|
|
Následky výbuchu špinavé bomby
SADÍLKOVÁ, Alexandra
Jedním z relativně levných a dostupných nástrojů teroristického útoku je špinavá bomba. Využívá nálože s konvenční náplní (např. trinitrotoluenem, semtexem apod.) k rozptýlení radioaktivních materiálů. Její princip hlavně tkví v zamoření prostoru exploze a vzniku radioaktivního mraku, který se rychle šíří v závislosti na síle větru, přičemž následný spad radioaktivních částic zamořuje další a další území. To se pak stává nebezpečným pro další pobyt v něm, z důvodu nemoci z ozáření a dlouhodobě vzniku rakoviny. Zamořenou oblast je pak nutné dekontaminovat a to je velmi složité. Velkým problémem však při výbuchu takovéto zbraně bude také panika a zranění způsobená šrapnelem a popáleninami. Tato práce tedy zpracovává možnosti sestrojení radiologické zbraně, případné dopady při jejím použití a postup složek integrovaného záchranného systému při výbuchu špinavé bomby.
|
|
|
Úkoly a opatření krizového štábu obce s rozšířenou působností při úniku radioaktivních látek
NÁZROVÁ, Lucie
Problematika ohrožení radioaktivními látkami je velmi málo publikována. Přitom může představovat velmi vysoké riziko s nevratnými následky jak pro člověka, tak pro prostředí, ve kterém žije. I přes pravidelné kontroly zdrojů radioaktivního záření a zpracování problematiky v havarijních plánech, nelze zcela vyloučit možnost ohrožení obyvatel radioaktivními látkami, například poruchami technologií, nezodpovědností člověka, kriminálními činy, ale zejména v souvislosti terorismem, a ani použití jaderných zbraní k vojenským, či politickým cílům nelze opominout. Základem pro realistické vyhodnocení rizik spojených s únikem radioaktivních látek a možným ohrožením obyvatel radioaktivními látkami není pravděpodobnost vzniku takové události, ale především její možné následky. Je to z toho důvodu, že sice pravděpodobnost vzniku radiační nehody, radiační události je v České republice velmi malá, ale případné následky mohou být pro řadu obyvatel nevratné. A to je důvod, proč je nutné se problematikou ohrožení obyvatel radioaktivními látkami zabývat.
|
|
|
Sledování radiační zátěže personálu u perkutánních intervencí
SKÁCELOVÁ, Lada
Medicína na přelomu devatenáctého a dvacátého století byla díky objevu ionizujícího záření významně posunuta dopředu a metody, jejichž základ je založen na principech a účincích ionizující záření jsou v hojné míře využívány i v současném lékařství. Již v ranných počátcích však byly při aplikaci ionizujícího záření pozorovány i jeho škodlivé účinky a od tohoto období jsou datovány také první zmínky o nutnosti radiační ochrany. Medicínské obory, zabývající se aplikací ionizujícího záření ať už při diagnostice či léčbě nemocí, prošly za svou více než stoletou historií rozsáhlým vývojem. Významného pokroku bylo dosaženo především v technické oblasti, díky které je na trh stále uváděno dokonalejší přístrojové vybavení, splňující přísná kritéria radiační ochrany. Na straně jedné byla velká skupina vyšetřovacích a léčebných postupů nahrazena novými metodami (ultrazvuk a magnetická rezonance), jejichž základem není ionizující záření a pacient ani obsluhující personál tak není vystaven škodlivým účinků záření. Na straně druhé však nebývalého rozmachu dosáhla intervenční radiologie. S rozvojem nových intervenčních metod a postupů roste i počet a délka intervenčních zákroků . Radiační zátěž, které je výkony provádějící personál vystaven, se tak i přes špičkové přístrojové vybavení zvyšuje. V teoretické části této práce byl popsán vznik a druhy ionizujícího záření, jeho vlastnosti a interakce s prostředím a poměrná část byla věnována biologickým účinkům záření. Hlavní pozornost však byla soustředěna na radiační ochranu - na její cíle, principy a metody ochrany před zářením. Byl sestaven výtah ze současné legislativy a přehled požadavků týkajících se radiačního monitorování. V kapitole, která se vztahuje k osobní dozimetrii, byly popsány základní vztahy a veličiny užívané v dozimetrii záření, typy osobních dozimetrů a ochranných pomůcek. V praktické části této práce bylo provedeno měření radiační zátěže personálu u perkutánních intervencí na oddělení intervenční radiologie Radiologické kliniky FN Olomouc. K vlastnímu měření byly použity osobní elektronické dozimetry Rados {--} typ RAD 60S. Všechna získaná data byla zpracována statistickými metodami a na základě dosažených výsledků byla stanovena efektivita a zhodnocen význam dodržování zásad radiační hygieny. Předpokládané využití výsledků této práce v praxi bylo směřováno ke stanovení optimálních postupů a opatření vedoucích k maximálnímu možnému snížení radiační zátěže personálu u perkutánních intervencí a k výchově a vedení personálu k důslednému dodržování všech zásad radiační hygieny.
