|
|
Latitudinální gradient diverzity cévnatých rostlin alpínských oblastí - skutečnost nebo mýtus?
Anderlová, Nikoleta ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Macek, Martin (oponent)
O latitudinálním gradientu diverzity se přepokládá, že platí univerzálně, tedy i pro cévnaté rostliny vysokohorských oblastí, které jsou ale v mnoha ohledech specifické - především svou vysokou diverzitou a endemismem. Existence latitudinálního gradientu diverzity rostlin alpínského pásma rovníkových a temperátních hor dosud nebyla zjišťována. Srovnání diverzit horských oblastí napříč pohořími komplikují rozdílné metodické přístupy a nejednotné používání termínů založené na existenci mnoha různých definic. Výsledky provedené rešerše potvrzují, že pouze na základě dostupných literárních zdrojů není možné z výše uvedených příčin o existenci latitudinálního gradientu diverzity nad alpínskou hranicí lesa rozhodnout. Práce upozorňuje na mezery ve výzkumu a může tak sloužit jako inspirace pro další studium a přehled základních informací o problematice.
|
|
|
Vztah mezi počtem druhů, teplotou, a úživností prostředí pro původní a nepůvodní druhy rostlin
Szostoková, Kateřina ; Šímová, Irena (vedoucí práce) ; Hejda, Martin (oponent)
Latitudinální gradient diverzity je obvykle vysvětlován třemi hlavními hypotézami: Hypotézou limitace zdroji, Hypotézou rychlejší speciace a Hypotézou nikového konzervatismu. Ve své práci jsem testovala základní předpoklady těchto hypotéz na počtu původních a nepůvodních druhů cévnatých rostlin získaných z nové databáze GloNAF (Global Naturalized Alien Flora). Distribuce nepůvodních druhů mezi kontinenty se jeví nerovnoměrně (můžeme je rozdělit do dvou skupin - Austrálie spolu s Evropou, Severní Amerikou a Jižní Amerika s Afrikou a Asií). Testovala jsem tedy vliv srážek, primární produktivity prostředí, teploty a historických proměnných (rozdíl srážek a teplot mezi poslední dobou ledovou a současností) jak v globálním, tak kontinentálním měřítku. Počet původních druhů roste s primární produktivitou, srážkami a teplotou a klesá se změnou teplot, což je v souladu se všemi zmíněnými hypotézami. Četnost nepůvodních druhů v globálním měřítku roste s množstvím srážek, a rozdílem teplot a klesá s teplotou a rozdílem srážek. V rámci jednotlivých kontinentů se však vztah mezi počtem nepůvodních druhů a vysvětlujícími proměnnými liší. Na rozdíl od jiných studií počet nepůvodních druhů nijak nekoreloval s počtem druhů původních. Zároveň se zdá, že výskyt nepůvodních druhů je ovlivněn jinými faktory než...
|
host ::
RSS.