|
|
Problematika hranice křídy a terciéru (K/T)
Pícha, Štěpán ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Holcová, Katarína (oponent)
Velká vymírání přitahují pozornost vědců již dlouhou dobu. Zvláště podrobně zkoumané je vymírání z hranice křída/terciér, které se odehrávalo před 65,9+-0,4 mil. let. Existuje nespočet teorií, které se snaží vysvětlit příčiny, které vedly k nejmladšímu z velké pětky vymírání v historii Země. Od roku 1980, kdy byla nalezena anomálie iridia ve vrstevním záznamu, se dostává do popředí teorie o mimozemské příčině vymírání, způsobené dopadem meteoritu nebo komety. Tuto teorii se podařilo částečně potvrdit nálezem dopadového kráteru v oblasti dnešního Mexického zálivu. Další zkoumání ovšem dokázalo, že tento kráter hranici dosti výrazně předchází. Pozornost se tedy upřela jiným směrem a snaze najít pozemskou příčinu vymírání. Hledání zavedlo vědce k dnešní Indii a k obrovským trapovým výlevům, které vytvořily Dekkanskou plošinu. Při zkoumání Dekkanských trapů se podařilo náhodou objevit další dopadový kráter, několikrát větší než je kráter v Mexickém zálivu. Tento objev odstartoval nanovo spor o hlavní příčinu vymírání z hranice křída/terciér. V mé práci jsou, na základě rozborů moderní literatury diskutovány tři hlavní teorie hromadného vymírání z hranice křída/terciér. Zaměřil jsem se na jejich příčiny, datování a odhad následků, které by měly na stav globálního ekosystému na Zemi. V práci bylo také...
|
|
|
Analýza faktorů ovlivňující geotechnické parametry materiálu skládek TKO
Sedláček, Václav ; Kudrna, Zdeněk (vedoucí práce) ; Slomek, Jiří (oponent)
Materiál skládek tuhých komunálních odpadů je velmi pestrá směs materiálů s rozdílnými vlastnostmi. V závislosti na zpracování před a po uložení materiálu na skládce jsou původní geotechnické parametry materiálu pozměněny. Za příznivých podmínek se v tělese skládky rozvijí biodegradační procesy rozkládající organickou hmotu. Doba a průběh biodegradačních procesů je řízem komplexním působením vnějších i vnitřních vlivů. Geotechnické vlastnosti materiálu ovlivňuje složení komunálního odpadu a způsob jeho zpracování při přepravě a přímo při ukládání. Postupem času ztrácí tento materiál biologicky rozložitelnou složku. Rozklad biologicky rozložitelného materiálu je v prostředí skládky víceletý proces. Pro správný průběh degradačních procesů je nutné splnění následujících podmínek: Dostatečný obsah organické složky, dostatečná vlhkost materiálu a stabilní hodnoty teploty a pH. Klíčová slova: Tuhý komunální odpad, geotechnické parametry, zrnitost, vlhkost, smyková pevnost, přetvoření, pružnost, deformace, zhutňování, biodegradační procesy
|
|
|
Vliv dlouhodobého hnojení travního porostu na obsah rizikových prvků v půdě
Jungová, Michaela ; Hejcman, Michal (vedoucí práce) ; Pavlů, Vilém (oponent)
Dlouhodobý travní pokus ve Steinachu (SGE), je pravděpodobně jeden z nejstarších dlouhodobě hnojených travních pokusů v kontinentální Evropě, který stále probíhá. Byl založen na aluviální louce Alopecurus pratensis v jihovýchodním Německu v roce 1933. Louka byla rozdělena na 75 ploch a hnojena minerálními a organickými hnojivy různého složení a množství.
Cílem této práce bylo poskytnout podrobnější informace o vlivu dlouhodobého hnojení N, P, K na obsah rizikových prvků v půdě.
Vliv dlouhodobého hnojení byl sledován v extrakcích a) rostlinám dostupných prvků (extrakce CaCl2), b) snadno mobilizovatelných prvků (extrakce EDTA), c) potenciálně mobilizovatelných prvků (extrakce HNO3), d) v celkové koncentraci prvků (extrakce Aqua regia).
