|
|
Dostupnost kritických léků v ČR - závislost a odolnost dodavatelských řetězců
Linhart, Jakub ; Boštíková, Vanda (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Název práce: Dostupnost kritických léků v ČR - závislost a odolnost dodavatelských řetězců Řešitel: Bc. Jakub Linhart Vedoucí práce: prof. RNDr. Vanda Boštíková, Ph.D. Diplomová práce Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, Katedra bezpečnostních studií Praha 2023 Abstrakt Pandemie SARS-Cov-2 poukázala na křehkost dodavatelských řetězců ve farmaceutickém průmyslu. První výzkumná otázka této práce se týká umístění výrobních kapacit vybraných kritických léků. Léky byly vybrány na základě zdravotního stavu obyvatelstva a prevalence častých onemocnění. Druhá výzkumná otázka se týká připravenosti bezpečnostního systému na narušení dodávek léčiv velkého rozsahu. V práci autor čerpal z expertních rozhovorů a z otevřených zdrojů. Dalším klíčovým zdrojem byla data poskytnutá Státním ústavem pro kontrolu léčiv a Institutem ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč. Výsledky práce poukazují na velice významnou indickou a čínskou produkci u vybraných kritických léků s tím, že se objevují výrazné rozdíly mezi jednotlivými léky. Na základě výsledků práce autor shledal nedostatky v krizové připravenosti u hrozby narušení dodávek léčiv velkého rozsahu.
|
|
|
Plánování a řešení opatření k ochraně obyvatelstva pro mimořádné události a krizové stavy.
ŽIŽKOVÁ, Jana
Ve své bakalářské práci jsem se nejprve věnovala historii ochrany obyvatelstva, základním pojmům v krizovém řízení, krizovým managementem a rozdělením orgánů krizového řízení. Dále jsem zabývala vznikem možných mimořádných událostí a krizových stavů na území měst Prachatice a České Budějovice. V druhé části práce jsem vypracovala podkladový materiál se zaměřením na plánování {--} všeobecné informace o plánování, havarijní a krizové plánování.
|
|
|
Plánování obce zaměřené na řešení krizových opatření
UHROVÁ, Šárka
V současné době je moderní svět citlivý a křehký. S rostoucím počtem mimořádných událostí způsobených přirozenými přírodními příčinami roste i potřeba se proti nim efektivně bránit a minimalizovat jejich dopady na životy, zdraví, majetek a životní prostředí. Tato potřeba je realizována v oblasti krizového řízení, někdy také nazývané krizový management, jež se v České republice nachází na výborné úrovni. Krizové řízení je pevně ukotveno v české legislativě, zejména v souboru, kterému se říká krizová legislativa, a popisováno v odborných publikacích. Jedná se o soustavu orgánů krizového řízení podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, které mají úkoly a povinnosti, aby zajistily potřebnou ochranu. V této práci je tato soustava podrobně popsána spolu s další a nedílnou součástí krizového řízení - krizovým plánováním. Produktem krizového plánování je krizová dokumentace, která slouží orgánům krizového řízení k řešení mimořádných událostí a krizových situací, což jsou mimořádné události velkého rozsahu, při nichž byl vyhlášen krizový stav. V této oblasti je jeden sporný bod, kterým se tato práce zabývá - zdali má obec coby právnická osoba zpracovávat plán krizové připravenosti pro objekty využitelné k plnění krizových opatření. Tento bod je zahrnut v cíli práce, kterým je zhodnocení současné plánovací dokumentace obce zaměřené na řešení krizových opatření, a pokrývá ho i výzkumná otázka, jestli obce zpracovávají plány podle doporučení Ministerstva vnitra nebo příslušné obce s rozšířenou působností. Bylo zjištěno, že obce zpracovávají krizovou dokumentaci v případech, kdy by mohlo být jejich správní území ohroženo mimořádnou událostí. Doporučené plány jsou zpracovávány v menším počtu případů. V případě, že obce mají ve svém vlastnictví objekt, který by mohl být využit při plnění krizových opatření, až na výjimky pro něj nezpracovávají doporučený plán krizové připravenosti. Na základě těchto zjištění v práci navrhuji plán, který by obce mohly použít jak k řešení mimořádných události či krizových situací, tak pro objekty využitelné k plnění krizových opatření ubytování a stravování. Plán by sestával ze tří částí. První by obsahovala základní informace o obci (počet obyvatel, rozloha, vodní plochy, informace o krizovém štábu apod.), druhá by byla rozdělena na další dvě částí. Část A by se zabývala řešením mimořádných událostí a krizových situací v podobě seznamu úkolů, které by obec musela splnit, v časové posloupnosti od zjištění ohrožení po dokumentaci škod. Tato část by se členila do tří oddílů. První by se týkal úkolů, které by obec musela splnit před tím, než mimořádná událost nastane, druhý oddíl by obsahoval postupy při již nastalé mimořádné událostí a třetí úkoly po jejím ukončení. Část A by mohla obsahovat i rozepsání spolupráce s Hasičským záchranným sborem kraje a orgány krizového řízení podle platných zákonů. Část B by se týkala objektů ve vlastnictví obce, které by bylo možné využít k plnění krizových opatření ubytování nebo stravování. Obsahovala by seznam těchto objektů, postupy, kdy a jak uvést objekt do pohotovosti, a informace o potřebném počtu lidí, množství surovin apod. včetně způsobu, jak je zajistit. Třetí částí plánu by byly přílohy. Dokumentace by byla pro obce přínosná, měly by přesný a přehledný materiál, podle kterého by bylo možné postupovat. Šlo by o dva plány v jednom, obcím by to usnadnilo manipulaci i organizaci. Mohl by být zpracováván i v případech, že obci nehrozí bezprostřední ohrožení z důvodu jejích geografických podmínek.
