|
|
Plánování terapie ionizujícím zářením
Požár, Pavel ; Sekora, Jiří (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
Práce se zabývá rozborem vlastností ionizujícího záření. Jsou zde popsány přístroje používané pro ozařování patologických nálezů. Obsahuje jednotlivé fáze plánovacího algoritmu, kde jsou uvedeny jednotlivé úkony. V praktické části práce je obsažen popis vytvořené aplikace pro simulaci ozařování, který zahrnuje stručné vysvětlení postupu práce s programem. Obsahuje také popis jednotlivých funkcí aplikace.
|
|
| |
|
|
Moderní radioterapeutická léčba karcinomů plic
ŽÁKOVÁ, Klára
Bakalářská práce ve své teoretické části popisuje anatomii dýchacího systému, rozdělení karcinomů plic, jejich příznaky, rizikové faktory a možnou léčbu. Zaměřuje se především na samotnou radioterapii plic a techniky ozařování plic s ohledem na současné technické možnosti radioterapie. Praktická část je zastoupena analýzou dat z dotazníkového šetření zkoumající především četnost přítomnosti rizikových faktorů u pacientů s karcinomem plic léčených na RTO Nemocnice České Budějovice. Výzkumná část byla realizována dotazníkovým šetřením, soubor pacientů činil celkově 60 respondentů. Získaná data byla následně vyhodnocena nástroji MS Excel. Kromě přítomnosti kouření jakožto hlavního rizikového faktoru byla věnována pozornost i jiným rizikovým faktorům, např. profesní zátěži, celkovému životnímu stylu nebo dlouhodobému pobytu v oblastech se zvýšeným obsahem radonu v podloží. Výsledky potvrdily, že nejvíce zastoupeným rizikových faktorem nadále zůstává dlouhodobé kouření tabáku. Zpracování odpovědí z dotazníku rovněž podpořilo domněnku, že nezanedbatelným rizikovým faktorem je i dlouhodobý pobyt v oblastech se zvýšeným radonovým indexem. Bakalářská práce může sloužit jako ucelený studijní materiál budoucím radiologickým asistentům pro základní přehled v problematice léčby zářením karcinomů plic a vlivů, které se podílejí na jejím vzniku. Může být případně použita k dalšímu zpracování formou odborného článku v časopisech, nebo být zdrojem informací pro jakéhokoliv zájemce o dané téma.
|
|
|
Současné trendy v radioterapii mozkových nádorů
BĚHAN, Daniel
Bakalářská práce pojednává o moderní radioterapeutické léčbě nádorů mozku. Teoretická část je věnována klasifikaci těchto druhů nádorů, účinkům záření na buňku, nežádoucím účinkům radioterapie, frakcionačním schématům, plánování léčby a kombinaci radioterapeutické léčby s chemoterapií. Ústředním cílem bakalářské práce bylo porovnání počtů pacientů na třech zvolených pracovištích, a to na gamanoži, tomoterapii a lineárním urychlovači. Z celkového počtu 3500 pacientů ozařovaných na gamanoži během let 2019-2021 podstoupilo léčbu primárních a sekundárních nádorů 3024 pacientů, zbytek ozářených zastupují nenádorová ozáření vaskulárních, funkčních a očních poruch, tedy 14 % z celkového počtu ošetřených pacientů. Z provedené analýzy nasbíraných dat byl evidentní nárůst počtu ošetřených pacientů v roce 2020, což teoreticky mohla mít za následek instalace nového typu gamanože Icon, která byla uskutečněna v listopadu 2019. Po vypočtení korelační analýzy bylo zjištěno, že počty pacientů s instalací nového přístroje nekorelují. Data získaná o pacientech ozařovaných na tomoterapii poukázala na skutečnost, že tomoterapeutický přístroj se k léčbě mozkových nádorů používá jen v malém procentu (4 % ošetřených) a je využíván spíše k léčbě ostatních malignit. U pacientů ozařovaných na lineárním urychlovači tvořil počet pacientů s nádorovým onemocněním mozku zhruba 7 % všech ozářených. Nejpočetnější příčinou mozkových lézí byly vzdálené metastázy nemalobuněčného a malobuněčného karcinomu plic, což potvrzují i informace získané z odborné literatury, která uvádí, že karcinom plic je nejčastěji metastazujícím nádorem do mozku. Ve skupině primárních nádorů se nejčastěji vyskytoval glioblastom multiforme. Posledním cílem pro zpracování bakalářské práce byl zevrubnější popis průběhu výstavby ozařovacího pavilonu a instalace nově zakoupeného a v současnosti nejmodernějšího ozařovače CyberKnife v ÚVN v Praze.
