|
|
František Dvořák (1932-1986). Význam díla v kontextu doby.
HRUŠOVÁ, Helena
Přibližně v období od šedesátých do první poloviny osmdesátých let dvacátého století byl František Dvořák v prostředí českobudějovických fotoamatérů znám jako jedna z nejinspirativnějších postav. Přesto je však dnes jeho osobnosti a stejně tak i dílu věnována již jen minimální pozornost. S cílem poodkrýt opět o něco více Dvořákův odkaz proto vznikl tento text. V návaznosti na bakalářskou práci s názvem Fotograf František Dvořák (1932-1986). Život a dílo. prohlubuje dříve sesbírané poznatky a usiluje o zasazení tohoto amatérského fotografa a jeho díla do dobových souvislostí místní historie i dějin československé fotografie. Hledá při tom odpovědi na otázky ohledně vlivu politické situace či fotografické tradice i soudobé tvorby v Československu na podobu Dvořákova díla. Zhodnocení Dvořákovy tvorby probíhá v porovnání s předchozím textem na širším spektru ukázek jeho prací a nově jsou tak prezentovány dosud jen velmi stručně zmiňované samostatné fotografie i celé cykly, stejně tak jako dnes ztracená, ručně vytvořená, kniha Věci sny skutečnosti z roku 1973, k níž se nedávno podařilo naleznout její maketu. Objasnit význam díla Františka Dvořáka v kontextu doby se budu snažit jak na těchto, tak i na dalších příkladech z jeho tvorby.
|
|
|
Raně středověká sakrální architektura Písecka - revize a analýza
NOVODVORSKÝ, Petr
Písecko patří mezi jihočeské regiony, na jejichž území byla v raném středověku vyvíjena značná stavební aktivita. Tehdejší snaha o kolonizaci neosídlené a rozsáhlé lesnaté krajiny dala vzniknout několika důležitým kulturním centrům. Nejstarší z nich vniklo na konci 12. století v Milevsku. Vlivný velmož Jiří zde nechal založit klášter, který obsadil konventem premonstrátského řádu. Při klášteře existovala stavební huť, která ovlivňovala stavební činnost širokého okolí. Jejím přičiněním tak v krajině vyrostlo množství venkovských kostelů, jejichž tvarosloví často o participaci huti vypovídá. Kolem poloviny 13. století vniká na jihu Čech další důležité kulturní centrum, spojené s šířením panovnické moci a zakladatelskou činností krále Přemysla Otakara II. Založení města Písku a zásadní rozšiřování hradu Zvíkova vyžadovalo vybudování další jihočeské stavební huti, literaturou označované jako písecko-zvíkovská. Její vliv zasáhl i do okolí Milevska, ve kterém se nachází kostely v této práci analyzované a mapované formou katalogu. Její součástí zároveň bude revize problematiky tzv. písecko-zvíkovské stavební hutě tak, jak byla v českém bádání formulována před více než čtyřiceti lety. Na základě stavebně-historických průzkumů a formální analýzy staveb by mělo dojít k upřesnění otázky vlivů stavebních hutí a k pokusu o zasazení jihočeských staveb do odpovídajícího středoevropského kontextu.
|
|
|
Historická kulturní krajina vysídlených území na Kaplicku
Baramová, Magdalena
Krajina česko-rakouského pohraničí na pomezí Šumavy a Novohradských hor byla od 2. poloviny 13. století až do událostí po druhé světové válce majoritně osídlena německojazyčným obyvatelstvem, po jehož odsunu prošla původně relativně hustě zalidněná oblast turbulentním vývojem. V horizontu několika let se sociodemografické změny zřetelně propsaly do podoby území, ve kterém je tak dnes možné pozorovat hned několik překrývajících se fenoménů, jež společně zachycují proces jeho transformace. Na počátku 50. let zanikla řada sídel v důsledku nízkého počtu nových obyvatel, který byl způsoben nedostatečnou pracovní nabídkou, málo rozvinutou občanskou vybaveností a infrastrukturou, a v neposlední řadě též výstavbou železné opony a s ní spjatým režimem kontroly státní hranice. I přesto se v krajině dochovaly doklady o jejím využívání z doby před odsunem, a to zejména ve formě reliktů staveb, sakrální architektury, cest, mezních pásů, terénních úprav, vodních děl a dalších stop. Ostraha hranice s sebou přinesla další proměnu krajiny, jež měla devastující účinek na kulturní dědictví oblasti, nicméně na druhé straně napomohla k rozvoji cenných přírodních společenstev a k utvoření tzv. Evropského zeleného pásu. Ani po pádu komunismu region zdaleka nedosáhl počtu obyvatel v předválečném období, a tak absence osídlení dále dodává oblasti ojedinělého genia loci. Kulturně-historické hodnoty krajiny ovšem doposud nejsou plošně chráněny a příspěvek proto usiluje o jejich představení a zdůrazňuje nutnost jejich ochrany.
