|
|
Lidské papilomaviry
Pourová, Tereza ; Voxová, Barbora (vedoucí práce) ; Štěpánová, Vlasta (oponent)
Cíl práce: Podání přehledu o obecné charakteristice lidských papilomavirů a nejrizikovějších genotypech. Vyhodnocení laboratorní diagnostiky ve Všeobecné fakultní nemocnici Praha a Fakultní nemocnici Hradec Králové. Metody: Soubor výsledků HPV diagnostiky u žen různého věku v období 2/2013 - 04/2014 a porovnání výsledků z obou nemocnic se zaměřením na nejčastější genotyp a nejrizikovější věkovou skupinu. Výsledky: Ve Všeobecné fakultní nemocnici byly použity ke stanovení papilomavirů dvě laboratorní metody, u metody Cobas® 4800 bylo 28% vzorků pozitivních a u metody Linear Array HPV 35% vzorků. Stejný výsledek byl dosažen i u vzorků z Fakultní nemocnice Hradec Králové, kde se pozitivita pohybovala také kolem 35%. Nejvíce vzorků bylo pozitivních u žen ve věku 20 - 29 a nejčastějším genotypem byl HPV 16. Závěr: Výsledky z obou nemocnic byly porovnány se studií českých žen autorů Tachezy a kol., které potvrdily výskyt nejčastějšího genotypu HPV 16 a také nejrizikovější skupinu žen ve věku 20 - 29 let. Rozdílné výsledky genotypů byly pouze u metody Cobas® 4800, které byly způsobené jinou skladbou pacientek, jelikož v našem souboru byly zařazeny jak vzorky od pacientek s různými obtížemi, tak pacientky zcela bez obtíží. Klíčová slova: lidské papilomaviry, rakovina děložního čípku, laboratorní diagnostika HPV
|
|
|
Vyšetření HPV jako součást prevence karcinomu děložního hrdla
PETŘÍKOVÁ, Petra
Pohlavně přenosné infekce HPV (human papillomavirus), neboli infekce lidským papilomavirem, mají rozhodující význam v etiologii karcinomu děložního hrdla. Lidské papilomaviry jsou nejčastější pohlavně přenášenou infekcí na světě. U žen je celoživotní riziko infekce 80 %. Vysoce rizikové genotypy (high risk HR HPV 16, HPV 18) byly zařazeny mezi karcinogeny. Žena, která je HR HPV pozitivní má 100-400krát vyšší riziko vzniku karcinomu děložního hrdla než žena HR HPV negativní. V první části mé práce se teoreticky zabývám historií, strukturou a rozdělením lidských papilomavirů. V další části popisuji cesty přenosu lidských papilomavirů a inkubační dobu tohoto agens. Inkubační doba i replikační cyklus viru jsou závislé na míře infekce a stavu imunitního systému. Zvýšený výskyt papilomavirových infekcí nacházíme u osob s porušenou složkou buněčné imunity. Dále uvádím diagnostické postupy a testy, prokazující HPV infekci včetně jejích klinických projevů. Přetrvávající HPV infekce, společně s dalšími faktory (kouření, imunodeficience, nedostatek vitamínů, stres, vaginální infekce a hormonální vlivy), zvyšuje pravděpodobnost vzniku karcinomu děložního hrdla. Zde také zmiňuji histopatologickou klasifikaci, prognózu a léčbu těchto nádorů. Epidemiologická situace výskytu karcinomu děložního hrdla v České republice zatím není tak příznivá jako v jiných vyspělých zemích s efektivnějším screeningem. Pro srovnání uvádím postavení České republiky, co se týče incidence a mortality v celosvětovém měřítku. Poté se zaměřuji na důležitost primární prevence, zejména očkování. Do sekundární prevence zařazuji preventivní prohlídky, kolposkopii, onkologickou cytologii, sérologické metody a HPV test. Cílem mé práce je zdůraznit velký význam vyšetření lidských papilomavirů HPV testu u rizikové skupiny žen nad 35 let v rámci preventivních prohlídek. V současné době se však toto vyšetření provádí pouze u žen s již abnormálním cytologickým nálezem. Moje práce shrnuje kvantitativní nálezy vyšetření HPV, na základě stanovení nukleové kyseliny lidských papilomavirů, hybridizační metodou se zesíleným signálem za použití chemiluminiscenční detekce. K detekci HPV byly použity soupravy hc2 High-Risk HPV DNA Test a hc2 HPV DNA Test od firmy QIAGEN. Práce zahrnuje výsledky vyšetření vysokorizikových typů lidských papilomavirů (HPV 16/18/31/33/35/39/45/51/52/56/58/59/68) u 767 žen v období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2013, provedených na Oddělení lékařské mikrobiologie Nemocnice Jindřichův Hradec, a.s. Tato skupina žen s již pozitivním cytologickým nálezem byla rozdělena do šesti věkových kategorií, aby se zviditelnily rizikové skupiny žen nad 35 let a nad 65 let. Protože i já jsem v rizikové skupině nad 35 let, snažila jsem se touto prací potvrdit hypotézu, zda příčinou těchto cytologických změn u žen ve věku nad 35 let mohou být právě nebezpečné typy lidských papilomavirů. Na závěr, po analýze dosažených výsledků, jsem se snažila navrhnout řešení, které by se dalo využít v praxi.
|
host ::
RSS.