Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Informovaný konsenzus - srovnání právního a etického pojetí.
Doležal, Adam ; Payne, Jan (vedoucí práce) ; Kuře, Josef (oponent) ; Drozenová, Wendy (oponent)
Informovaný konsenzus (informed consent) lze bez větších pochybností považovat za centrální téma v současné biomedicínské etice a obdobně i v medicínském právu. Moderní vztah lékaře a pacienta se zcela proměnil, informovaný konsenzus v právu i v medicínské etice od 70. let dvacátého století dominuje v odborných teoretických diskusích. Jeho význam je zásadní jak pro medicínský výzkum, tak pro klinickou praxi. Tato práce se zaměřuje zejména na klinickou praxi, na vztah lékaře (či obecněji zdravotnického pracovníka) a pacienta. Institut informovaného konsenzu se propojeně rozvíjel jak v medicínské etice, tak i ve zdravotnickém právu, z toho důvodu je jedním ze základních cílů této práce odlišit obě pozice a poukázat na rozdíly mezi jeho právními a etickými aspekty. Základní rozdíly tato práce spatřuje zejména v odlišných účelech obou klíčových normativních systémů, v jejich funkci, reprezentovaných hodnotách a principech, které zdůrazňují. Zatímco pro informovaný konsenzus v etice je podstatná důvěra a vzájemnost, právní institut více reflektuje ochranu subjektů vztahu, zejména ochranu před zneužitím a dodává tak právní jistotu zejména pro pacienta. Etická rovina má zajistit především respekt k osobě druhého tak, aby byl vnímán jako jedinečná lidská bytost, jako subjekt, nikoliv jako pouhý předmět...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.