Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Teorie spravedlivé války a humanitární intervence: kosovský případ
Šolc, Martin ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Cílem bakalářské práce je posouzení vojenské intervence NATO v Kosovu na jaře 1999 z pohledu mezinárodního práva a především západní teorie spravedlivé války. Práce se nejprve zaměřuje na genezi teorie spravedlivé války v myšlení evropského starověku, středověku a raného novověku, což umožňuje lépe pochopit smysl některých podmínek, jejichž splnění je potřebné pro legitimní užití síly. Dále práce dospívá k závěru, že humanitární intervence je legitimní součástí současné teorie spravedlivé války. Na závěr teoretické části jsou vymezena nutná a podpůrná kritéria spravedlivé války aplikovatelná na humanitární intervenci; rovněž je předestřena mezinárodněprávní úprava použití síly. Poté je přistoupeno k samotné jednopřípadové studii. Historický exkurz je následován aplikací mezinárodněprávních norem a podmínek spravedlivé války na vojenský zásah NATO. Z hlediska platného práva práce shledává zásah nelegálním: nebyla splněna žádná z podmínek použití síly předvídaných Chartou OSN a není možno vyvodit ani existenci obyčejové normy, která by dala jednání Aliance právní základ. Na druhou stranu z hlediska teorie spravedlivé války se intervence ukázala být legitimní: naplněna byla všechna požadovaná kritéria. Tento rozpor mezi požadavky práva a etické teorie je poněkud alarmující a představuje zajímavou...
Teorie spravedlivé války a humanitární intervence: kosovský případ
Šolc, Martin ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Cílem bakalářské práce je posouzení vojenské intervence NATO v Kosovu na jaře 1999 z pohledu mezinárodního práva a především západní teorie spravedlivé války. Práce se nejprve zaměřuje na genezi teorie spravedlivé války v myšlení evropského starověku, středověku a raného novověku, což umožňuje lépe pochopit smysl některých podmínek, jejichž splnění je potřebné pro legitimní užití síly. Dále práce dospívá k závěru, že humanitární intervence je legitimní součástí současné teorie spravedlivé války. Na závěr teoretické části jsou vymezena nutná a podpůrná kritéria spravedlivé války aplikovatelná na humanitární intervenci; rovněž je předestřena mezinárodněprávní úprava použití síly. Poté je přistoupeno k samotné jednopřípadové studii. Historický exkurz je následován aplikací mezinárodněprávních norem a podmínek spravedlivé války na vojenský zásah NATO. Z hlediska platného práva práce shledává zásah nelegálním: nebyla splněna žádná z podmínek použití síly předvídaných Chartou OSN a není možno vyvodit ani existenci obyčejové normy, která by dala jednání Aliance právní základ. Na druhou stranu z hlediska teorie spravedlivé války se intervence ukázala být legitimní: naplněna byla všechna požadovaná kritéria. Tento rozpor mezi požadavky práva a etické teorie je poněkud alarmující a představuje zajímavou...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.