|
|
Ekonomické zhodnocení intenzivního výkrmu býků masných plemen skotu
Kosová, Michaela
Diplomová práce se zabývá problematikou výkrmu jatečných býků plemen aberdeen angus, charolais a limousine od kategorie zástavu do jatečné hmotnosti. Hlavním cílem této práce bylo ekonomicky zhodnotit efektivitu intenzivního výkrmu masných býků. Sledováno bylo celkem 366 zvířat na dvou výkrmnách. V praktické části byla zvířata vážena v různých fázích výkrmu, ve věku 8 a 14 měsíců, a na základě těchto údajů byla provedena analýza vlivu plemene a následně zhodnocena ekonomika výkrmu. Růst byl hodnocen průměrnými přírůstky pro jednotlivá plemena a farmy. Z výsledků je patrné, že plemeno má průkazný vliv na intenzitu růstu. Výsledky byly statisticky průkazně nejvyšší u plemene aberdeen angus v předodstavovém období (1,12 kg/den), avšak po přesunu do stáje s intenzivním výkrmem bylo dosahováno statisticky průkazně nejvyšší intenzity růstu u plemene charolais (1,61 kg/den). Hmotnost se u všech býčků lineárně zvyšovala s věkem, nejvyšší rozdíly byly pozorovány u plemene aberdeen angus a limousine. Po 1. i 2. vážení dosahovali nejvyšších hmotností zástupci plemenné příslušnosti aberdeen angus (330,02 kg, resp. 579,57 kg), naopak nejnižších zástupci limousine (302,24 kg, resp. 555,27 kg). Absolutně nejvyšších průměrných denních přírůstků dosahovali býčci plemene charolais, za 160 dní intenzivního výkrmu byl absolutní přírůstek 255,3 kg. I přes nejnižší věk měli býčci na konci výkrmu nejvyšší hmotnosti, a to díky vysoké intenzitě růstu. Nejvyššího kalkulovaného zisku bylo na Farmě A dosaženo u plemene charolais (8 712,5 Kč) a na Farmě B u plemene limousine (2 624,0 Kč). Náklady na krmný den se pohybovaly v rozmezí 89 až 91 Kč.
|
|
|
Růstové schopnosti plemene limousine ve vybraném chovu
KAČÍREK, Pavel
Cílem bakalářské práce bylo sledování a hodnocení růstové schopnosti na rodinné farmě v Novém Kostelci. Hodnocení růstové schopnosti bylo provedeno celkem u 56 plemenných zvířat plemene limousine. U každého ze zvířat bylo provedeno vážení ve 120, 210 a 365 dnech věku. Při vyhodnocování růstové schopnosti býků bylo zjištěno, že nejvyšší růstové schopnosti u býků v období od narození do 120 dnů bylo dosaženo v roce 2021, kdy průměrná hmotnost býků byla 200,36 kg a průměrný denní přírůstek za dané období činil 1,286 kg, v období od 120 do 210 dnů bylo dosaženo nejlepší růstové schopnosti v roce 2022, kdy průměrná hmotnost býků činila ve 210 dnech 330,84 kg a průměrný denní přírůstek od narození byl 1,464 kg, v období od 210 do 365 dnů bylo nejlepší růstové schopnosti u býků dosaženo v roce 2022, kdy průměrná hmotnost býků byla 524,08 kg a průměrný denní přírůstek za dané období činil 1,218 kg. Nejvyšší průměrný denní přírůstek býků od narození byl zjištěn v roce 2022, kdy činil 1,278 kg. Při vyhodnocování růstové schopnosti jalovic bylo zjištěno, že nejvyšší růstové schopnosti v období od narození do 120 dní věku bylo dosaženo, v roce 2021, kdy průměrná hmotnost byla 168,57 kg a průměrný denní přírůstek za dané období byl 1,033 kg, v období od 120 do 210 dnů věku bylo dosaženo nejlepší růstové schopnosti v roce 2021, kdy průměrná hmotnost ve věku 210 dnů byla 292 kg a průměrný denní přírůstek za dané období byl 1,366 kg, v období od 210 dnů do 365 dnů věku byla nejlepší růstová schopnost zjištěna v roce 2021, kdy průměrná hmotnost jalovic byla 420,16 kg a průměrný denní přírůstek za dané období činil 0,830 kg. Nejvyšší průměrný denní přírůstek od narození u jalovic byl dosažen v roce 2021, kdy se dostal na hodnotu 1,057 kg.
