|
|
Diferenciace územních identit obyvatel na Karlovarsku
Dufková, Kateřina ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Osoba, Petr (oponent)
Diferenciace územních identit obyvatel na Karlovarsku Abstrakt Bakalářská práce se zabývá regionální identitou obyvatel Karlovarského kraje. Jeho příhraniční poloha a specifický historický a demografický vývoj (odsun tzv. českých Němců a téměř kompletní výměna obyvatelstva po druhé světové válce) z něj činí ideální modelové území pro zkoumání vztahu obyvatel k oblasti, v níž žijí. Na základě vyhodnocení dotazníkového šetření je posuzována zakořeněnost místních obyvatel a pocit sounáležitosti s územím kraje. Pozornost je pak věnována diferenciaci územních identit v jednotlivých typech mikroregionů, vzájemně se lišících svým ekonomickým a populačním vývojem. Klíčová slova regionální identita, Karlovarsko, pohraničí, periferie
|
|
|
Němečtí antifašisté v Československu po druhé světové válce ve srovnání s oblastí Karlovarska
Deutschová, Kristýna ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Mezi německy hovořícím obyvatelstvem na území Československa se v období let 1938 až 1945 vyskytovala skupina těch, kteří se stavěli na odpor nacistické politice a projevovali ochotu bránit československý stát. Mnozí z nich se zapojili i aktivně především do zahraničního odboje, řada z nich za svůj postoj pykala v koncentračních táborech, či byla dokonce popravena. Předložená bakalářská práce pojednává o německých antifašistech v Československu po roce 1945 a z části věnuje svou pozornost oblasti Karlovarska. Po vymezení problematického pojmu antifašista a nastínění pozice antifašistů v Československu po podpisu Mnichovské smlouvy je v jednotlivých kapitolách popsán vývoj situace německých antifašistů na území Československa po druhé světové válce a podmínky, za kterých následně v rámci antifašistických transportů opouštěli zemi. V poslední části práce je nastíněn vývoj postavení německých antifašistů na Karlovarsku. Tato oblast bude zkoumána i proto, že Karlovarsko představovalo oblast obydlenou převážně německým obyvatelstvem. Práce se pokouší prozkoumat vývoj postavení antifašistů v oblasti Karlovarska v souvislosti s ostatním územím a určit případné odlišnosti.
|
|
|
Osídlování Karlovarska po odsunu Němců
Slámová, Jana ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Tématem této diplomové práce je Osídlování Karlovarska po odsunu Němců. Práce zkoumá dobu po druhé světové válce, kdy v Československu došlo k odsunu německého obyvatelstva a k následnému osídlování novými obyvateli. První část práce zkoumá poválečnou situaci a problémy související s osídlováním pohraničí Československa. Důraz je kladen na zemědělské a průmyslové osídlování s vydanými dekrety. Druhá část práce je věnována osídlování Karlovarska, které mělo přes veškerou snahu závažné problémy s nedostatkem zájemců o přesídlení. S touto problematikou úzce souvisí příchod reemigrantů a menšin z cizích či sousedících států s Československem, tudíž i tomuto tématu se bude práce věnovat.
