|
|
Senzor CRISM - dostupná data a možnosti jejich použití pro detekci minerálů na Marsu
Pavlová, Martina ; Červená, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Tato bakalářské práce se zabývá daty pořízenými zobrazovacím spektrometrem CRISM (Compact Reconnaissance Imaging Spectrometer for Mars) a možnostmi jejich následného zpracování. První část této práce je zaměřena na seznámení s průběhem dálkového průzkumu Marsu od jeho počátku v 60. letech minulého století, přičemž nejpodrobněji je rozepsaná mise Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), na které se CRISM nachází. Devět různých datových produktů, které jsou z tohoto přístroje dostupné, je v textu detailně popsáno i s možnostmi jejich stažení a následného zpracování. Dále jsou v práci zmíněny minerály, které se na povrchu Marsu nachází a jsou ukázány příklady jejich spektrálních křivek. V praktické části je nejprve představen průběh zpracování dat CRISM v programu JCAT, a to od samotného stažení dat až po vytvoření spektrálních křivek vhodných pro porovnání se spektrálními knihovnami. Následně byl vybrán snímek, ve kterém se nachází pyroxen s nízkým obsahem vápníku. Tento snímek byl předzpracován v CAT v ENVI a pomocí tří různých metod, kterými byly Linear Spectral Unmixing (LSU), Spectral Angle Mapper (SAM) a výpočet spektrálních parametrů, proběhla detekce vybraného minerálu. Metody LSU a SAM daly podobnější výsledky, výpočet spektrálních parametrů se od nich lišil více, což může ukazovat na výskyt jiného...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Dálkový průzkum ledových měsíců Jupitera - mise Galileo
Tomášková, Eliška ; Červená, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na zpracování a analýzu obrazových Galileo SSI a NIMS dat zachycujících region Tyre na Europě a region Kittu na Ganymedu. Nejprve je řešena problematika získání dat z archivu PDS a jejich důkladných radiometrických a geometrických korekcí. K předzpracování, vizualizaci a následné analýze dat byl využit nástroj POW a softwary ISIS3, ENVI a ArcGIS Pro. Na základě analýzy hlavních komponent NIMS dat byly vybrány dva nejrozdílnější koncové členy reprezentující led a "sůl". Ty byly poté využity v metodě Linear Spectral Unmixing, jež poskytla údaje o prostorovém rozložení a relativních koncentracích koncového člena "soli" ve zkoumaných územích. Výstupy z hyperspektrálních dat byly promítnuty nad data s vyšším prostorovým rozlišením za účelem hledání souvislostí mezi morfologií a složením povrchu. Podle výsledných SSI, Voyager a NIMS kompozitů lze předpokládat, že solná složka silně koreluje s místy s rozrušenou ledovou krustou Jupiterových ledových měsíců. Pro kráter Tyre byla navíc provedena neřízená klasifikace SSI snímků, která ukazuje podobné výsledky jako Linear Spectral Unmixing NIMS dat. Dále byly potvrzeny vysoké rozdíly v hodnotách odrazivosti, jež oba zkoumané měsíce vykazují. Ty jsou pravděpodobně způsobeny odlišným stářím povrchů, různými fázemi ledu, přítomností...
|
|
|
Klasifikace smrkových porostů s využitím obrazové a laboratorní spektroskopie
Soudková, Kristýna ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent)
Diplomová práce se zabývá subpixelovou klasifikací hyperspektrálních dat ze senzoru APEX. V rešeršní části jsou popsány algoritmy subpixelové klasifikace a spektrální charakteristiky vegetace. V praktické části je zpracována klasifikace smrkových porostů na osmi stanovištích v oblasti první zóny Krkonošského národního parku. Ke klasifikaci byly využity tři metody řízené klasifikace - Linear Spectral Unmixing, Support Vector Machine a Spectral Angle Mapper. Pro získání koncových členů byla využita data nasbíraná při terénní kampani pomocí kontaktní sondy připojené na přístroj ASD FieldSpec 4 Wide-Res. Pro každé stanoviště byly vytvořeny mapy krajinného pokryvu a zpracovány přesnosti jednotlivých klasifikací. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Klasifikace smrkových porostů s využitím obrazové a laboratorní spektroskopie
Soudková, Kristýna ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent)
Diplomová práce se zabývá subpixelovou klasifikací hyperspektrálních dat ze senzoru APEX. V rešeršní části jsou popsány algoritmy subpixelové klasifikace a spektrální charakteristiky vegetace. V praktické části je zpracována klasifikace smrkových porostů na osmi stanovištích v oblasti první zóny Krkonošského národního parku. Ke klasifikaci byly využity tři metody řízené klasifikace - Linear Spectral Unmixing, Support Vector Machine a Spectral Angle Mapper. Pro získání koncových členů byla využita data nasbíraná při terénní kampani pomocí kontaktní sondy připojené na přístroj ASD FieldSpec 4 Wide-Res. Pro každé stanoviště byly vytvořeny mapy krajinného pokryvu a zpracovány přesnosti jednotlivých klasifikací. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.