Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pastorační význam působení Kongregace těšitelů z Getseman na poutním místě Klokoty u Tábora
ŠITTOVÁ, Marie
Práce se zabývá pastoračním působením Kongregace těšitelů z Getseman na mariánském poutním místě Klokoty u Tábora. Příchod nové slovanské řehole do duchovní správy tohoto poutního místa v roce 1934 měl značný význam pro jeho duchovní i architektonický rozvoj. První etapa pastoračního působení těšitelů na Klokotech končí likvidací mužských klášterů v dubnu roku 1950. Druhá etapa působení kongregace pak začíná až téměř po dvaceti letech v roce 1969. Těšitelé se usilovně snaží o obnovení slávy poutního místa Klokoty po duchovní i po stavební stránce až do roku 1993, kdy zde umírá poslední z klokotských těšitelů. Působení Kongregace těšitelů v České republice se uzavírá v roce 2010.
Mariánská zbožnost a poutní místa jižních Čech
NOVOTNÁ, Lucie
Práce pojednává o mariánské úctě v oblasti jižních Čech. Nejprve předkládá celkový přehled vzniku a vývoje mariánské úcty v Evropě a zejména v českých zemích od 9. století až do současnosti. K velkému rozkvětu kultu Panny Marie došlo v Čechách a na Moravě rovněž v barokní době. Velkou úctu Panně Marii prokazovali především příslušníci některých řeholních řádů, pro něž byla Panna Maria zakladatelkou, ochránkyní či patronkou. Významnou dobou rozvoje mariánské úcty, mariánských poutních míst i mariánských laických družin se stalo rovněž tzv. {\clqq}mariánské století`` (1854-1950). Předposlední kapitola podává stručný přehled mariánských poutních míst (kostely, kaple, studánky) v jižních Čechách včetně legend, příběhů a zázraků. Poslední kapitola podrobně přibližuje šest nejznámějších mariánských poutních míst v českobudějovické diecézi (Chlum u Třeboně, Klokoty, Lomec, Římov, Sepekov a Svatý Kámen u Rychnova nad Malší).

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.