|
|
| |
|
|
Fyzikální principy relativistického lineárního urychlovače pro radiologické asistenty
VODVÁŘKA, Marek
Jako vybraná teorie přenosu poznatků z vědecké radiologické fyziky (v oblasti fyzikálních základů relativistického lineárního urychlovače) ke studentům radiologických oborů byla použita teorie kurikulárního procesu. Tato teorie byla ve světě formulovaná např. M. Paschem, T. G. Gardnerem, M. Certonem, M. Gaylovou, v České a Slovenské republice např. J. Průchou, J. Brockmeyerovou, P. Tarábkem, P. Záškodným. Na základě teorie kurikulárního procesu lze také v oblasti radiologické fyziky definovat kurikulární proces jako posloupnost transformací T1-T5 variantních forem kurikula: "Konceptuální kurikulum" jako sdělitelný vědecký systém radiologické fyziky (první variantní forma kurikula jako výstup transformace T1 od vědeckého systému ke sdělitelnému vědeckému systému). "Zamýšlené kurikulum" jako vzdělávací systém radiologické fyziky (druhá variantní forma kurikula jako výstup transformace T2 od sdělitelného vědeckého systému ke vzdělávacímu systému). "Projektové kurikulum" jako vzdělávací projekt radiologické fyziky (třetí variantní forma kurikula jako výstup transformace T3 od vzdělávacího systému k výukovému projektu). "Implementované kurikulum-1" jako připravenost pedagoga na vzdělávání v radiologické fyzice (čtvrtá variantní forma kurikula jako první výstup transformace T4 od výukového projektu k realizaci výuky). "Implementované kurikulum-2" jako výsledky vzdělávání v radiologické fyzice (pátá variantní forma kurikula jako druhý výstup transformace T4 od výukového projektu k realizaci výuky). "dosažené kurikulum" jako použitelné výsledky vzdělávání v radiologické fyzice (šestá variantní forma kurikula jako výstup transformace T5 od realizace výuky k uplatnění dosažených výsledků výuky).[1] V bakalářské práci byly v oblasti fyzikálních základů relativistického lineárního urychlovače použity transformace mezi zamýšleným kurikulem, projektovým kurikulem, implementovaným kurikulem-1 a implementovaným kurikulem-2. Tyto transformace byly uskutečněny prostřednictvím vazeb mezi edukačním textem, experimentální výukou, přípravou na experimentální výuku a položením edukačního testu studentům radiologických oborů ke zjištění výsledků experimentální výuky v oblasti fyzikálních základů relativistického lineárního urychlovače. K ověřování hypotéz bakalářské práce byly použity vedle metod deskriptivní statistiky také metody statistiky matematické: neparametrické testování a dvojvýběrový t-test. Neparametrické testování bylo použito pro test normality znalostí dosažených experimentální výukou. Dvojvýběrový t-test byl použit k porovnání znalostí z oblasti fyzikálních základů relativistického lineárního urychlovače u studentů prezenčního a kombinovaného studia. Bakalářská práce vycházela z ověřování dvou hypotéz: a) přiměřený edukační text v oblasti fyzikálních základů relativistického lineárního urychlovače lze vytvořit aplikací kurikulárního procesu b) znalosti studentů v oblasti fyzikálních základů relativistického lineárního urychlovače získané na základě vypracovaného edukačního textu budou mít normální rozdělení Obě tyto hypotézy byly následně potvrzeny statistickým zpracováním výsledků, které byly získány experimentální výukou a položením edukačního testu studentům. Rovněž byla potvrzena dílčí hypotéza, že mezi znalostmi studentů prezenčního a kombinovaného studia nebude na hladině statistické významnosti 0,05 statisticky významný rozdíl.