Koncentrace rizikových prvků As, Cr, Cu, Fe, Mn, Ni a Zn v půdním profilu se vlivem fosforečného hnojení podstatně zvýšila, nicméně mezní hodnoty pro celkovou koncentraci stopových prvků v půdě povolené českou národní legislativou byly překročeny pouze dvakrát a to v případě As a Cd. Totální koncentrace As (AsT) byla překročena pouze jednou a to na ploše hnojené pouze dusíkem. Předpokladem tedy je, že navýšení AsT frakcí v půdě bylo pravděpodobně způsobeno v minulosti používaným hnojením Thomasovou moučkou, o níž je známo, že obsahuje zvýšené koncentrace As. Hnojení fosforečným hnojivem mělo však opačný vliv na koncentrace rostlinám snadno dostupného Mn, Ni a Zn, koncentrace těchto prvků v půdním roztoku byly podstatně vyšší. Přestože celkové koncentrace Cd byly ve srovnání s českými legislativními limity nižší, výsledky prokázaly na několika plochách hnojených minerálními i organickými N, P, K hnojivy vyšší koncentrace Cd a v jednom případě bylo dosaženo i limitní hodnoty. Vyšší hodnoty celkové koncentrace Cr byly nejčastěji zaznamenány na plochách hnojených minerálním hnojením N160P44K174 (NH4)2SO4.
Celkově lze tedy říci, že v rámci různých variant hnojení, nebyly v SGE zjištěny výrazné vlivy dlouhodobě aplikovaných hnojiv na vyšší obsah rizikových prvků v půdě. Pouze dvě plochy překročily limit dle vyhlášky 13/1994 Sb., v jednom případě to byla totální koncentrace As a ve druhém totální koncentrace Cd.
|
|
|
Problematika hranice křídy a terciéru (K/T)
Pícha, Štěpán ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Holcová, Katarína (oponent)
Velká vymírání přitahují pozornost vědců již dlouhou dobu. Zvláště podrobně zkoumané je vymírání z hranice křída/terciér, které se odehrávalo před 65,9+-0,4 mil. let. Existuje nespočet teorií, které se snaží vysvětlit příčiny, které vedly k nejmladšímu z velké pětky vymírání v historii Země. Od roku 1980, kdy byla nalezena anomálie iridia ve vrstevním záznamu, se dostává do popředí teorie o mimozemské příčině vymírání, způsobené dopadem meteoritu nebo komety. Tuto teorii se podařilo částečně potvrdit nálezem dopadového kráteru v oblasti dnešního Mexického zálivu. Další zkoumání ovšem dokázalo, že tento kráter hranici dosti výrazně předchází. Pozornost se tedy upřela jiným směrem a snaze najít pozemskou příčinu vymírání. Hledání zavedlo vědce k dnešní Indii a k obrovským trapovým výlevům, které vytvořily Dekkanskou plošinu. Při zkoumání Dekkanských trapů se podařilo náhodou objevit další dopadový kráter, několikrát větší než je kráter v Mexickém zálivu. Tento objev odstartoval nanovo spor o hlavní příčinu vymírání z hranice křída/terciér. V mé práci jsou, na základě rozborů moderní literatury diskutovány tři hlavní teorie hromadného vymírání z hranice křída/terciér. Zaměřil jsem se na jejich příčiny, datování a odhad následků, které by měly na stav globálního ekosystému na Zemi. V práci bylo také...
|
|
|
Analýza faktorů ovlivňující geotechnické parametry materiálu skládek TKO
Sedláček, Václav ; Kudrna, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sedláček, Jaroslav (oponent)
Geotechnické parametry materiálu skládek tuhého komunálního odpadu (dále TKO) jsou velmi variabilní. Tato práce zkoumá pomocí vědeckých článků, disertačních i jiných prací vlivy na tyto vlastnosti. Samotné zjišťování jednotlivých parametrů TKO je velmi náročné a většinou se provádí na speciálních přístrojích schopné změřit vlastnosti velkého objemu materiálu. Vliv na geotechnice parametry mají složení materiálu, vnější podmínky, zakrytí a izolace vlastní skládky, zda je nebo není prováděno odvodnění skládky. Zvlášť důležitým faktorem je probíhání degradačních procesů na biologické složce materiálu TKO. V tomto případě je důležitý čas a rychlost těchto procesů.
|
|
| |
host ::
RSS.