|
|
| |
|
|
Činnost orgánů samosprávy a návrh metodického postupu při řešení narušení dodávek potravin
KAMENICKÁ, Nikola
Téma mé diplomové práce bylo vypsáno s názvem činnost orgánů samosprávy a návrh metodického postupu při řešení narušení dodávek potravin. Předmětem mé práce bylo nastínit územní samosprávu a současně se zaměřit se na její činnost. Dále popsat základní principy krizového plánování jako součást přípravných opatření na řešení krizových situací, mezi které se řadí i krizová situace narušení dodávek potravin s následky velkého rozsahu. Má práce obsahuje také obecný přehled o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, jejichž součástí jsou regulační opatření. Regulační opatření jsou stěžejním předmětem zkoumání mé diplomové práce.Cílem mé diplomové práce bylo vytvořit návrh metodického postupu při řešení narušení dodávek potravin. Na tento cíl byla následně vytvořena předpokládaná hypotéza. Tato diplomová práce se řadí mezi teoretický typ kvalifikační práce. Tento typ diplomové práce je doprovázen minimálně formativní evaluací. Nezbytným podkladem pro zpracování diplomové práce byla relevantní a bohatá zdrojová základna. Na této platformě pak byla provedena komparace publikovaných literárních zdrojů, současné právní legislativy, metodických návrhů a postupů, vztahující se k dané problematice. Na základě analytického a kritického přístupu byla získaná data posouzena a zpracována do návrhu metodické příručky. Návrh metodického postupu při řešení narušení dodávek potravin se skládá ze dvou základních částí.Metodická příručka je určena pro orgány samosprávy, které ji mohou využít ve své plánovací dokumentaci pro řešení mimořádných událostí a krizových situací. Navržený metodický postup by měl usnadnit orgánům samosprávy řešení krizové situace narušení dodávek potravin a zjednodušit orientaci v problematice hospodářských opatření pro krizové stavy, jejichž součástí jsou regulační opatření. Bylo by vhodné více seznámit orgány samosprávy s problematikou hospodářských opatření pro krizové stavy, se zaměřením na regulační opatření, která se týkají řešení krizové situace narušení dodávek potravin s následky velkého rozsahu, a to prostřednictvím školení a seminářů na dané odborné téma.
|
|
|
Činnost orgánů samosprávy a návrh metodického postupu při řešení rozsáhlého lesního požáru.
KLEČATSKÁ, Lucie
Jak již z názvu vyplývá, tato diplomová práce se zabývá činností orgánů samosprávy při řešení rozsáhlého lesního požáru. V teoretické části práce jsou popsány nejprve obecné informace k lesním požárům, které se týkají mimo jiné nejčastějších příčin a druhů lesních požárů. Na tuto část navazují informace ohledně způsobů hašení, a to především leteckou hasičskou službou. Kapitola ?Současný stav? se dále zabývá legislativou a úkoly samosprávy při řešení rozsáhlých lesních požárů, protože kompetence a povinnosti starostů musí být v takové závažné situaci jasně definované, což následně pomáhá k přehlednosti situace. Práce má dva cíle. Prvním je zhodnocení činností orgánů samosprávy při řešení rozsáhlého lesního požáru a v souvislosti s tím poukázání na případné nedostatky, k čemuž byla stanovena hypotéza, která má vyvrátit či potvrdit otázku, že je potřeba zvýšit kvalitu připravenosti orgánů samosprávy na případný vznik rozsáhlého lesního požáru. Druhým cílem je zpracování návrhu metodického postupu při řešení rozsáhlého lesního požáru. Metodický návrh neboli příručka je výstupem práce a měla by napomoci k přípravě a k řešení. Tato závěrečná práce bude poskytnuta jako studijní materiál pro studenty. Metodický návrh bude dále poskytnut starostům obcí, ohrožených lesními požáry.
|
|
|
Plánování a řešení opatření k ochraně obyvatelstva pro mimořádné události a krizové stavy.