|
|
|
Pořízení datového souboru pro zadání zdroje ionizujícího záření (lineární urychlovač) do výpočetního systému DIAMOND
KRÁKORA, Martin
V první kapitole teoretické části mé bakalářské práce jsem se věnoval tématu radioterapie obecně a také její historii. Radioterapii je mladý medicínský obor, který léčí zhoubná i nezhoubná onemocnění pomocí ionizujícího záření. Její počátky můžeme zařadit na začátek 20. století, kdy německý fyzik Wilhelm Conrad Rontgen objevil paprsky X. Tyto paprsky se začaly využívat k léčbě nádorových onemocnění a roku 1896 byl popsán první případ, kdy došlo k vyléčení nádoru pomocí těchto paprsků. Druhá kapitola je věnována rozdělení radioterapie její klinické aplikaci. Radioterapii dělíme na kurativní (radikální) radioterapii, která je primární volbou při léčbě nádorů a cílem této metody je nádor zcela vymýtit a pacienta vyléčit. Dalším druhem radioterapie je adjuvantní. Je to "zajišťovací" metoda, která se indikuje v případě, kdy předpokládáme, že pacient má v těle stále mikroskopické zbytky nádoru. Existuje také neodjuvatní radioterapie, tzv. předoperační. Aplikuje se před léčebným výkonem, kdy je zapotřebí nádor zmenšit. Další klinicky aplikovanou radioterapií je radioterapie s paliativním záměrem. Tato léčba je indikována pacientům, jejichž onemocnění je nevyléčitelné a slouží k odstranění nebo zmírnění symptomů. Posledním druhem je nenádorová radioterapie. Tato metoda léčby se využívá pro nenádorová onemocnění a je vždy až poslední metodou volby. V další kapitole je rozebráno téma radioterapeutické ozařovače. Mezi tyto přístroje patří simulátor, který slouží k simulaci ozařovacího plánu a je velice důležitý pro plánování a kontrolu v radioterapii. Nejvíce využívanými přístroji k ozařování jsou lineární urychlovače. Tyto urychlovače při ozařování využívají vysokoenergetický svazek fotonů nebo elektronů. Dalšími používanými přístroji v radioterapii jsou kobaltové a cesiové ozařovače. Zdrojem kobaltového ozařovače je kobalt Co60 a zdrojem cesiového ozařovače cesium Cs137. Ve čtvrté kapitole jsem se věnoval plánování v radioterapii. Při plánování vzniká ozařovací plán, který musí být schválen lékařem. Tento plán je schválen v případě, když vznikne taková kombinace ozařovacích polí, kdy je dosaženo co nejpřesnější pokrytí cílového objemu požadovanou dávkou a zároveň jsou co nejvíce šetřeny zdravé tkáně a orgány. V této kapitole jsem zmínil také téma fantomů, které jsou velice důležité při plánování v radioterapii, a také jsem je využíval v praktické části mé práce při měření. Kapitola pátá je věnována ozařovacím technikám v radioterapii. Jsou zde popsány všechny základní techniky, které se využívají při ozařování ozařovací technika 1 pole, která je nejjednodušší, poté technika 2 polí tj. technika kontralaterální, konvergentní nebo tangenciální. Dále ozařovací technika 3 polí technika T a Y a také technika 4 polí technika BOX a křížový oheň. Nejsložitější techniky jsou z pěti a více polí, u kterých je využívána trojdimenzionální konformní radioterapie. V poslední kapitole jsem popisoval jednotlivé plánovací systémy, které jsou na onkologickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s., a s jejichž pomocí jsem dosáhl cíle své praktické části bakalářské práce. Mezi tyto plánovací systémy patří program Mephysto mc2, Diamond a Eclipse. V praktické části mé bakalářské práce jsem prováděl nezávislé měření, na jehož základě byla potvrzena i hypotéza: "Postupem podle metodiky ad 4. lze zkrátit dobu měření parametrů svazků ionizujícího záření lineárního urychlovače pro jeho zadání do výpočetního systému DIAMOND." Cílem mé práce bylo pořídit datové soubory pro zadání zdroje ionizujícího záření (lineární urychlovač) do výpočetního systému DIAMOND. Tohoto cíle jsem dosáhl a datové soubory jsou v kapitole Výsledky (celá verze je přidána k mé práci na CD).
|
|
|
Aktivace kolimačního systému lineárního urychlovače fotonovým zářením a její vliv na dávky obdržené personálem.
KUBÍKOVÁ, Adéla
Diplomová práce na téma "Aktivace kolimačního systému lineárního urychlovače fotonovým zářením a její vliv na dávky obdržené obsluhou" se dělí na dvě části, teoretickou a praktickou část. Úvodní teoretická část práce je věnována základním informacím o ionizujícím záření. Jaké jsou druhy ionizujícího záření, jeho charakteristika, vlastnosti a zdroje ionizujícího záření. Dále jsou zde zmíněny interakce přímo i nepřímo ionizujícího záření, stručný popis urychlovačů nabitých částic, kolimačních systémů a radioizotopových ozařovacích přístrojů. Další část práce se věnuje radiační ochraně, základní legislativě, způsobům a principům radiační ochrany, osobní dozimetrii a lékařskému dohledu nad radiačními pracovníky. Pro zpracování práce byly použity literární zdroje, dostupné internetové odkazy a platné právní předpisy. V praktické části se prováděla řada měření s cílem změřit a analyzovat, jaké jsou dávky ze sekundárního záření kolimačního systému lineárního urychlovače pro různé energie fotonového svazku v závislosti na čase, vzdálenosti od zdroje, polohy radiologického asistenta okolo stolu při práci s pacientem, velikosti ozařovaného pole. Cílem práce bylo zjistit, jak velké jsou dávky ze sekundárního záření, které jsou sice měřitelné, ale jejich hodnoty nejsou dostačující k tomu, aby byly detekované osobními dozimetry radiologických asistentů. Potvrdit tedy hypotézu, že dávky ze sekundárního záření kolimačního systému lineárního urychlovače jsou tak nízké, že dávkový příkon nepřekročí 0,031 mGy/hod. Výsledky získané z různých měření jsou zpracovány do přehledných tabulek a graficky zobrazené. Na základě výsledků z měření byly potvrzeny hypotézy.
