|
Příčiny, projevy a důsledky americké zahraniční politiky vůči Kubě v letech 1959 - 1963
Chocholová, Anna ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Mikulík, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá americkou zahraniční politikou vůči Kubě v období od kubánské revoluce po smrt prezidenta USA Johna F. Kennedyho v roce 1963. Odpovídá na otázku, co Spojené státy přimělo k rozhodnutí vést proti novému kubánskému režimu agresivní politiku, jaké tato politika měla výsledky, zda vstřícnější postoj vůči Kubě potenciálně představoval lepší alternativu, a jestli ho vzhledem k okolnostem mohli Američané vůbec zaujmout. Analyzuje jednotlivé události a aspekty tohoto období, v čele s invazí v Zátoce sviní, ve snaze zjistit, jak velký vliv měly Spojené státy na Castrův obrat ke komunismu a Sovětskému svazu, a zda právě i jejich vinou nakonec kubánská revoluce vedla až ke kubánské raketové krizi. Autorka dochází k závěru, že americká politika vůči Kubě v letech 1959-1963 nebyla vhodně zvolená, jelikož se jí nepodařilo dosáhnout jejího nejdůležitějšího cíle, tedy svržení Fidela Castra, a navíc zapříčinila větší radikalizaci kubánského režimu, jeho intenzivní spolupráci se Sovětským svazem a strádání kubánských obyvatel. Zároveň ale podotýká, že prosazení a implementace vstřícnější politiky, která by z dlouhodobého hlediska pravděpodobně představovala výhodnější alternativu pro oba státy, znamenalo pro prezidenty USA téměř nemožný úkol, a to především kvůli výjimečným podmínkám...
|
|
Příčiny, projevy a důsledky americké zahraniční politiky vůči Kubě v letech 1959 - 1963
Chocholová, Anna ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Mikulík, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá americkou zahraniční politikou vůči Kubě v období od kubánské revoluce po smrt prezidenta USA Johna F. Kennedyho v roce 1963. Odpovídá na otázku, co Spojené státy přimělo k rozhodnutí vést proti novému kubánskému režimu agresivní politiku, jaké tato politika měla výsledky, zda vstřícnější postoj vůči Kubě potenciálně představoval lepší alternativu, a jestli ho vzhledem k okolnostem mohli Američané vůbec zaujmout. Analyzuje jednotlivé události a aspekty tohoto období, v čele s invazí v Zátoce sviní, ve snaze zjistit, jak velký vliv měly Spojené státy na Castrův obrat ke komunismu a Sovětskému svazu, a zda právě i jejich vinou nakonec kubánská revoluce vedla až ke kubánské raketové krizi. Autorka dochází k závěru, že americká politika vůči Kubě v letech 1959-1963 nebyla vhodně zvolená, jelikož se jí nepodařilo dosáhnout jejího nejdůležitějšího cíle, tedy svržení Fidela Castra, a navíc zapříčinila větší radikalizaci kubánského režimu, jeho intenzivní spolupráci se Sovětským svazem a strádání kubánských obyvatel. Zároveň ale podotýká, že prosazení a implementace vstřícnější politiky, která by z dlouhodobého hlediska pravděpodobně představovala výhodnější alternativu pro oba státy, znamenalo pro prezidenty USA téměř nemožný úkol, a to především kvůli výjimečným podmínkám...
|
| |
|
John F. Kennedy a Karibská krize
Smrčinová, Tereza ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce analyzuje roli J.F. Kennedyho v kubánské raketové krizi v říjnu 1962. Právě nukleární zbraně, kterými disponovaly jak SSSR, tak i USA, učinily eskalující krizi v Karibiku tolik nebezpečnou. Cílem této bakalářské práce je ukázat, zda americký prezident rozhodoval racionálně, zda zvažoval všechny možné důsledky a zda si přál zachovat americkou prestiž supervelmoci. Také budu analyzovat způsob, jakým se rozhodl vyřešit krizi, která se ukázala býti nejnebezpečnější krizí po skončení druhé světové války.
|