|
|
|
Činnost radiologického asistenta z pohledu praktické aplikace Atomového zákona
VOJTKOVÁ, Magdalena
V této bakalářské práci, na téma Činnost radiologického asistenta z pohledu praktické aplikace Atomového zákona, jsem vybrala z textu Atomového zákona a příslušných vyhlášek části týkající se činností radiologického asistenta v oboru radiodiagnostiky Činnost radiologických asistentů vychází ze zákona č.13/2002 Sb., Atomového zákona, a prováděcích předpisů, a musí být s jejich zněním v souladu. Praktická aplikace souvisí zvláště s radiační ochranou pacientů a zdravotníků při práci s ionizujícím zářením. Cílem práce je potvrdit z tohoto pohledu činnosti radiologického asistenta na mém pracovišti na Klinice zobrazovacích metod ve FN u Sv. Anny v Brně. Z výsledků mohu hodnotit, že práce radiologa odpovídá §7 Radiologický asistent z vyhlášky č. 424/2004 Sb., při provádění všech vyšetření dodržuje §60 Odůvodnění lékařského ozáření, §62 Optimalizace radiační ochrany, §63 Postup při lékařském ozáření z vyhlášce č. 307/202 Sb. Díky této práci jsem si prohloubila znalosti, které se týkají Atomového zákona a pro radiologické asistenty může sloužit jako základní přehled důležitých paragrafů Atomového zákona, které v praxi musí dodržet, aby jejich činnost byla v souladu s tímto zákonem.
|
|
|
Metody ověřování dodržování diagnostických referenčních úrovní v oblasti radiodiagnostiky
KROUPOVÁ, Helena
Metody ověřování dodržování diagnostických referenčních úrovní v oblasti radiodiagnostiky Přestože se paralelně s rozvojem diagnostických a terapeutických metod, cestou zdokonalování přístrojového vybavení a prostředků pro ochranu personálu i pacienta, rozvíjí i snaha o snižování aplikovaných dávek, představuje lékařské ozáření ze zdrojů ionizujícího záření používaných v lékařství významný příspěvek k celkové dávce ionizujícího záření, jíž je člověk vystaven. V současné době tvoří lékařské ozáření v České republice více než devadesát procent ozáření z umělých zdrojů a přibližně jednu devítinu z celkového ozáření populace. Vyhodnocování profesního ozáření lékařů a obsluhy rentgenových zařízení je v rámci osobní dozimetrie zabezpečováno již řadu desítek let. Systematické sledování dávek, spojených s lékařským ozářením pacienta, je však v oblasti radiodiagnostiky problematikou poměrně novou. Na základě požadavku Směrnice Rady 97/43/EURATOM stanovil SÚJB v rámci přílohy č. 9 vyhlášky 307/2002 Sb., o radiační ochraně takzvané {\clqq}diagnostické referenční úrovně``, které jsou úrovněmi dávek v rámci lékařského ozáření, jejichž překročení se při vyšetření dospělého pacienta o hmotnosti 70 kg při použití správné praxe neočekává. Soustavné překračování diagnostických referenčních úrovní v podmínkách klinické praxe je důvodem k přehodnocení optimalizace radiační ochrany na daném pracovišti. Dle návrhu Národních radiologických standardů pro radiologickou fyziku doporučuje autorský kolektiv rozšíření sledování radiační zátěže pacienta spojené s konkrétním lékařským ozářením o stanovení místních diagnostických referenčních úrovní, typických pro daný typ pracoviště u konkrétního provozovatele, a jejich kontinuální ověřování v rámci klinických vyšetření standardní skupiny pacientů. Obecně lze tyto dávky určovat dvěma základními způsoby: výpočtem z expozičních parametrů, nebo měřením součinu kermy a plochy, který je zpravidla realizován prostřednictvím speciálních zařízení, takzvaných DAP metrů. Cílem práce je popis obou způsobů, jejich porovnání a zhodno-cení efektivity těchto metod na různých typech skiagrafických pracovišť.
