Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Řešení konstrukčních požadavků na experimenty s liftry
Bartoš, Michal ; Bartlová, Milada (oponent) ; Zdražil, Vladimír (vedoucí práce)
Levitace liftrů a s tím spojená problematika se opět po několika letech stala velmi diskutovanou a jejím řešením se zabývá mnoho univerzit nebo vědeckých institutů. I když během našich pokusů s tímto zařízením byly kladeny nemalé překážky, podařilo se poodkrýt principy a zákonitosti levitace liftrů v elektrostatickém poli. Díky vysokému napětí přivedenému na asymetrický kondenzátor (lifter) dojde k ionizaci díky které má liftr schopnost levitace.
Jaderné havárie a následná opatření ochrany obyvatelstva
SVITÁK, Daniel
Tato bakalářská práce se zabývá ochranou obyvatelstva a následnými opatřeními při radiační mimořádné události. Při porovnání dvou největších jaderných havárií (Černobyl a Fukušima) byla zjištěna velká podobnost nejen v zavádění ochranných opatření, ale i v chybách, kterých se odpovědné orgány dopustily. Na základě porovnání těchto událostí jsme mohli odpovědět na otázku, jak se lišil přístup k ochraně obyvatelstva v bipolárním rozdělení světa z pohledu "východního", který je zastoupen bývalým SSSR a pohledem "západního" reprezentovaným Japonskem. Výslednou analýzou bylo potvrzeno, že jak v případě SSSR, tak Japonska se tento přístup lišil pouze ve zdroji pravděpodobného rizika, kterému byla kladena pozornost větší než ostatním rizikům. V případě porovnání opatření ochrany obyvatelstva ČR, která jsou uvedena v havarijních plánech, s opatřeními, která jsou zaváděna ve světě v případě RMU jsme došli k závěru, že opatření ČR jsou na stejné úrovni a dají se považovat za světový standard. Pro podpoření výsledných tvrzení byla opatření zaváděná při RMU ve Fukušimě porovnána s opatřeními během havarijního cvičení Zóna 2015 na JE Temelín. Nedílnou součástí je zhodnocení úrovně informovanosti obyvatelstva ČR v oblasti ochrany obyvatelstva. Analýzou výsledků doplňkového dotazníkového šetření bylo potvrzeno tvrzení o nízké úrovni informovanosti obyvatel a proto se práce zaměřila i na nutnost zvyšování informovanosti obyvatelstva v oblasti ochrany obyvatelstva a jsou navržena opatření, pomocí kterých by byla úroveň informovanosti zvýšena na požadovanou úroveň.
Řešení konstrukčních požadavků na experimenty s liftry
Bartoš, Michal ; Bartlová, Milada (oponent) ; Zdražil, Vladimír (vedoucí práce)
Levitace liftrů a s tím spojená problematika se opět po několika letech stala velmi diskutovanou a jejím řešením se zabývá mnoho univerzit nebo vědeckých institutů. I když během našich pokusů s tímto zařízením byly kladeny nemalé překážky, podařilo se poodkrýt principy a zákonitosti levitace liftrů v elektrostatickém poli. Díky vysokému napětí přivedenému na asymetrický kondenzátor (lifter) dojde k ionizaci díky které má liftr schopnost levitace.
Použitelnost biodozimetrických metod k včasnému odhadu absorbované dávky při radiačních nehodách.