|
|
|
Problematika výkrmu masného skotu kříženců plemene Charolais a kříženců plemene Limousine
KOSTOHRYZ, Jakub
Cílem této bakalářské práce bylo zjistit masnou užitkovost výkrmu masných býků ve stejných podmínkách chovu a zanalyzovat reakci každého plemene zvlášť na stejnou úroveň výživy. K vyhodnocení bylo vybráno celkem 43 kusů býků, kteří prošli hos-podářstvím v Něchově blízko Trhových Svinů během dvou let. Porovnávali se mezi sebou skupiny býků podle roku porážky, plemene a podílu krve plemene. Zjišťoval se věk při porážce a porovnávaly se mezi sebou živá hmotnost, jatečně upravené tělo, denní přírůstek, netto přírůstek a zařazení do systému SEUROP, tříd zmasilosti a protučnělosti v závislosti na různém plemeni při stejné výživě. Zpracování dat pro-běhlo pomocí programu Microsoft Excel. Průměrná porážková hmotnost kříženců plemene charolais činila 733,98 kg při průměrném porážkovém věku 697 dní. Ten byl totožný i s kříženci plemene limousi-ne, kteří dosahovali průměrné porážkové hmotnosti 741.65 kg. Větší rozdíl nebyl zjištěn ani u průměrné hmotnosti jatečně upraveného těla, jež u plemene charolais dosahovala 403 kg a u plemene limousine 407 kg. V obou skupinách se nacházel vždy alespoň jeden slabší býk, tak i býk, který průměr ostatních převyšoval. Mezi slabý kus u plemene charolais patřil býk s průměrným denním přírůstkem 683,59 g/za den (průměr 994,82 g/den) a u plemene limousine 749,6 g/den (průměr 1005,03 g/den). Silný býk měl u plemene charolais netto přírůstek 680,58 g/den (průměr 579,82 g/den), u limusine činil 720 g/den (průměr 585,25 g/den). Zatřídění jatečně upravených těl v systému SEUROP bylo zanalyzována podle podílu krve jednotlivých plemen. Kříženci plemene charolais s podílem větším než 50 % byli ve 100 % zařazeni do skupiny AU2, naopak s podílem krve charolais 50 % do skupiny AU2 jen v 31 % a zbytek patřil ro skupin AR2, AO2 a jeden býk byl ve skupině BO2, protože byl starší dvou let. Rozdíl mezi roky nebyl statisticky průkaz-ný, což nasvědčuje stálosti podmínek chovu a výživy. Jediný rozdíl byl mezi skupinami plemene s různým podílem krve. Jedinci s podílem krve charolais>50 % dosahovali lepšího zatřízení do SEUROP než ti, co měli podíl krve plemene charolais nižší nebo rovný 50 %. U plemene limousine nebyl rozdíl v poměru krve tak razantní, avšak býci s poměrem krve limousine>50 % dosa-hovali z 17 % skupiny AE2.
|
|
|
Vyhodnocení růstové schopnosti potomstva býků specializovaných masných plemen skotu
Večeře, Martin
Diplomová práce je zaměřena na růstovou intenzitu telat plemene Aberdeen Angus, Charolais a Limousine. V rámci pokusu A bylo sledováno 152 kusů zvířat samčího pohlaví. Tyto býci pocházeli s ekologického a konvenčního chovu. U býků byl sledován datum narození, porodní hmotnost, linie otce, datum prodeje a živá hmotnost býků při prodeji. Pokus B do experimentu bylo zahrnuto 88 jalovic samičího pohlaví. V rámci každého plemene jalovice pocházeli z konvenčního a ekologického chovu. U jalovic byl sledován datum narození, porodní hmotnost, linie otce, hmotnost ve 120 a 210 dnech. Při vyhodnocení hmotností jednotlivých sledovaných parametrů mezi býky a jalovicemi byly prokázány signifikantní (p < 0,01) rozdíly, který potvrzují pravidlo, že samice mají nižší porodní hmotnost (37 kg) než samci (40 kg). Při vážení ve 120 dnech stáří zvířat však byla zjištěna vyšší hmotnost u jalovic (177 kg) v porovnání s býky (148 kg). Při vyhodnocování vlivu plemenné příslušnosti byly nejvyšší (p < 0,01) hmotnosti zjištěny u jedinců plemene Charolaise (býci 163 kg, jalovice 187 kg).