|
|
|
Geiger - Müllerův počítač v jaderném praktiku
MITTASCH, Marek
Cílem této práce bylo vysvětlit činnost Geiger {--} Müllerova počítače, jakožto detektoru ionizačního záření. Popsat jeho základní parametry a charakteristiky. Navrhnout, zrealizovat a vyhodnotit úlohy využívající Geiger {--} Müllerův počítač firmy Phywe ve fyzikálním praktiku na naší katedře.
|
|
|
Fyzikální a biologická dozimetrie uranových horníků
BARAN, Petr
Ve své bakalářské práci se zabývám problematikou ozáření pracovníků v uranových dolech, kdy na ně působí záření gama, ozáření z inhalace produktů přeměny radonu a ozáření z inhalace směsi dlouhodobých radionuklidů uran {--} radiové řady emitujících záření alfa. K měření těchto zátěží organismu uranových horníků se používá jednak fyzikální metoda kte- rá měří jednotlivé složky {--} měření koncentrace potenciální energie objemové aktivity dceřiných produktů radonu, měření objemové aktivity směsi dlouhodobých zářičů alfa, měření povrchové kontaminace radionuklidy a měření osobní filmovou dozimetrii zevního záření gama. To jsou metody fyzikální dozimetrie proti kterým od 60 let dvacátého století nastupují poznatky biodozimetrie. Ta využívá poznatků, že chromozomální aberace v lymfocytech periferní krve mohou sloužit jako citlivý indikátor radiační expozice. Porovnáním periferních lymfocytů z krve sledovaného člověka se škálou buněk ozářených různou dávkou záření můžeme podle kalibrační křivky určit, jakou dávku obdržel vyšetřovaný pracovník. Pomocí chromozomálních aberací můžeme detekovat nejnižší dávku u jednotlivce 0,1 {--} 0,2 Gy a u skupiny 0,05 Gy což je v případě pracovníků v uranových dolech poměrně velká dávka. Fyzikální dozimetrie naměří i malé dávky a po sečtení a vyhodnocení všech složek působení ionizačního záření dostaneme celkový obraz o obdržené dávce ozáření. U obou metod dochází k určitému zkreslení přesnosti.
|
|
|
Monitorování radiační zátěže radiačních pracovníků na jaderné elektrárně Temelín
CUPALOVÁ, Klára
Tato práce se zabývá profesionálními expozicemi radiačních pracovníků Jaderné elektrárny Temelín. Úvodní část je věnována druhům ionizujícího záření po-dílejících se na radiační zátěži pracovníků, veličinám a jednotkám a základním legislativním požadavkům souvi-sejícím s osobním monitorováním. Následuje charakteris-tika metod používaných pro měření osobních dávek ze zevního ozáření, mezi které patří filmová dozimetrie, termoluminiscenční dozimetrie, radiofotoluminiscenční dozimetrie a elektronická dozimetrie. Pro sledování úvazků efektivních dávek z vnitřní kontaminace jsou po-užívány přímé a nepřímé metody. V práci jsou popsány možnosti optimalizace profesionálních expozic. Práce obsahuje zpracované výsledky osobního mo-nitorování z let 2005 a 2006 a návrh programu monitoro-vání. Nový program monitorování je založen na aktivních elektronických osobních dozimetrech a zabezpečuje po-tenciální přechodné období z pasivních osobních dozime-trů na aktivní dozimetry. Na rozdíl od pasivních dozimet-rů umožňují elektronické osobní dozimetry lepší kontrolu profesionálních expozic a díky přímé informaci o dávce zvyšují kulturu radiační ochrany.
|
|
| |
|
|
Hrozba teroristického radiačního útoku
RAŠÍNOVÁ, Libuše
Cílem práce bylo posouzení rizika teroristického radiačního útoku včetně popisu účinků ionizujícího záření na člověka a sestavení scénáře možného radiačního útoku. Dalším cílem práce bylo posouzení znalostí žáků, končících povinnou školní docházku, o ochraně člověka za mimořádných událostí s navržením opatření ke zlepšení situace.
|
host ::
RSS.