|
|
|
Plánování terapie ionizujícím zářením
Požár, Pavel ; Sekora, Jiří (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
Práce se zabývá rozborem vlastností ionizujícího záření. Jsou zde popsány přístroje používané pro ozařování patologických nálezů. Obsahuje jednotlivé fáze plánovacího algoritmu, kde jsou uvedeny jednotlivé úkony. V praktické části práce je obsažen popis vytvořené aplikace pro simulaci ozařování, který zahrnuje stručné vysvětlení postupu práce s programem. Obsahuje také popis jednotlivých funkcí aplikace.
|
|
|
Radiační zátěž osob pracujících v riziku ionozujícího záření ve Fakultní nemocnici Plzeň
ULČOVÁ, Radka
Diplomová práce na téma "Radiační zátěž osob pracujících v riziku ionizujícího záření ve Fakultní nemocnici Plzeň" je rozdělena na dvě části. První se zabývá analýzou osobních efektivních dávek pracovníků v období let 2009-2013, druhá měřením sekundárního záření vznikajícího po aktivaci kolimačních systémů lineárních urychlovačů. Úvodní část teoretické práce je věnována historii radiologie. V další části práce jsou shrnuty informace o zdrojích ionizujícího záření, jeho charakteristice, vlastnostech, způsobech interakce s prostředím a biologických účincích na organismus. V části práce věnované radiační ochraně je uvedena základní legislativa vztahující se k danému tématu. Radiační ochrana pracovníků se zdroji ionizujícího záření v České republice vychází zejména ze zákona 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a vyhlášky Státního ústavu pro jadernou bezpečnost 307/2002 Sb., o radiační ochraně. Dále jsou zde uvedeny dávkové limity a základní informace o osobní dozimetrii,na konci teoretické části jsou podány informace o možnostech ochrany pracovníků a poskytované zdravotní péči. Ke zpracování práce byly využity literárních zdroje, internetové odkazy, platné právní předpisy a údaje z databáze Státního ústavu pro jadernou bezpečnost týkající se dat záznamů osobních dozimetrů v uvedeném období. V práci byly stanoveny dva cíle, prvním bylo porovnat radiační zátěž ve Fakultní nemocnici Plzeň. Analýza se týkala celkem 579 osob, po uspořádání do přehledných tabulek a rozdělení pracovníků do skupin podle druhu vykonávaných výkonů a profese bylo provedeno srovnání indikátorů střední hodnoty, potvrzující hypotézu o větší radiační zátěži pracovníků provádějících intervenční výkony. Pro porovnání vývoje dávek byl následně proveden dvojvýběrový t-test hodnot z let 2009 a 2013, který prokázal účinnost prováděných radiačních opatření ve Fakultní nemocnici a pokles obdržených dávek záření zaměstnanců za uvedené období. Druhým cílem bylo prokázat nebo vyvrátit hypotézu o tom, že vznikající sekundární záření kolimačních systémů je sice měřitelné, ale jeho hodnoty nejsou dostačující na to, aby byly detekovány osobními dozimetry. Za účelem naplnění tohoto cíle bylo provedeno měření na Onkologicko-radiologické klinice FN Plzeň. První měření bylo zaměřeno na zjištění závislosti dávky na čase při různých energiích, druhé porovnávalo závislost dávky na vzdálenosti od roviny kolimátoru a poslední sledovalo počet expozic do nasycení destiček kolimátoru,kdy se nebude dávka zvyšovat. Všechny získané výsledky byly uspořádány do přehledných tabulek a graficky zobrazeny. Výsledkem výzkumu bylo potvrzení hypotézy. Vznikající sekundární záření je při použití vysokoenergetických přístrojů těsně pod hranicí možností osobních dozimetrů záření detekovat. Na základě výsledků šetření vyplynulo doporučení častého střídání obsluhy přístrojů.
|
host ::
RSS.