|
|
|
Výsledky plodnosti po inseminaci a embryotransferu u skotu
KOČOVSKÁ, Michaela
Diplomová práce se zabývá plodností a jejími výsledky u masného skotu plemene limousine ve sledovaném chovu. Práce se krátce věnuje i porodním hmotnostem telat, jejich životaschopností a dobám otelení plemenic. S ohledem na tyto zkušenosti bylo cílem této práce zpracovat přehledný materiál o věku čistokrevných a křížených jalovic zařazených prvně do reprodukce. Dále posoudit výsledky zabřezávání plemenic po inseminaci, embryotransferu a přirozené plemenitbě. V neposlední řadě zmapovat obtížnost porodů krav a jalovic po umělých metodách reprodukce a přirozené plemenitby. Na závěr práci doplnit o porodní hmotnosti telat a zjistit hmotnostní rozdíl mezi býčky a jalovičkami. Hodnocení výsledků bylo provedeno s využitím základních statistických charakteristik. Zjištěné údaje byly vyhodnoceny podle použité metody zapouštění s ohledem, zda se jednalo o krávu či jalovici. Věk čistokrevných jalovic při 1. zapuštění je 26,1 měsíců. Do reprodukce byly křížené jalovice používány jako příjemkyně embryí ve věku 22,6 měsíců. Do přirozené plemenitby se kříženky poprvé pouštěly v 28 měsících s ohledem na sezónnost zapouštění. Úspěšnost zabřezávání po 1. zapuštění inseminací je srovnatelné s embryotransferem tedy 62 a 63%, u přirozené plemenitby 92%. Nejvíce snadných porodů bylo zjištěno po přirozené plemenitbě a to 95%, po inseminaci 89% a po ET pouze 61%. Narozené jalovičky měly o 2 kg menší porodní hmotnost než býčci a tím i snadnější procento porodů. Od roku 2001-2014 se zvýšila porodní hmotnost telat o 2 kg. Průměrná porodní hmotnost v roce 2014 je 41kg. Nejoblíbenější doba otelení byla od půlnoci do 4 hodiny ranní a to pro 30% plemenic.
|
|
|
Analýza chování vybraných kategorií skotu
VESELÁ, Tereza
Cílem této diplomové práce bylo posouzení rozdílů v chování u dvou kategorií plemenic masného skotu plemene Limousine, chovaného v systému bez tržní produkce mléka, a to u jalovic a u plemenic s telaty. Pro sledování byla vybrána dvě roční období (léto, zima), a byl kladen důraz na pozorování základních kategorií chování, jako je příjem krmiva, odpočinek, stání a pohyb. Místem, kde se výzkum uskutečnil, se stala farma "Černěveský háj" ležící na rozhraní strakonického, prachatického a českobudějovického okresu. Oba etologické výzkumy se uskutečňovaly po celých dvacet čtyři hodin. Pro noční sledování byla využita fotopast s programovaným videozáznamem. Zaznamenané údaje byly zapisovány do etogramů deskriptivní intervalovou metodou s délkou intervalu 10 minut. V průběhu obou pozorování byla dodržena základní etologická pravidla. Vysledované hodnoty byly vyhodnoceny absolutní dobou, procentickým podílem a četností a následně doplněny příslušným popisem. Z etologického výzkumu jalovic a plemenic s telaty v průběhu dvou rozdílných ročních období vyplývá, že starší plemenice mají základní kategorie chování během dne pravidelnější a více dodržují doby chování i v průběhu roku. Starší jedinci dokáží lépe využívat pastvinu než jalovice a věnují se jí větší časový úsek dne (40% resp. 35%). Při konzervované krmené dávce došlo u jalovic ke zkrácení doby příjmu krmiva oproti plemenicím (39% resp. 31%). U jalovic také došlo k výraznému omezení pohybu, ovšem v menší míře než u plemenic. Zároveň se u jalovic prodloužila doba odpočinku z 33 % na 50 %. Na závěr lze zjištěných výsledků vyvodit, že oblast, na které jsou krávy chovány je vhodným místem pro chov masného skotu bez tržní produkce mléka. Chovatel by se mohl pouze více zaměřit na doplnění pastviny o prvky podporující přirozený welfare masného skotu při celoročním pastevním chovu.
|
host ::
RSS.