|
|
|
Odsun Němců z Karlovarska 1945-1947
Slámová, Jana ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Tématem této bakalářské práce je odsun Němců z Karlovarska v letech 1945 - 1947. Práce zkoumá především dobu po druhé světové válce, kdy bylo Karlovarsko osídleno převážně německými obyvateli. V první části práce nastíním charakteristiku doby, která předcházela vývoji událostí, za kterými stojí nástup Adolfa Hitlera. Dále se budu zabývat prvními myšlenkami odsunu, které byly zformulovány prezidentem v exilu Edvardem Benešem a následnou nenávistnou atmosférou, která vedla k odplatě za roky útisku Německem a která ovládla celý český národ. Ráda bych se zabývala příčinami, průběhem i důsledky, které vedly k vysídlení německého obyvatelstva z Československa. Cílem bakalářské práce je prozkoumat především období od roku 1945 - 1947, ale také období první republiky a život židovského obyvatelstva v pohraničí západních Čech. Klíčová slova Odsun Němců, Židé, Československo, Mnichovská dohoda, Druhá světová válka, Karlovarsko, Mariánské Lázně, Drmoul
|
|
|
Kulturní a společenský život německé menšiny na Karlovarsku od roku 1989
Benešová, Barbora ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá kulturním a společenským životem německé menšiny v českých zemích s důrazem na vývoj od roku 1989 v pohraničním regionu Karlovarsko. Zpracování práce se zakládá na analýze menšinového tisku, zejména titulů Aufbau und Frieden, Prager Volkszeitung, Landeszeitung, LandesEcho a Eghaland Bladl, výzkumném šetření spočívajícím v interview s příslušníky německé menšiny a v písemných dotaznících adresovaných zástupcům místních samospráv pro výzkum vybraných měst. V úvodu práce jsou definovány základní pojmy a menšinová politika na národní a mezinárodní úrovni. Následně se práce soustředí na historicko-právní vývoj a socio-demografickou situaci německé menšiny v českých zemích po roce 1945. Další část práce pojednává o vývoji kulturního a společenského života německé menšiny v českých zemích od roku 1945 a blíže se věnuje čtyřem hlavním bodům - spolkové činnosti, kulturním a společenským aktivitám, jazykové situaci a médiím. Tyto body jsou v rámci výzkumného šetření sledovány v hlavní části práce. Cílem je analyzovat vývoj kulturního a společenského života německé menšiny na Karlovarsku a zachytit jeho současný stav.
|
|
|
Stabilita regionálních elit v Česku (2000 - 2012): Příklad Karlovarského kraje
Dufková, Kateřina ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Jeřábek, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá rolí krajských zastupitelů v procesu rozvoje regionu, a to na příkladu Karlovarského kraje. Snaží se určit, jakým způsobem se do rozvoje regionu promítá stabilita regionálních elit, a to jednak stabilita jejich územního rozložení a jednak jejich stabilita v čase. Základ práce tvoří obecná východiska ke studiu problematiky regionálního rozvoje s důrazem na význam měkkých faktorů rozvoje v kontextu institucionálních přístupů. Významnou část práce tvoří analýza vnitřní diferenciace zájmového území a jejích podmíněností. Vlastní výzkum pak zahrnuje dvě fáze. Výsledkem první fáze je sestavení rozsáhlé databáze kandidátů zvolených do zastupitelstev krajů Česka ve volbách v letech 2000, 2004, 2008 a 2012 a analýza změn ve složení těchto zastupitelstev z hlediska personálního obsazení. Ve druhé fázi je formou dotazníkového šetření analyzována územní identita, postoje a motivace současných zastupitelů Karlovarského kraje a jejich vliv na rozvoj tohoto regionu. Výzkum prokázal relativně vysokou stabilitu regionálních elit v čase, avšak velmi nízkou stabilitu jejich územního rozložení. Zdá se však, že tato skutečnost nemá na rozvoj regionu zásadní vliv, resp. že se rozvojové priority zastupitelů příliš neliší v závislosti na místě jejich bydliště či délce působení ve funkci. Klíčová...
