|
|
Spravedlivá Támar: výklad a interpretace Genesis 38
Macek, Jan ; Prudký, Martin (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent)
Diplomová práce se zabývá exegezí a interpretací třicáté osmé kapitoly knihy Genesis. Text je podroben kritické analýze. Nejprve je proveden rozbor hebrejského originálu. Ve druhé části je text analyzován synchronními a diachronními metodami, po té je text vyložen po verších. Součástí výkladu jsou tři exkurzy pojednávající levirátní povinnost, význam termínu הקדש a solidární pojetí spravedlnosti Starého zákona. Třetí část se zabývá recepcí textu v Písmu a v křesťanských dějinách. Jako příklady recepce byly vybrány: Kniha jubilejí, komentář Efréma Syrského, Přednášky na knihu Genesis Martina Luthera a interpretace textu pohledem teologie osvobození a feminismu Dorothee Sölle. V závěru práce je předložena zvěst textu, která může sloužit jako podklad pro další teologickou práci.
|
|
|
Svatyně v Tel Aradu ve světle nejnovějších kultických nálezů v oblasti Judského království.
Moulis, David Rafael ; Čapek, Filip (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent) ; Chalupa, Petr (oponent)
Bibliografická citace Svatyně v Tel Aradu ve světle nejnovějších kultických nálezů v oblasti Judského království: disertační práce / David Rafael Moulis; vedoucí práce: doc. Filip Čapek, Th.D. -- Praha, 2017. -- 163 s. Anotace Předložená disertační práce srovnává svatyni z Tel Aradu s dalšími judskými městy (Beer Šeba, Lakíš, Chirbet Qeiyafa, Tel Moca a Tel Chalíf), ve kterých byly nalezeny doklady o existenci náboženského kultu v průběhu doby železné IIa-b. Ke správnému a komplexnímu zrekonstruování podoby kultu v Aradu, potažmo Judsku ve světle nejnovějších archeologických nálezů je nutné pracovat i s epigrafickými památkami z lokalit Kuntillet Adžrud, Chirbet el-Qóm, Chirbet Bét Lej a artefakty, které jsou nalézány napříč Judskem a jsou spojeny s lidovou náboženskou praxí. První doklady judského kultu pocházejí již z přelomu 11. a 10. století př. Kr. (Chirbet Qeiyafa), ale většina oficiálních i neoficiálních kultických míst je datována až do 8. století př. Kr. Ještě ve druhé polovině téhož století byla náboženská centra odlišným způsobem zrušena a někde i zcela odstraněna. Stále se rozrůstající soubor materiální kultury je možné využít k zodpovězení dílčích otázek a ke kritickému zhodnocení interpretací z minulých desetiletí. Autor se v práci táže, zda aradský kult vykazuje vlivy cizích kultur, zda jde o...
|
host ::
RSS.