|
|
Fuzzy modely map pro pohyb mobilních robotů.
Machek, Ondřej ; Burian, František (oponent) ; Jura, Pavel (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo vytvoření algoritmu, který by pomocí neuronové sítě a neuro fuzzy sítě vytvářel topologickou mapu pro mobilního robota. V práci je navržen postup pro tvorbu topologické mapy pomocí tří klasifikátorů prostředí: dvě neuronové sítě a neuro fuzzy síť. Klasifikátory jsou mezi sebou navzájem porovnány. Dále je navržen řídící algoritmus pro prohledávání neznámého prostředí pro autonomního robota. Což vedlo ke zrychlení tvorby topologické mapy. Byl navržen simulační program v prostředí Matlab, který simuluje pohyb robota v neznámém prostředí.
|
|
|
Úloha obchodního cestujícího
Kolář, Adam ; Rozman, Jaroslav (oponent) ; Zbořil, František (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je navrhnout prostředí testující problém obchodního cestujícího a porovnat efektivitu jednotlivých přístupů k řešení. V první části jsou diskutovány možnosti genetických algoritmů v závislosti na nastavení křížení, mutací a velikosti populace. V druhé části jsou na stejný problém použity dva druhy neuronových sítí. Za zástupce samoučící varianty byla zvolena Kohonenova neuronová síť. Hopfieldova neuronová síť reprezentuje metodu minimalizace energetické funkce s pevným nastavením koeficientů. U obou neuronových sítí byly popsány možné výhody a nevýhody aplikace. V závěru byly všechny zjištěné poznatky interpretovány ve společném kontextu.
|
|
|
Síťový prvek s pokročilým řízením
Zedníček, Petr ; Kacálek, Jan (oponent) ; Škorpil, Vladislav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá hledáním a testováním neuronových sítí, jejichž vlastnosti a parametry se hodí pro řízení aktivního síťového prvku. Řeší optimalizační úlohu prioritního přepojování datových jednotek ze vstupu na výstup. Práce je zaměřena z velké části na využití Hopfieldovy a Kohonenovy sítě a jejich optimalizaci. Výsledkem práce jsou dva modely. První je řešen teoreticky v programu Matlab, kde se vzájemně porovnávají teoretické výsledky neuronových sítí. Druhým modelem je reálný model aktivního prvku navrženým v programu Simulink.
|
|
|
Úloha obchodního cestujícího
Kolář, Adam ; Rozman, Jaroslav (oponent) ; Zbořil, František (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je navrhnout prostředí testující problém obchodního cestujícího a porovnat efektivitu jednotlivých přístupů k řešení. V první části jsou diskutovány možnosti genetických algoritmů v závislosti na nastavení křížení, mutací a velikosti populace. V druhé části jsou na stejný problém použity dva druhy neuronových sítí. Za zástupce samoučící varianty byla zvolena Kohonenova neuronová síť. Hopfieldova neuronová síť reprezentuje metodu minimalizace energetické funkce s pevným nastavením koeficientů. U obou neuronových sítí byly popsány možné výhody a nevýhody aplikace. V závěru byly všechny zjištěné poznatky interpretovány ve společném kontextu.
|
|
|
Fuzzy modely map pro pohyb mobilních robotů.
Machek, Ondřej ; Burian, František (oponent) ; Jura, Pavel (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo vytvoření algoritmu, který by pomocí neuronové sítě a neuro fuzzy sítě vytvářel topologickou mapu pro mobilního robota. V práci je navržen postup pro tvorbu topologické mapy pomocí tří klasifikátorů prostředí: dvě neuronové sítě a neuro fuzzy síť. Klasifikátory jsou mezi sebou navzájem porovnány. Dále je navržen řídící algoritmus pro prohledávání neznámého prostředí pro autonomního robota. Což vedlo ke zrychlení tvorby topologické mapy. Byl navržen simulační program v prostředí Matlab, který simuluje pohyb robota v neznámém prostředí.
|
|
|
Síťový prvek s pokročilým řízením
Zedníček, Petr ; Kacálek, Jan (oponent) ; Škorpil, Vladislav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá hledáním a testováním neuronových sítí, jejichž vlastnosti a parametry se hodí pro řízení aktivního síťového prvku. Řeší optimalizační úlohu prioritního přepojování datových jednotek ze vstupu na výstup. Práce je zaměřena z velké části na využití Hopfieldovy a Kohonenovy sítě a jejich optimalizaci. Výsledkem práce jsou dva modely. První je řešen teoreticky v programu Matlab, kde se vzájemně porovnávají teoretické výsledky neuronových sítí. Druhým modelem je reálný model aktivního prvku navrženým v programu Simulink.
|
host ::
RSS.