném médiu NBG vykazovala lipolytická aktivita během prvních 7 dní kultivace srovnatelné hodnoty, avšak po 14 dnech kultivace byl zaznamenán již pokles lipolytické aktivity o 29 %. Metodika identifikace lipolytických enzymů BS pomocí peptidového mapování byla vyvinuta za účelem porozumnění potenciálu syntetického polyesteru- poly(e-kaprolaktonu) působit jako induktor tvorby lipáz. Degradační studie komerčního polyesteru poly(e-kaprolaktonu) byla vedena při submerzním způsobu kultivace Bacillus subtilis v médiu NBG při počáteční hodnotě pH 7,0 a teplotě 30 °C po dobu 14 dnů. PCL (Mn=10 000, Mw=14 000) byl studován ve formě filmů (1,0 x 1,0 cm), které byly připraveny lisováním, ochlazováním taveniny na 4 °C a odpařováním dichlormetanu z 2% roztoku. U degradovaných filmů v závislosti na způsobu jejich přípravy byl pozorován po 14 dnech úbytek hmotnosti (7,8 - 17,0 hm. %.) a vznik četných děr a prasklin na povrchu vzorků. V degradačním médiu byly naměřeny hodnoty lipolytické aktivity vyšší o 9 - 17 % ve srovnání s kontrolními vzorky. Denzitometrické sledování nárůstu buněčné hmoty ukázalo rovněž vyšší hodnoty zákalů v degradačním médiu v porovnání s kontrolními vzorky. Na základě naměřených výsledků lze navrhnout, že studované vzorky byly degradovány v důsledku působení BS.
|
|
|
Testování komerčních přípravků do odlučovačů tuků
Vlčková, Bohumila ; Vítová, Eva (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Diplomová práce byla zaměřena na testování pěti komerčních přípravků do odlučovačů tuků. Provedená studie měla dokázat, že v přípravcích jsou přítomny mikroorganismy, které produkují lipolytické enzymy, popř. v nich je i přídavek lipolytických enzymů. Přípravky byly kultivovány povrchově i submerzně a následně testovány jejich vlastnosti jako je lipolytická aktivita, množství uvolněných mastných kyselin atd. Pro povrchovou kultivaci byl použit Tributyrin Agar Base, kde se jako substrát používal Trbutyrin. Pro submerzní kultivaci bylo použito speciálně připravené médium, které obsahovalo olivový olej. Metody použité v této studii sloužily k detekci a kvantifikaci mikroorganismů, které produkují lipolytické enzymy v jednotlivých přípravcích. K detekci mikroorganismů, které produkují lipolytické enzymy byl použit Spirit Blue Agar. Zde se jako substrát používal tributyrin a Tween 80. Aktivita byla měřena spektrofotometricky a degradace lipidů byla měřena titračně. Provedená studie ukázala, že všechny testované přípravky mají schopnost rozkládat tuky.
|
|
|
Properties and production of microbial lipases
Martinková, Patrícia ; Reichstädter, Marek (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Bachelor´s thesis is focused on testing the culture media for growing various strains of yeasts, producing lipolytic enzymes and to study the influence of culture media composition on the production of lipolytic enzymes. Theoretical part of this thesis states the characteristics of lipolytic enzymes, their properties, sources, conditions for their production and the possibilities of their application. Together 8 strains of yeasts were used in the experimental part of the thesis, namely 2 strains of Yarrowia lipolytica, 2 strains of Kluyveromyces lactis, Cryptococcus saitoi, Candida intermedia, Candida oleophila and Debaryomyces hansenii, which were cultivated on 4 media with different compounds. During the cultivation the growth of biomass was monitored and growth curves were formed based on these results. Selected strains of yeasts were tested during the process of cultivation for lipolytic activity of two types of enzymes – enzymes bonded to the cellular structure and extracellular enzymes, which were measured by spectrophotometer. Production of lipolytic enzymes varied depending on applied culture medium.
|
|
|
Možnosti mikrobiální degradace a využití odpadů z potravinářských výrob
Illková, Kateřina ; Karovičová, Jolana (oponent) ; Jarošová, Alžběta (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou mikrobiálních degradací odpadních materiálů potravinářského průmyslu. Problematika je orientována na produkci technologicky významných enzymů produkovaných mikroorganismy, které jsou schopny daný odpad využívat jako zdroj uhlíku. První část dizertační práce, zabývající se produkcí polygalakturonas, byla vypracována v rámci studijních pobytů na Chemickém ústavu SAV, oddělení Glykomiky v Bratislavě. Použitým odpadem a současně zdrojem uhlíku pro růst mikroorganismů a produkci enzymů byly hroznové výlisky z vinařství. Na tomto odpadním materiálu byla testována produkce pektolytických enzymů. Na základě screeningu byl vybrán mikrobiální kmen s nejvyšší produkcí polygalakturonasové aktivity. Produkované enzymy byly nejprve izolovány extrakčními metodami, purifikovány a následně proteomicky identifikovány. V další části dizertační práce byla pozornost zaměřena na lipasy a čištění odpadních vod s obsahem lipidů. Důvodem byla spolupráce s firmou zabývající se konstrukcí odlučovačů tuků. Předmětem této části bylo studium vlastností dodaného komerčního přípravku, prostudování podmínek mikrobiální produkce lipas, identifikace mikroflóry přítomné v komerčním přípravku a testování mikrobiálních kmenů pro vývoj nového přípravku. Testování mikrobiálních kmenů proběhlo za účelem realizace nápadu firmy vyvinout nový přípravek do odlučovače tuků.
|
|
|
Studium produkce lipáz pomocí vybraných mikroorganizmů
Rošková, Hana ; Babák, Libor (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Diplomová práce byla zaměřena na studování lipolytické aktivity u sedmi mikroorganismů, u nichž byla produkce lipáz předpokládána či již potvrzena. Teoretická část práce se zabývá obecnou charakteristikou lipolytických enzymů, specifiky mikrobiálních lipáz a průmyslovým využitím těchto enzymů. Experimentální část se pak zabývá studiem jednotlivých mikroorganismů a jejich lipolytickou aktivitou v přítomnosti sacharidového (glukóza) a lipidového zdroje uhlíku (řepkový olej) či jejich kombinace. Ze sedmi mikroorganismů, testovaných v přítomnosti jak lipidového, tak sacharidového zdroje uhlíku byly k dalším experimentům vybrány pouze Rhodotorula minuta a Yarrowia lipolytica, které byly následně testovány na lipolytickou aktivitu v přítomnosti různých druhů rostlinných olejů (olivový, slunečnicový, řepkový a řepkový přepálený olej). Dále byla ověřována reakce mikroorganismů na různé zdroje dusíku jak organického, tak anorganického původu (močovina, kvasničný extrakt, chlorid amonný, síran amonný) a přídavek detergentu, který je běžně používán v potravinářských či restauračních zařízeních.
|
host ::
RSS.