|
|
Cesta kněžny Eleonory ze Schwarzenbergu do Británie roku 1838 a její syn Walter Prosper
Bouška, Jan ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Cílem předkládané bakalářské práce je snaha zrekonstruovat cestu knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu do Velké Británie roku 1838 z pohledu jeho manželky, kněžny Eleonory rozené z Liechtensteinu, jež se cesty rovněž účastnila. V souvislosti s britskou cestou knížecího páru je pojednáno také o princi Walteru Prosperovi, jenž byl počat právě při zmiňované cestě. Vzhledem k předčasné smrti prince Waltera byla pozornost zaměřena především na jeho pohřební ceremoniál a rituály s ním spojené. Při studiu dané problematiky bylo využito značného množství dosud nezpracovaných archivních materiálů. Na základě studia archiválií se podařilo alespoň částečně zrekonstruovat program britské cesty z perspektivy kněžny Eleonory, která byla dosavadními autory spíše přehlížena. Zároveň byl podrobně popsán průběh pohřebního rituálu prince Waltera, jenž byl komparován s obecnými pohřebními tradicemi rodu Schwarzenbergů. Klíčová slova: Schwarzenbergové, Eleonora ze Schwarzenbergu, cesta, Velká Británie, Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu, Walter Prosper, smrt, pohřeb, rituál, hrobka
|
|
|
Přestavba zámku Hluboká v duchu historismu
NAUŠ, Stanislav
Ač zámek Hluboká patří k prvořadým ukázkám architektury romantismu, předkládaná bakalářská práce se pokusí prokázat, že proměna v duchu historismu stále nabízí řadu podnětných otázek. Protože přestavba Hluboké dosud postrádá monograficky uchopenou práci, autor nejprve čtenáře seznámí s hlavními protagonisty, kteří se na dnešní tváři zámku podepsali. Představeni budou klíčové okamžiky ze života knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzebergu (anglické cesty, manželství, další stavební objednávky), ale také oba architekti: Franz Beer, který netvořil pouze ve službách Schwarzenbergů, ale i jiných středoevropských rodů, a Franz Damasus Deworetzky, schwarzenberský stavební ředitel, jenž se proslavil dekorativními zakázkami. Na tyto poznatky naváže následující pojednání, které vytěží dochované plány, uložené v třeboňském archivu. Vedle již známých návrhů se autor pokusí interpretovat také dosud neznámé výkresy a porovnat je s výslednou realizací. Stranou zájmu nezůstane ani výklad o pozdějších změnách, které na zámku proběhly po Beerově odchodu. Kapitola zvolila netradiční styl výkladu, neboť není pojata chronologicky, nýbrž jako "procházka" kolem zámeckého exteriéru. Čtenář nejprve bude obeznámen s architekturou zahradních průčelí, pak se těžiště výkladu přesune na hlavní zámecké nádvoří. Ač v základních formách se charakter hlubockého zámku hlásí k anglické architektuře, autor se dále pokusí prokázat, že ke slovu přišla také inspirace středoevropskou soudobou architekturou. Na vybraných příkladech z anglického (Ashridge,...) i německého prostředí (Stolzenfels) bude nastíněna příbuznost Hluboké k dalším šlechtickým rezidencím. Tento příspěvek potvrdí nejen čilou výměnu informací o soudobém vkusu, ale díky zvolenému přístupu více vynikne jedinečnost architektonických prostředků, použitých na Hluboké. O výjimečnosti schwarzenberské rezidence se pokusí přesvědčit i závěrečné pojednání, kde shrnutí předkládaných informací umožní vyslovit názor, že hlubocký zámek sloužil svým majitelům nejen k důstojné reprezentaci, ale také jako projev úcty k rodové paměti.
|
|
|
Cesta kněžny Eleonory ze Schwarzenbergu do Británie roku 1838 a její syn Walter Prosper
Bouška, Jan ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Cílem předkládané bakalářské práce je snaha zrekonstruovat cestu knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu do Velké Británie roku 1838 z pohledu jeho manželky, kněžny Eleonory rozené z Liechtensteinu, jež se cesty rovněž účastnila. V souvislosti s britskou cestou knížecího páru je pojednáno také o princi Walteru Prosperovi, jenž byl počat právě při zmiňované cestě. Vzhledem k předčasné smrti prince Waltera byla pozornost zaměřena především na jeho pohřební ceremoniál a rituály s ním spojené. Při studiu dané problematiky bylo využito značného množství dosud nezpracovaných archivních materiálů. Na základě studia archiválií se podařilo alespoň částečně zrekonstruovat program britské cesty z perspektivy kněžny Eleonory, která byla dosavadními autory spíše přehlížena. Zároveň byl podrobně popsán průběh pohřebního rituálu prince Waltera, jenž byl komparován s obecnými pohřebními tradicemi rodu Schwarzenbergů. Klíčová slova: Schwarzenbergové, Eleonora ze Schwarzenbergu, cesta, Velká Británie, Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu, Walter Prosper, smrt, pohřeb, rituál, hrobka
|
host ::
RSS.