Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Křesťanský kýč
ŠOJSLOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce se zabývá kýčem jakožto manipulačním prostředkem parazitujícím v křesťanském prostředí, v jehož jádru stojí zejména emocionálně zabarvená a mnohdy sentimentální témata přímo atakující city diváka. Hlavní náplní je taktéž vymezení podobností a rovněž rozdílů mezi sakrálním a duchovním uměním, svatými obrázky a kýčem. Cílem práce je na základě zmíněného přiblížit pojem "křesťanský kýč", poukázat na jeho moc a zamyslet se nad otázkou, zda by vůbec dokázalo křesťanství bez kýče existovat.
Assessing polarisation and party system deinstitutionalisation in multiparty Western Europe between 1998 and 2018
Laohabut, Thareerat ; Torcal, Mariano (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
The consequences and aftermaths of the 2008 Great Recession have played an important role in stirring people fear and agony to 'some' other people. The phenomenon is defined as the root of affective polarization. Research has claimed that affective polarization derives from partisan identity and the theory of social identity, and those affects are developed and reached beyond the classic concept of ideological polarization. During the post-economic crisis, a number of successful new radical right parties has surged across the continent. In addition, Western European politics has severely been polarized and increasingly characterized by growing hostility and incivility across partisan lines. Simultaneously, the trend of deinstitutionalization of party system goes upward across Europe. This article seeks to investigate a puzzle of whether and how increasing levels of party system deinstitutionalization are associated with increasing polarization. Assessing the association between party system deinstitutionalization and the two dimensions of polarization between 1997 and 2017 (82 elections in 15 countries), the empirical result shows such an unexpected result and strongly implies the underestimated effects of political structures on party system deinstitutionalization and polarization while...
Euroskepticismus a jeho pozice ve Velké Británii
Beránková, Barbora ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Obecně euroskepticismus vnímáme jako myšlenkový proud, který je typický nedůvěrou vůči Evropské Unii (EU) či evropské integraci a jejím cílům jako takovým. Nejčastější výtky vůči začleňování do evropských struktur představují ztráta národní suverenity, oslabování důležitosti národních zájmů a přílišná unifikace politik nezohledňující specifika jednotlivých zemí. V této diplomové práci bude kladen důraz na euroskepticismus jako koncept, budou analyzovány jeho ideové zdroje a také nejčastěji uváděné argumenty, kterými euroskeptici podpírají svou teorii. Dále bude pozornost věnována analýze typologií euroskepticismu a polemice nad jeho možným označením za ideologii či cleavage, neboť se domnívám, že neexistuje obecně přijímaná definice tohoto pojmu. Za modelový příklad zvolila pravděpodobně tu historicky nejskeptičtější k procesům evropské integrace v rámci EU - Velkou Británii. V této případové studii tedy bude nejprve zkoumán vývoj případných euroskeptických pozic v rámci Konzervativní a Labouristické strany. Především se ale práce zaměří na (ne)konzistentnost jejich evropských politik v čase, analýzu jejich postojů v 21. století a odhad budoucího vývoje na základě nejaktuálnějších programových prohlášení. Poslední kapitola je zacílená na projevy rezervovaného postoje Velké Británie v praktické...
Vývoj terorismu se zaměřením na konvenční terorismus
BREHOVSKÁ, Lenka
Co znamená terorismus? Je to druh organizovaného násilí proti lidem, kteří nebojují. Mezi těmito oběťmi jsou většinou ženy, malé děti a staří lidé. Myslím ti lidé, kteří se nedokáží sami chránit. Hlavní důvod teroristů je stát se {\clqq}slavný``. Kořeny terorismu můžeme najít i v minulosti. Hlavní důvody páchání terorismu jsou etnické, náboženské, politické a ekonomické problémy ve společnosti. Také můžeme zmínit ideologický terorismus. Terorismus se změnil po Studené válce roku 1990. Ideologický terorismus se stal méně častý, ale stále ho můžeme najít například na Kubě, KLDR, než náboženský. Náboženský terorismus můžeme najít po celím světě hlavně v Iráku, Afghánistánu a mnoho jiných. Po tragických událostech ve Spojených státech se stal terorismus mezinárodním problémem. Můžeme vidět, že teroristické útoky e po roce 2001 staly více časté. S vývojem nových zbraní se terorismus stává více nebezpečnější. Terorismus je mezinárodní problém a my musíme proti němu spolupracovat. Mnoho států a organizací jako OSN či NATO vytvářejí protiteroristické jednotky. Česká republika se také účastní v boji proti tomuto násilí a krutosti. V České republice jsou dvě velké protiteroristické jednotky. Policejní jednotka URNA a vojenská SOG. Ve světě to jsou například jednotky, GSG-9 v Německu, Alfa v Rusku, Delta ve Spojených státech či SAS ve Velké Británii. Jejich hlavní poslání je prevence a potlačování teroristických aktivit. Ve světě je mnoho druhů terorismu. Hlavní je mezinárodní terorismus, konvenční terorismus, superterorismus, elektronický terorismus či nukleární terorismus.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.