Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Afričtí hlodavci jako rezervoároví hostitelé leishmanií.
Glanzová, Kristýna ; Sádlová, Jovana (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
Leishmanie (Kinetoplastida: Trypanosomatidae) jsou prvoci příbuzní trypanosomám, kteří způsobují onemocnění zvané leishmanióza. Jejich životní cyklus se odehrává mezi savčím hostitelem a hmyzím přenašečem. Hlavními přenašeči jsou flebotomové (Diptera: Phlebotominae) vyskytující se hlavně v tropech, ale rozšíření některých druhů dosahuje až do mírného pásma. Jako rezervoároví hostitelé leishmanií velmi často fungují různé druhy hlodavců. Patří v endemických lokalitách mezi nejpočetnější savce a flebotomové s oblibou žijí přímo v jejich norách, kde se larvy živí trusem a jiným organickým odpadem. Tato práce shrnuje dostupnou literaturu o hlodavcích jako rezervoárových hostitelích šesti druhů pro člověka patogenních leishmanií, které se vyskytují na africkém kontinentu. Zatímco v případě L. major je považováno hned několik druhů afrických hlodavců za rezervoárové hostitele a u L. tropica je pravděpodobná rezervoárová role Ctenodactylus gundi, zachycené infekce hlodavců druhy L. aethiopica, L. infantum a L. donovani je nutno zatím považovat spíše za náhodné, roli hlodavců coby rezervoárů těchto druhů leishmanií nelze bez dalších studií uznat. U doposud nepojmenované Leishmania sp. z Ghany prozatím nejsou známi žádní rezervoároví hostitelé. Všechny prokázané druhy rezervoárových hostitelů v rámci afrických...
Role hlodavců rodu Arvicanthis jako rezervoárů Leishmania major: xenodiagnostika a experimentální infekce flebotomy.
Hrnčířová, Kateřina ; Sádlová, Jovana (vedoucí práce) ; Kodym, Petr (oponent)
Kožní leishmanióza je nejčastější z klinických forem onemocnění člověka působené parazity rodu Leishmania. Paraziti jsou mezi hostiteli přenášeni sáním samic dvoukřídlého hmyzu rodu Phlebotomus v oblasti Starého světa a Lutzomyia v oblasti Nového světa. Jedním z hlavních původců kožní leishmaniózy Starého světa je Leishmania major. Onemocnění působené tímto druhem je zoonózou, kde jako rezervoároví hostitelé slouží hlodavci. Parazit dlouhodobě koluje mezi rezervoárovými hlodavci a flebotomy a člověk se stává jen náhodným hostitelem v případě výskytu v ohnisku nákazy. Hlodavci rodu Arvicanthis patří mezi nejhojnější hlodavce afrického kontinentu, s původním výskytem v Etiopii, odkud se rozšířili na podstatné území subsaharské Afriky a delty řeky Nil. V endemických lokalitách kožních i viscerálních leishmanióz jsou velice hojní a splňují i další kritéria rezervoárového hostitele, včetně opakovaných nálezů jedinců infikovaných L. major a dalšími druhy leishmanií. Dosud ovšem nebylo potvrzeno, jakou roli v koloběhu onemocnění hrají a zda nejsou jen náhodným hostitelem tohoto parazita. Pro tuto práci byl získán druh A. neumanni, který se vyskytuje především ve východní Africe, na území Etiopie, Somálska, Keni a Tanzánie. Jedinci z pokusných skupin byly experimentálně nakaženi třemi různými izoláty L....
Genes participating in response to Leishmania major revealed by targeted mutation.
Ezrová, Zuzana ; Lipoldová, Marie (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Leishmania major je intracelulární parazit, kterému se v mnoha případech daří úspěšně množit a šířit se v těle hostitele. Děje se tak díky strategiím, pomocí nichž Leishmanie unikají složkám imunitního systému daného organismu a způsobují narušení regulačních drah, jež za fyziologických podmínek vedou k expresi genů zapojených v odpovědi na tohoto parazita a jeho úspěšné eliminaci. Cílená genová delece, takzvaný genetický knock-out, se může projevit změnou fenotypu a s ním spojenou změnou vnímavosti daného hostitelského organismu. Přestože takto detekované geny nemusí být v populaci polymorfní a nemusí tak být nutně zodpovědné za zhoršený rozvoj leishmaniózy u některých lidí, jejich studie a přehled, jehož zpracování je náplní této práce, mohou společně s metodami přímé genetiky pomoci určit biochemické dráhy a jejich prvky ovlivňující celkový projev onemocnění a mohou tak usnadnit výzkumy pro tvorbu léčiv či genovou terapii.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.