|
|
|
Analýza financování sociálních služeb bezplatně poskytovaných nestátními neziskovými organizacemi v Jihočeském kraji
FIALOVÁ, Nina
V sociální oblasti nefiguruje pouze stát prostřednictvím svých institucí či zřizovaných organizací, ale i nestátní neziskové organizace, které jsou v oblasti sociálních služeb významným aktérem. Hlavním posláním nestátních neziskových organizací v sociální oblasti je poskytovat služby v kontextu zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Poskytované sociální služby dělíme na sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. V zákoně nalézáme tyto typy bezplatně poskytovaných služeb, např. sociální poradenství, ranou péči, krizovou pomoc, služby následné péče, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, seniory a osoby se zdravotním postižením, terénní programy. Většina nestátních neziskových organizací v České republice poskytující sociální služby financuje svůj provoz vícezdrojově, např. z grantových řízení ministerstev, krajů, obcí, EU, nadačních subjektů a také z příjmů z vlastní činnosti. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jakými způsoby a z jakých zdrojů nestátní neziskové organizace v Jihočeském kraji financují sociální služby, které jsou klientům poskytovány ze zákona zdarma, a zároveň zjistit možnosti financování bezplatně poskytovaných sociálních služeb Jihočeským krajem. Pro výzkum byla využita kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování, technika rozhovor a dále byla provedena analýza relevantních dokumentů. Výzkumná část přináší podrobný pohled na sociální služby a jejich význam v rámci Jihočeského kraje a přináší vhled do problematiky financování nestátních neziskových organizací poskytujících bezplatné sociální služby na území Jihočeského kraje.
|
|
|
Využití Feuersteinovy metody instrumentálního obohacování speciálními pedagogy Jihočeského kraje
BERANOVÁ, Veronika
Diplomová práce se zabývá využitím Feuersteinovy metody instrumentálního obohacování školními speciálními pedagogy, kteří působí na území Jihočeského kraje. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem využívají Feuersteinovu metodu instrumentálního obohacování oslovení speciální pedagogové. Výzkum byl proveden kvalitativním výzkumem prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly vedeny s pěti speciálními pedagogy působícími na území Jihočeského kraje, kteří jsou proškoleni ve Feuersteinově metodě instrumentálního obohacování. Výsledky výzkumu jsou rozděleny do tří částí. První část se věnuje motivaci k vyškolení. Druhá část se zaměřuje na využívání Feuersteinovy metody instrumentálního obohacování oslovenými speciálními pedagogy v praxi. Třetí a poslední část popisuje jejich pohled na proces školení v této metodě. Výsledky výzkumu ukazují, že Feuersteinova metoda instrumentálního obohacování nachází své využití u oslovených speciálních pedagogů při práci s žáky s různými druhy speciálních vzdělávacích potřeb, kteří po její aplikaci dosahují znatelných pokroků. Výzkum může inspirovat další speciální pedagogy k vyškolení v této metodě.
|
|
|
Letecká záchranná služba na území Jihočeského kraje
KURŠ, Ondřej
Cílem diplomové práce je zjištění stavu zajištění letecké záchranné služby v současném stavu. Práce se zabývá analyzováním a komparací dvou nezávislých subjektů letecké záchranné služby v období 2018-2022. Došlo k porovnání a vyhodnocení současného stavu služeb letecké záchranné služby s předchozím poskytovatelem pomocí osobního navštívení základen, strukturovaných rozhovorů a dotazníkového šetření.
|
|
|
Operační řízení a management u pacientů s cévní mozkovou příhodou
VYHLIDAL, Jan
Tématem této bakalářské práce je operační řízení a management u pacientů s cévní mozkovou příhodou. Bakalářská práce se zaobírá problematikou diagnostiky cévní mozkové příhody a následným směrováním pacientů do cílového zdravotnického zařízení. V teoretické části je zahrnuta obecná anatomie cévního zásobení mozku a patofyziologie vzniku cévní mozkové příhody. Tato část dále obsahuje protokol týkající se diagnostiky a péče o pacienta v rámci přednemocniční péče. Dále jsou v této části zahrnuty konkrétní postupy při směrování pacientů do specializovaných center v rámci Jihočeského kraje. Výzkumná část je realizována na základě kvalitativního výzkumu prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů obsahujících shodně 8 otázek pro obě skupiny respondentů. Výzkumný vzorek tvoří operátoři zdravotnického operačního střediska Jihočeské záchranné služby a zdravotničtí záchranářirovněž z Jihočeské záchranné služby. Práce obsahuje analýzu získaných dat a jejich následné vyhodnocení. Prvním cílem je zmapovat operační řízení a management u pacientů s cévní mozkovou příhodou. Druhým cílem je zjistit, jaké jsou zkušenosti zdravotnických záchranářů s výjezdy, jež jsou indikovány jako cévní mozková příhoda, a následným směrováním pacienta do zdravotnického zařízení
