|
Literature in the works of theologians - the example of Karl Barth and Rudolf Bultmann
Lis, Marek ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Štefan, Jan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce Literatur bei Theologen - am Beispiel Karl Barths und Rudolf Bultmanns se pokouší zhodnotit význam německé literatury ve vybraných dílech výše uvedených teologů. V případě Karla Bartha byla analyzována recepce autorů německé klasiky (Römerbrief, 1919) a Dostojevského (Römerbrief, 1922), další samostatnou oblast zkoumání představuje zkoumání relevantních pasáží korespondence s německým spisovatelem Carlem Zuckmayerem ze závěru teologova života. V případě Rudolfa Bultmanna byla věnována pozornost širším souvislostem hermeneutickým - zejména teologovu vztahu ke kultuře a náboženství po 1. světové válce, dále pak jeho reakci na Deschnerovu kritiku role náboženství z konce 50. let 20. století a následně analýze vybraných homilií z doby po 1. světové válce, přičemž byla stručně popsána i specifičnost a problematičnost tohoto diskursu. Ačkoli je práce postavená jen na výběru, pokouší se závěrem formulovat názor, že literatura může plnit jak funkci "podřízenou" křesťanskému zjevení, které jí vytváří jasný kontext a je schopno na její otázky odpovídat, tak funkci zcela autonomní, kdy je literaturou artikulováno téma, které bylo již předestřeno teologickým diskursem.
|
|
Literature in the works of theologians - the example of Karl Barth and Rudolf Bultmann
Lis, Marek ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Štefan, Jan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce Literatur bei Theologen - am Beispiel Karl Barths und Rudolf Bultmanns se pokouší zhodnotit význam německé literatury ve vybraných dílech výše uvedených teologů. V případě Karla Bartha byla analyzována recepce autorů německé klasiky (Römerbrief, 1919) a Dostojevského (Römerbrief, 1922), další samostatnou oblast zkoumání představuje zkoumání relevantních pasáží korespondence s německým spisovatelem Carlem Zuckmayerem ze závěru teologova života. V případě Rudolfa Bultmanna byla věnována pozornost širším souvislostem hermeneutickým - zejména teologovu vztahu ke kultuře a náboženství po 1. světové válce, dále pak jeho reakci na Deschnerovu kritiku role náboženství z konce 50. let 20. století a následně analýze vybraných homilií z doby po 1. světové válce, přičemž byla stručně popsána i specifičnost a problematičnost tohoto diskursu. Ačkoli je práce postavená jen na výběru, pokouší se závěrem formulovat názor, že literatura může plnit jak funkci "podřízenou" křesťanskému zjevení, které jí vytváří jasný kontext a je schopno na její otázky odpovídat, tak funkci zcela autonomní, kdy je literaturou artikulováno téma, které bylo již předestřeno teologickým diskursem.
|