|
|
"A Ball of String Full of Knots": Narrative Strategies in Jeanette Winterson's Early Novels and Their Later Development
Krejčí, Patrik ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Cílem této práce je popsat způsob použití narativních strategií v románech Jeanette Wintersonové se zaměřením na jejich postupný vývoj. Konkrétně půjde o tyto romány: Oranges Are Not the Only Fruit, The Passion, Sexing the Cherry, Written on the Body, Art & Lies, Gut Symmetries and The PowerBook. Oranges Are Not the Only Fruit slouží jako zdroj témat pro všechny ostatní romány, a tudíž určuje dlouhodobé zaměření na problematiku spojenou s vypravěčstvím, časem a historií. Také obsahuje první naratologické experimenty, především vložené příběhy, které jsou pravděpodobně nejstěžejnější ze strategií, které Wintersonová využívá, jelikož se v nějaké podobě objevují v každém z jejích románů. Důležitým příspěvkem románů The Passion a Sexing the Cherry je jejich historické zasazení, které zvýrazňuje konflikt mezi představivostí (vypravěčstvím) a fakty (historií). Kromě toho se objevuje druhý vypravěč, a tím jsou romány obohaceny o nový pohled, což umožňuje skrze vzniklou dualitu problematizovat kategorii pohlaví. Ve zbývajících čtyřech románech Wintersonová dosahuje vrcholu svého experimentování, vzhledem k tomu, že posunují témata předchozích románů ještě dál, jako by zkoumala, jaké jsou meze vypravěčství. Spletitost narativní struktury se prohloubila, vypravěči jsou často nespolehliví a se zastřenými...
|
|
|
Jeanette Winterson`s Postmodern Historical Novels: Sexing the Cherry and The Passion as Historiografic Metafictions.
Araslanova, Anna ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
V 19. a na začátku 20. století se literární teoretici domnívali, že historie jako vědecká reflexe historických události je založena na skutečných faktech, jejichž existence může být potvrzena písemnými důkazy. Pod vlivem poststrukturalismu a jeho idejí o textualitě reality však pozdější teoretici začali tyto pojmy zpochybňovat, a poprvé se objevily myšlenky o tom, že tyto písemné důkazy nemohou být vnímané objektivně. Tyto myšlenky se promítly do dalšího předpokladu, že historie je konstrukce - diskurz vytvořený dějepiscem, který "předává" historická fakta ostatním. Proto je z pohledu postmodernismu historie spíš subjektivní, než objektivní pojem. Pod vlivem těchto myšlenek se historické romány vyvinuly v novou formu, v nový typ "fiktivní historie". Linda Hutcheonová tuto novou formu postmoderního historického románu nazývá historiografickou metafikcí. Hutcheonová používá tento výraz pro popis fikce, která je historická a zároveň metafikční: jde o specifickou formu metafikce, která "poukazuje na svůj status jakožto artefakt", a tak vyvolává otázky na vztah mezi fikcí a realitou. Takové fikce "se zařazují do historického diskurzu", přičemž zároveň tvrdí, že jsou fiktivní. Zpochybňují odlišnost historie a fikce tím, že poukazují na společné prvky psaní literárních děl a historických záznamů; mají...
|
host ::
RSS.