|
|
|
Přednemocniční péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou
MACKOVÁ, Zuzana
Tématem této bakalářské práce byla Přednemocniční péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou. Teoretická část práce se věnovala problematice cévní mozkové příhody od počátku vzniku příznaků až po samotnou diagnostiku a ošetření pacienta zdravotnickým záchranářem v přednemocniční neodkladné péči. V práci jsou také zahrnuty standardní podmínky pro následné směřování pacienta do cílového zdravotnického zařízení a rozdíl mezi Komplexním cerebrovaskulárním centrem a Iktovým centrem. V praktické části bakalářské práce byly stanoveny tři cíle a tři výzkumné otázky. Prvním cílem bylo zmapovat teoretické znalosti zdravotnických záchranářů v problematice cévní mozkové příhody. Druhým cílem bylo zmapovat postup zdravotnických záchranářů v péči o pacienta s podezřením na cévní mozkovou příhodu a třetím cílem bylo zmapovat spolupráci zdravotnických záchranářů a Komplexního cerebrovaskulárního centra v Českých Budějovicích. Praktická část byla provedena kvalitativní metodou technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor obsahoval 22 otázek. Výzkumný soubor vytvořilo 10 zdravotnických záchranářů z jednotlivých oblastních středisek Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Výsledky výzkumu byly pro lepší přehlednost rozděleny do 11 kategorií a zpracovány do tabulek. Díky výsledkům výzkumu se povedlo splnit cíle práce a zároveň odpovědět na výzkumné otázky. Bylo zjištěno, že zdravotničtí záchranáři mají dostatečné aktuální teoretické znalosti v dané problematice a nebyly shledány žádné zásadní nedostatky. Velmi pozitivně je hodnocena i spolupráce zdravotnických záchranářů s Komplexním cerebrovaskulárním centrem v Českých Budějovicích. Z výzkumu vyplynulo, že v rámci zlepšení by zdravotničtí záchranáři měli být důslednější v měření hodnoty glykémie, pořízení elektrokardiografického záznamu a správně zvolené velikosti žilní kanyly.
|
|
|
Nestátní neziskové organizace a poskytování humanitární pomoci
RADOSTOVÁ, Kateřina
Cílem bakalářské práce je popis činností nestátních neziskových organizacích a poskytování humanitární pomoci a následně zjistit, jakými znalostmi disponují občané Jihočeského kraje v rámci těchto témat. V teoretické části jsou uvedeny jednotlivé informace, jež vymezují konkrétně obsah nestátních neziskových organizací, a také humanitární pomoci. V bakalářské práci jsou vybrány a definovány organizace, které působí na území Jihočeského kraje včetně základních informacích o poskytování pomoci zasaženým obyvatelům. V této práci je zmíněný také integrovaný záchranný systém, který svými činnostmi koresponduje s tématem této bakalářské práce. Výzkumná část je vedena řízenými rozhovory a dotazníkovými šetřeními zabývající se dvěma výzkumnými otázkami. K naplnění prvního cíle a zodpovězení výzkumné otázky: "Jakou humanitární pomoc nestátní neziskové organizace poskytují?", byly sestaveny otázky k řízenému rozhovoru, které jsou zaměřeny na konkrétní nestátní neziskové organizace. Dotazník byl zaměřen na druhou otázku výzkumné části "Jaké jsou znalosti obyvatelstva Jihočeského kraje o poskytování humanitární pomoci?" V řízených rozhovorech byly poskytnuty informace, jako jsou způsoby prezentace veřejnosti, nejčastější cílová skupina nebo také kolik má organizace dobrovolných dárců. K jejich nejčastějším činnostem patří finanční a manuální pomoc. Ze získaných odpovědí ve výzkumné části se ukázalo, že obyvatelé na území Jihočeského kraje mají alespoň základní přehled o poskytování humanitární pomoci a nestátních neziskových organizacích. Respondenti věděli, kdo se může stát členem nestátní neziskové organizace a jaké jsou příklady humanitární pomoci.
|
|
|
Potenciál rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji
VRBOVÁ, Kateřina
Má bakalářská práce analyzuje potenciál rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji. Zkoumaný region je podle Jihočeské centrály cestovního ruchu rozdělen na devět turistických oblastí, ve kterých jsou jednotlivé složky potenciálu ohodnoceny pomocí bodů s použitím upravené metody Jana Bíny z roku 2002. Body jsou zaneseny do tabulek a následně za každou oblast sečteny. Nejvyšší potenciál vyšel pro Lipensko, naopak nejnižší pro Třeboňsko. Jako doplňkový nástroj bylo zvoleno dotazníkové šetření, jež bylo realizováno v listopadu a prosinci 2021. Odpovědi od 207 respondentů byly podkladem pro zhodnocení reálného využití potenciálu celého kraje. Všeobecně je potenciál v Jihočeském kraji využíván dostatečně. Dalším cílem dotazníkového šetření bylo zjistit, s čím jsou v tomto regionu respondenti nespokojeni, co zde postrádají nebo co by zde uvítali nového. Odpovědi na tyto otázky jsou podkladem pro doporučení a návrhy na rozvoj, kterými je výstavba nového aquaparku, zvýšení počtu parkovacích míst a lepší propagace dětských kulturních akcí.
|
host ::
RSS.