|
| |
|
|
"Elektrické domy" - architektura a vybavení progresivních činžovních domů v Praze druhé poloviny 30. let 20. století
Dvořáková, Nikola Tora ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá fenoménem "elektrických domů" v Praze, tedy činžovní zástavbou z druhé poloviny třicátých let 20. století. Základním prvkem je ona všudypřítomná elektrická energie, která od základu mění životní podmínky v nájemním bytě. Architektonická forma těchto domů vychází z funkcionalistických principů, kterými propojují luxusní životní standardy na předměstí s provozně výhodnějšími podmínkami městského bytu. Elektrické domy představují okázalou formu bydlení vedle soudobého trendu minimálních obytných jednotek. Přes nadměrný luxus a domnělé neekonomické vlastnosti elektřiny se domy tohoto typu staly neodmyslitelnou součástí pražských ulic a vystřídaly tak období stavebního rozvoje na poli zahradních měst. Principy a pojmy, se kterými elektrické domy pracují, jsou prezentovány na několika progresivních realizacích.
|
|
|
Architect Eugene Rosenberg - Works in Czechoslovakia
Ištok, Radoslav ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Petr (oponent)
Bakalárska práca sa zaoberá dielom architekta Evžena Rosenberga. Tento židovský architekt slovenského pôvodu prežil pomerne krátku kariéru v medzivojnovej Prahe. Jeho meno je spojené predovšetkým s luxusnými nájomnými domami na Letnej, škála jeho projektov je ale širšia. Praxou v ateliéroch Le Corbusiera a prvotriednych českých architektov sa Rosenberg dostal do kontaktu s architektúrou najvyššej kvality, čo spolu so školením u Josefe Gočára v Rosenbergovej vlastnej tvorbe zanechalo hlbokú stopu. Napriek svojmu pôvodu a povahe zákaziek sa Rosenberg stal neoddeliteľnou súčasťou československej avantgardy. Hrozba nacizmu Rosenberga prinútila k úteku z Československa do Spojeného kráľovstva, kde ako architekt úspešne pokračoval až do svojej smrti.
|
|
|
Bourat se nemusí!
Guzdek, Adam
Nádraží v Havířově bylo postaveno v letech 1964-1969 podle návrhu akademického architekta Josefa Hrejsemnou. Architekt při jeho výzdobě spolupracoval s brutalistním sochařem Václavem Urubou, který je autorem betonové skulptury „Směrník“ před budovou. Spolu s nádražím v Ostravě-Vítkovicích a hlavním nádražím v Ostravě se jedná o unikátní budovu bruselského stylu vycházející ze světové výstavy „Expo 1958“ v Bruselu.
|
host ::
RSS.