|
|
Žánr pohádkové hry v tvorbě J. K. Tyla a J. Drdy
Bernasová, Natálie ; Smrčka, Jiří (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou žánru pohádkové hry v tvorbě Josefa Kajetána Tyla a Jana Drdy. Cílem práce je zaznamenat shodné a rozdílné přístupy autorů, ty budou odvozovány na základě stanovených klíčových motivů (motiv lásky, motiv erotiky, motiv práce a peněz, motiv lidovosti), pohádkového rázu, typologie postav, otisku doby, role hudby a dalších faktorů. Práce staví na analýze a vzájemném srovnání sedmi pretextů - na Tylově Strakonickém dudákovi (1847), Tvrdohlavé ženě (1849), Jiříkově vidění (1849), Čertovi na zemi (1850) a Lesní panně (1850) a na Drdových Hrátkách s čertem (1945) a Dalskabátech (1959). Dalším cílem práce je potvrzení, či vyvrácení hypotézy, že Jan Drda koncipoval své dvě pohádkové hry po vzoru Tylových dramatických báchorek. Vzhledem k charakteru práce jsou vedle odborné literatury hojně využívány divadelní programy, kritiky a recenze z 2. poloviny 20. století. KLÍČOVÁ SLOVA Josef Kajetán Tyl, Jan Drda, pohádkové drama, dramatická báchorka, tylovská tradice
|
|
|
Nedůvěra měšťana v lid. Narativní figura
Jedličková, Alice
Příspěvek se zaměřuje na motivační strategii reprezentace venkovského lidu, resp. prostého člověka. Ta vychází z předpokládaného nebo aktuálně formulovaného nedůvěřivého či přezíravého postoje měšťana k lidu, který je třeba změnit. Ideovým základem je přitom představa tradičních hodnot, které nejsou doceněny a je třeba je objevovat a chránit (jazyk, minulost, venkovský lid), vztah města a venkova lze přitom formulovat jako celou řadu (skutečný stav věcí samozřejmě poněkud zjednodušujících) opozic: pokrok, vzdělanost, vymoženosti proti zaostalosti, nevzdělanosti, chudobě atp. V próze s venkovskou tematikou se ve sledovaném období 50.–70. let 19. století se předpoklad nedůvěry či nadřazenosti měšťana ustaluje v narativní figuru, která podstatným způsobem formuje komunikační situaci vyprávění. V jednotlivých případech zasahuje i celý text a mění tak jeho žánrový profil: v próze Boženy Němcové Chudí lidé se na půdoryse obrazu ze života uplatňuje metoda polemiky („argumentu“): jednotlivé situace představují v jistém smyslu argument proti nastolené představě „nedůvěry měšťana v lid“.
|
|
|
Biografické a literární souvislosti pobytu Boženy Němcové v Polné
KAPLANOVÁ, Kamila
Bakalářská práce se zaměřuje především na pobyt Boženy Němcové v Polné. Předmětem zájmu je vysvětlení, z jakého důvodů se rodina Němcových do Polné přistěhovala. Součást práce tvoří také charakteristika samotného polenského regionu spjatá s porovnáním tehdejšího a dnešního sociokulturního zázemí regionu. Těžiště práce spočívá v utřídění a výkladu biografických údajů, které jsou dostupné v primární i sekundární odborné literatuře (charakteristika polenské společnosti i jednotlivých klíčových osobností polenského společenského života a jejich vztahu k Boženě Němcové). Tento výklad je zároveň doprovázen i zhodnocením privátního života rodiny Němcových. Práce se soustředí i na známou osobnost Michaela Floriána, jehož práci tvoří šest dřevorytů týkající se Boženy Němcové. Nedílnou součást bakalářské práce představuje interpretační analýza literárních textů reflektujících polenský pobyt Boženy Němcové. Do práce je vnesena nová zmínka o odhalení památníku Boženy Němcové, k němuž došlo v červnu 2017. Práce je koncipována jako příspěvek k regionálnímu literárněhistorickému bádání.
|
|
|
Píseň Kde domov můj?
Hybner, Otakar ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Bakalářská práce sleduje vznik a proměny Škroupovy a Tylovy písně Kde domov můj?, která se stala národní hymnou. Její hudební i textová podoba je interpretována s přihlédnutím k dobovým kontextům. Práce sleduje osud písně do dnešních dnů a zabývá se i jejími soudobými parafrázemi. Průběžně je kladena otázka po důvodech, které učinily Kde domov můj? národní hymnou. Z toho důvodu je nutné přihlédnout i k inspiračním zdrojům obou autorů. Klíčová slova: Hymna, česká, Tyl, Škroup, idyla, pastorela.
|
host ::
RSS.