PAVEZKA, Luboš
Zhoršení náhodných rizik spojených s využíváním ionizujícího záření je v současné době nejpravděpodobnější ze čtyř důvodů. Za prvé lze pozorovat vzrůstající poptávku po zdrojích ionizujícího záření při aplikaci v mnoha průmyslových oblastech (sterilizace potravin, ve stavebnictví a strojírenství). Tento nárůst vede ke zvyšování pravděpodobnosti ztráty zdroje nebo k jeho nevhodnému používání nebo skladování. Za druhé pokroky v medicíně generují nové postupy a v důsledku toho jsou do praxe zaváděny nové přístroje, které jsou účinnější, ale také mnohem složitější k obsluze, čímž se zvyšuje riziko náhodného přeexponování osob. Za třetí možnost teroristického útoku pomocí radiačních nebo jaderných zařízení je v současném politicky rozkolísaném světě pravděpodobnější než kdykoli v minulosti. Za čtvrté nedávná havárie ve Fukušimě (Japonsko) znovu upozornila na rizika expozice v případě nehod jaderných elektráren. Všechny tyto události by mohly vést k náhodné expozici jednoho až několika tisíců jedinců, kteří u sebe neměli dozimetry. Proto je nezbytné, aby bylo možné posoudit úroveň expozice takových osob retrospektivně. V současné době jsou tato hodnocení založena na klinické diagnóze (zejména na symptomech ozáření a na zkoumání krevního obrazu). Tyto postupy mohou být doplněny metodami biologické dozimetrie s možností zpětné rekonstrukce dávky. Biologická dozimetrie je důležitá hlavně v případech, když ozářená osoba neměla svůj osobní dozimetr nebo když je kontext ozáření nejasný. Všechny tyto informace by měly pomoci zdravotnickému personálu poskytnout vhodnou lékařskou péči a stanovit následná dlouhodobá zdravotní opatření podle potřeb pacienta. Ke splnění tohoto úkolu musí být odhady dávek včasné a přesné i při rozsáhlých katastrofách s velkým počtem zasažených osob. Tato bakalářská práce je zaměřena na použitelnost různých technik pro různé scénáře malého i velkého měřítka, počínaje ozářením malými dávkami bez potřeby přímé lékařské pomoci až po akutní nemoc z ozáření. Princip biodozimetrie je založen na detekci změn v buněčné tkáni u jednotlivce, které jsou vyvolány ionizujícím zářením a pozdější využití těchto změn ke zjištění dávky retrospektivně a je-li to možné předpovědět následné klinické reakce jednotlivce. Optimálně by změny v organizmu jedince měly být specifické pro ionizující záření a neměly by být ovlivněny předchozími lékařskými zásahy nebo fyziologickými defekty jedince včetně změn, které by mohly být způsobené stresem a traumaty po ozáření. Existují dva základní typy biodozimetrie s rozdílnými vlastnostmi, které se často doplňují. Jedná se o metody založené na biologických parametrech, jako je aktivace genu nebo detekce chromozomálních abnormalit a metody pracující na základě fyzikálních změn v tkáních. Hlavní faktory pro hodnocení metod jsou časový interval, kdy je možné test biologicky provést, čas na přípravu vzorků a jejich analýzu, dávkové rozpětí, snadnost použití, logistické požadavky, potenciální účinnost, možnost provedení na místě a schopnost podpořit diagnostiku a léčbu pacienta v terapeuticky příhodném časovém okamžiku. Další vývoj biodozimetrie je ovlivněn zejména potřebami činností po velkých nehodách, kde je nezbytné mít nástroj pro identifikaci poškození jedince a jeho zařazení do systému zdravotní péče.
Způsoby detekce ionizujícího záření v provozu JE (monitorování prostředí)
DOUDOVÁ, Vendula
Jaderná elektrárna Temelín je vybavena moderním systémem radiační kontroly na vysoké technické úrovni, který zajišťuje kontrolu všech parametrů dle požadavků české legislativy a orgánů státního dozoru. Systém zajišťuje kontrolu v takovém rozsahu, aby byly zabezpečeny nezbytné informace o ozáření personálu elektrárny i obyvatelstva v okolí elektrárny, stavu radiační situace v elektrárně i v okolí, výpustech do životního prostředí a stavu vybraných technologických okruhů a systémů se zaměřením na sledování neporušenosti bariér ve všech režimech jaderné elektrárny včetně havarijních a pohavarijních podmínek. Pracovní prostředí v kontrolovaném pásmu JE Temelín je monitorováno stabilním (stacionárním) monitorovacím systémem a přenosnými (mobilními) přístroji dle schválené provozní dokumentace. Monitorování pracoviště se uskutečňuje sledováním, měřením, hodnocením a zaznamenáváním veličin a parametrů charakterizujících pole ionizujícího záření a výskyt radionuklidů na pracovišti, zejména příkonů dávkového ekvivalentu na pracovišti, objemových aktivit v ovzduší pracoviště a plošných aktivit na pracovišti.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.