|
|
Vztah k druhému a duchovní vzestup
Kučerová, Barbora ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat, zda existuje nějaká propojenost mezi rozví- jením vztahu s druhými lidmi a individuálním usilováním o nejvyšší poznání, a jakou má případně taková propojenost sféry společenské a epistemologické (či teologické) podobu. Práce se pokouší skrze rozbor díla Já a Ty M. Bu- bera, pasáží z Kritiky čistého rozumu a Základů metafyziky mravů I. Kanta tematizovat, jaké druhy vztahů se světem, s druhými lidmi a s duchovní sférou člověk může zaujímat. V rámci celé této oblasti vztahů chce dále vy- zdvihnout zejména specifičnost vztahu mezilidského. Na základě zvláštnosti tohoto druhu vztahu by následně mohla být ukázána jeho výsadní vztaže- nost k určitému typu poznávání, nebo naopak jeho irelevance při duchovním vzestupu jedince, či dokonce bude muset být připuštěna možnost, že je při tomto procesu nutné vzdát se veškeré opory v mezilidských vztazích. Ať už výstup této úvahy bude jakýkoli, platí, že pokud jsme bytosti existující ve světě a pohybující se ve sféře každodenního života, tak se z angažovanosti v mezilidských vztazích nemůžeme vyvázat a z duchovní oblasti se do každo- dennosti musíme minimálně opakovaně vracet, a proto se dále budu zabývat tím, jaký vliv má ona nejvyšší duchovní oblast, které jsme schopni se podle obou zmíněných autorů dotknout, na náš etický život. 1
|
|
|
Vztah k druhému a duchovní vzestup
Kučerová, Barbora ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat, zda existuje nějaká propojenost mezi rozví- jením vztahu s druhými lidmi a individuálním usilováním o nejvyšší poznání, a jakou má případně taková propojenost sféry společenské a epistemologické (či teologické) podobu. Práce se pokouší skrze rozbor díla Já a Ty M. Bu- bera, pasáží z Kritiky čistého rozumu a Základů metafyziky mravů I. Kanta tematizovat, jaké druhy vztahů se světem, s druhými lidmi a s duchovní sférou člověk může zaujímat. V rámci celé této oblasti vztahů chce dále vy- zdvihnout zejména specifičnost vztahu mezilidského. Na základě zvláštnosti tohoto druhu vztahu by následně mohla být ukázána jeho výsadní vztaže- nost k určitému typu poznávání, nebo naopak jeho irelevance při duchovním vzestupu jedince, či dokonce bude muset být připuštěna možnost, že je při tomto procesu nutné vzdát se veškeré opory v mezilidských vztazích. Ať už výstup této úvahy bude jakýkoli, platí, že pokud jsme bytosti existující ve světě a pohybující se ve sféře každodenního života, tak se z angažovanosti v mezilidských vztazích nemůžeme vyvázat a z duchovní oblasti se do každo- dennosti musíme minimálně opakovaně vracet, a proto se dále budu zabývat tím, jaký vliv má ona nejvyšší duchovní oblast, které jsme schopni se podle obou zmíněných autorů dotknout, na náš etický život. 1
|
|
|
Mezi monologem a dialogem: Rozbor Buberova spisu Já a Ty
Rosolová, Daniela ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Tato práce je věnována kritickému výkladu spisu Já a Ty ve snaze definovat hlavní body dialogické filosofie Martina Bubera. Po zařazení díla do kontextu dobového (období po první světové válce), kulturního (vliv chasidismu) a filosofického (opozice vůči imanentismu, monismu, idealismu, transcendentální filosofii aj.), je hlavním cílem práce pochopit lidskou osobu v její celkové situaci, v možnosti jejích vztahů, i v poměru k předmětnému světu. Jsoucí je představeno jako nutně podvojná struktura, popsatelná pomocí dvou základních dvojic slov Já-Ty a Já-Ono. Dialog, který je lokalizován do oblasti "mezi" Já a Ty, je oproti běžnému použití tohoto pojmu pochopen jako specifická interakce člověka a jeho okolí vyjádřitelná metaforickou strukturou oslovování-odpovídání, ve které je vyjádřena základní osobní povaha dialogu, stejně jako jeho vzájemnost a přímá návaznost. Dialog je dále definován jako zásadní postoj ke světu, který odhaluje člověku pravé, bezprostřední, transcendentní poznání a zároveň sám zakládá skutečnost. V závěru je dialogické chápání světa porovnáno s alternativním monologickým životem člověka, který zakotvuje ve světě slova Ono. Klíčová slova: personalismus, dialogická filosofie, chasidismus, filosofie náboženství, poměr, podvojnost; Já-Ty, vztah, setkání, dialog, rozhovor,...
|
|
|
Dialogický personalismus
CHALUPSKÁ, Martina
Tato práce pojednává o filosofickém proudu, který začal zapouštět své kořeny v 18. století ve filosofii řeči a výrazně se začal rozvíjet po první světové válce, tedy o tzv. DIALOGICKÉM PERSONALISMU. Charakterizuje samotný pojem dialogického personalismu, jeho vstup na pole filosofie a následný vývoj, a to jak ve světové sféře, kterou představují především Franz Rosenzweig, Ferdinand Ebner, Martin Buber a Emmanuel Lévinas, tak ve sféře české, která je zastoupena hlavně Karlem Vránou, Jolanou Polákovou nebo Milanem Machovcem. U každého z těchto autorů se podrobně věnuji jeho životu a následně rozboru jeho magnum opus z oblasti filosofie dialogu. Dále je zde popsán biblický rozměr tohoto proudu, Bible je zdrojem, z něhož filosofové dialogu vycházejí.
|
host ::
RSS.