ŽIŽKOVÁ, Jana
V první části své bakalářské práce se zabývám historickým vývojem ochrany obyvatelstva, základními pojmy v krizovém řízení, ochranou obyvatelstva, integrovaným záchranným systémem, krizovým managementem, orgány krizového řízení, řešením mimořádných událostí a krizových stavů a seznamem vzniku možných mimořádných událostí a krizových stavů v Českých Budějovicích a Prachaticích. Na základě prostudování legislativy, odborné literatury, z osobních pohovorů a vykonávané praxe jsem vytvořila podkladový materiál, ve kterém se zabývám krizovým plánováním, protože je první manažerskou funkcí a pro řešení mimořádných událostí a krizových stavů je nezbytné. V dalších dvou kapitolách píši o obecném postupu řešení mimořádných událostí a krizových situací (před vznikem, při vzniku, při řešení a po odeznění těchto situací) a krizové legislativě.
|
|
|
Blackout a jeho dopad na záchranou zdravotnickou službu
BÖHM, Pavel
Téměř žádná lidská činnost současné doby, díky využívání různých technologií, se neobejde bez pomoci elektrické energie. Na výpadek elektrické energie velkého rozsahu s vizí dlouhodobého horizontu je nutné být připravený. Musí být zanalyzovány možné scénáře vzniku takovéto krizové situace a musí být připravené jejich řešení; hlavně minimalizace následků na život a zdraví obyvatelstva, jejich majetku a na přírodní prostředí. Cílem práce bylo zmapovat připravenost krajských operačních středisek záchranných zdravotnických služeb České republiky na možnost black-outu a vytvořit přehled možností dodávek elektrické energie operačnímu středisku záchranné zdravotnické služby. Dotazník byl zaměřený na analýzu připravenosti krajských operačních středisek na úplný výpadek elektrického proudu, na jejich rámcové technické zabezpečení v oblasti výroby náhradní elektrické energie a její časové udržitelnosti. Do analýzy dokumentů byl zahrnut typový plán Ministerstva obchodu a průmyslu České republiky a operační plán při vzniku krizové situace ? narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu, případně další interní dokumenty kraje týkající se situace během black-outu. Závěry práce mohou být využity v oblasti podkladového materiálu pro porovnání přípravy na black-out na úrovni mezinárodního prostředí. Mohou sloužit k vytvoření určitých standardů v oblasti udržitelnosti náhradního zásobování elektrickou energií středisek záchranné zdravotnické služby.
|
|
| |
|
|
Plán na znovuobnovení kritické infrastruktury na místní úrovni
LÁCHOVÁ, Veronika
Práce {\clqq}Plán na znovuobnovení kritické infrastruktury na místní úrovni`` se zabývá jednou ze specifických a velmi aktuálních oblastí krizového řízení a podrobným rozpracováním této problematiky. Primárním zájmem krizového managementu je samozřejmě ochrana obyvatel-stva a tímto problémem se také většina odborníků zabývá. Má práce záměrně opomíjí ochranu člověka jako jedince, i když si uvědomuji jeho potřebu jako výkonné síly. Tento fakt je záměrně zdůrazněn, z obavy že bude práci vytýkáno, že se nesoustředí na již výše zmíněnou ochranu jedince. Nicméně ve chvíli, kdy dojde k narušení základní infrastruktury, je narušeno celé fungování lidské společnosti jako celku. Kritická infrastruktura (KI) zahrnuje zařízení, služby a informační systémy, které jsou pro státy natolik životně důležité, že jejich nezpůsobilost nebo zničení způsobí oslabení národní bezpečnosti, národního hospodářství, veřejného zdraví a bezpečnosti a efektivního fungování vládního systému. V současné době není téma KI ČR souhrnně zpracováno. Jedním z mála dokumentů v této oblasti je vzhledem k EU {\clqq}Zelená kniha o Evropském programu na ochranu KI``. Jedním z cílů této práce je posunout aplikaci tohoto dokumentu do praxe krizového řízení na místní úrovni {--} Jihočeského regionu, města České Budějovice. V současné době chybí určení priorit při obnovování KI na regionální úrovni, stejně tak jako metodika přístupu k soukromým subjektům, jakožto subjektům KI. Mimo jiné nejsou přesně definovány typové situace, které jsou potenciálním ohrožením pro KI. V této práci jsou novým způsobem identifikována rizika pro KI, vzájemné závislosti oblastí KI a je navržen obecný proces, který lze použít při jejím znovuobnovování, a jeho praktická aplikace. Je nutné podotknout, že zásadním vstupem této práce byl projekt realizovaný za podpory Grantové agentury ZSF JU, jehož jsem byla hlavním řešitelem. Mnohé použité metody byly v rámci tohoto projektu aplikovány na problematiku krizového řízení poprvé. Dvě z těchto metod jsou zcela nové (FRAP, analyticko-syntetické modely) a pravděpodobně nebyly ještě v českém jazyce publikovány.
|
host ::
RSS.