|
|
|
Němečtí antifašisté v Československu po druhé světové válce ve srovnání s oblastí Karlovarska
Deutschová, Kristýna ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Mezi německy hovořícím obyvatelstvem na území Československa se v období let 1938 až 1945 vyskytovala skupina těch, kteří se stavěli na odpor nacistické politice a projevovali ochotu bránit československý stát. Mnozí z nich se zapojili i aktivně především do zahraničního odboje, řada z nich za svůj postoj pykala v koncentračních táborech, či byla dokonce popravena. Předložená bakalářská práce pojednává o německých antifašistech v Československu po roce 1945 a z části věnuje svou pozornost oblasti Karlovarska. Po vymezení problematického pojmu antifašista a nastínění pozice antifašistů v Československu po podpisu Mnichovské smlouvy je v jednotlivých kapitolách popsán vývoj situace německých antifašistů na území Československa po druhé světové válce a podmínky, za kterých následně v rámci antifašistických transportů opouštěli zemi. V poslední části práce je nastíněn vývoj postavení německých antifašistů na Karlovarsku. Tato oblast bude zkoumána i proto, že Karlovarsko představovalo oblast obydlenou převážně německým obyvatelstvem. Práce se pokouší prozkoumat vývoj postavení antifašistů v oblasti Karlovarska v souvislosti s ostatním územím a určit případné odlišnosti.
|
|
|
Zánik německého tisku na Karlovarsku v letech 1938 a 1945
Tesařová, Michaela ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Předmětem mé diplomové práce je analýza německy psaných listů vydávaných na Karlovarsku, jejichž činnost byla ukončena v letech 1938 a 1945. Práce se věnuje analýze posledních čísel periodik Volkswille a Karlsbader Tageszeitung (dříve Deutsche Tageszeitung) vydaných v posledním týdnu jejich existence a listu Elbogener Zeitung v jeho posledním měsíci vycházení. Cílem je zjistit nejen obsahové či redakční proměny, ale také, zda se v posledních vydáních neobjevovaly přímé informace či pouze náznaky o jejich konci. Ve své práci se také věnuji osudům redakcí, jejich zaměstnanců a vydavatelství poté, co německá periodika přestala vycházet. Úvodní část práce je zaměřena na důležité historické události, především z 30. a 40. let minulého století, které ovlivnily jak život na Karlovarsku, tak i charakter a působení regionálních médií v této oblasti. Neméně důležitou kapitolou je soužití Čechů a Němců na našem území, které se vyvíjejí již od konce 12. století. Vzhledem k charakteru práce se podrobněji zaměřuji na česko-německé vztahy na území Karlových Varů a přilehlého okolí od 30. let 20. století až po konec druhé světové války.
|
|
|
Prostorová analýza rozšíření bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum) ve vybrané oblasti Karlovarska
OREL, Jakub
Bolševník velkolepý patří svým vzrůstem mezi největší rostliny v Evropě. Jedná se o nepůvodní druh pocházející ze Západního Kavkazu, který se úspěšně introdukoval nejen v České republice. Invazivní růst této rostliny ohrožuje variabilitu původního ekosystému a jeho likvidace představuje finanční zátěž. Nejvíce postiženou oblastí České republiky je Karlovarský kraj. V mé bakalářské práci se zabývám prostorovou analýzou výskytu bolševníku ve vybraných částech Karlovarska v závislosti na nadmořské výšce a krajinném pokryvu. Kombinace poznatků o prostorovém rozšíření druhu na základě analýzy v geografickém informačním systému se znalostmi ekologie druhu může představovat účinný nástroj managementu bolševníku a jiných invazivních rostlin.
|
|
|
Diferenciace územních identit obyvatel na Karlovarsku
Dufková, Kateřina ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Osoba, Petr (oponent)
Diferenciace územních identit obyvatel na Karlovarsku Abstrakt Bakalářská práce se zabývá regionální identitou obyvatel Karlovarského kraje. Jeho příhraniční poloha a specifický historický a demografický vývoj (odsun tzv. českých Němců a téměř kompletní výměna obyvatelstva po druhé světové válce) z něj činí ideální modelové území pro zkoumání vztahu obyvatel k oblasti, v níž žijí. Na základě vyhodnocení dotazníkového šetření je posuzována zakořeněnost místních obyvatel a pocit sounáležitosti s územím kraje. Pozornost je pak věnována diferenciaci územních identit v jednotlivých typech mikroregionů, vzájemně se lišících svým ekonomickým a populačním vývojem. Klíčová slova regionální identita, Karlovarsko, pohraničí, periferie
|
host ::
RSS.