|
|
Dědické řízení v České republice a v Německu
Procházka, Tomáš ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Mikeš, Jiří (oponent)
NÁZEV: Dědické řízení v České republice a v Německu AUTOR: Mgr. Tomáš Procházka KATEDRA / ÚSTAV : Občanského práva KONZULTANT: Doc. JUDr. Alena Macková, Ph.D ABSTRAKT: Tato rigorózní práce se zabývá podrobnou právní analýzou dědického řízení v České republice a v Německu. Zkoumá aktuální problematiku dědického řízení a rozdílnost obou zemí. Cílem a přínosem práce je získání znalostí a vědomostí na základě výsledků prováděných metod zkoumání. Práce je přehledně členěna do dvanácti kapitol. V závěru práce jsou shrnuty zjištěné problémy dědického řízení v obou zemích a navrženy náměty de lege ferenda. Náměty vedou k úvahám nejen o nedostatečnosti stávající úpravy, ale i o možnosti změn, které by směřovaly k pozvednutí naší právní úpravy na úroveň ostatních velkých evropských kodexů. V práci je použita současná právní úprava České republiky i Německa, odborná literatura knižní a časopisecká obou zemí, judikatura a to i judikatura vztahující se k předchozím právním úpravám, jejíž závěry jsou použitelné i v současnosti a další materiály. KLÍČOVÁ SLOVA: Smrt, Dědické řízení, Likvidace, Soud, Notář,
|
|
|
Lisabonská smlouva a vnitrostátní parlamenty: Studie č. 1.204
Čakrt, František
Role vnitrostátních parlamentů na unijní úrovni je v posledních letech stále posilována. Již před přijetím Lisabonské smlouvy vnitrostátní parlamenty aktivně monitorovaly a připomínkovaly návrhy unijní legislativy a s přijetím Lisabonské smlouvy se tato úloha ještě posiluje. Práce přináší přehled aktuálních změn, které vnitrostátním parlamentům Lisabonská smlouva přináší, a věnuje se také meziparlamentní spolupráci, která je základním předpokladem realizace některých nově zavedených kontrolních mechanismů.
Plný text:  PDF
|
|
|
Boj proti diskriminaci, přímý horizontální účinek směrnic na případu Mangold: Studie č. 5.298
Chmel, Marek
Případ Mangold je jedním z dalších střípků mozaiky komplikovaného vztahu Soudního dvora EU na straně jedné a národními soudy jednotlivých členských států na straně druhé. Signifikantním je zejména vztah mezi Soudním dvorem a německým Spolkovým ústavním soudem, který již vytvořil na toto téma poměrně bohatou judikaturu. Přitom stav kooperace je do jisté míry žádoucím stavem pro obě strany. Diskutovaný případ se týká transpozice antidiskriminační směrnice, i když případ sám o sobě není ani tolik zajímavý pro samotnou antidiskriminační směrnici, jako spíše pro obecné otázky, velmi úzce související se základními principy, na kterých stojí celé evropské právo, ale i s principy, na základě kterých by měly národní soudy se Soudním dvorem spolupracovat. V práci je tak diskutováno přiznání přímého horizontálního účinku směrnice či problematika ústavních tradic společných členským státům.
Plný text: PDF
|
host ::
RSS.