Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Chmelové produkty a možnosti jejich použití při výrobě piva a dalších nápojů
Tichá, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá především tématem chmelových produktů dostupných na tuzemském trhu. V první části se práce se zaměřuje na chemické složení chmele, kde nejdůležitější je izomerace hořkých látek. Dále je zmíněna jeho odrůdová skladba, pěstování i technologie zpracování po sklizni. Ve druhé části je popsána technologie výroby tuzemských chmelových preparátů a jejich možnosti použití v pivovarském průmyslu. Zároveň je srovnána tato technologie se zahraniční. Na závěr se práce zaměřuje i na využití chmelových výrobků obecně v nápojovém průmyslu.
Vliv růstových stimulátorů na fyziologické charakteristiky chmele otáčivého ("-lt;i-gt;"Humulus lupulus"-lt;/i-gt;" L.)
Bazika, Václav ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Při pěstování Žateckého poloraného červeňáku je cílem dosáhnout co možná nejvyššího výnosu hlávek a vysokého obsahu alfa kyselin. Průměrný obsah těchto kyselin se u žateckého chmele pohybuje v rozmezí 2,5 až 4,5 %. Snahou pěstitelů je dosahovat průměrného obsahu alfa kyselin na horní úrovni tohoto rozmezí, neboť výsledná prodejní cena jedné tuny chmele se odvíjí právě od míry obsahu alfa kyselin. Při aktivním růstu chmele se tak pěstitelům naskýtá možnost cílené stimulace rostlin ve snaze pozitivně ovlivnit fyziologické pochody a donutit tak chmelové rostliny tvořit větší množství těchto pro nás cenných látek, proto cílem diplomové práce bylo stanovit vliv růstových stimulátorů na fyziologické charakteristiky chmele, na tvorbu výnosu a obsah alfa kyselin a na základě výsledků vytipovat vhodnost využití stimulátorů růstu při intenzivním pěstování chmele. Na základě cílů byly navrženy následující vědecké hypotézy: zjištění existence rozdílů v reakci rostlin chmele na použitý stimulátor růstu. Pro splnění cílů práce a potvrzení či vyvrácení navržených hypotéz byl založen v přirozených podmínkách v katastrálním území Chrášťany u Rakovníka provozní pokus s rostlinami chmele Žateckého poloraného červeňáku (klon 72). Do pokusu byly zařazeny tyto stimulátory růstu: Humastar, Fertileader Vital, Lignoaktivátor. Schéma pokusu zahrnovalo čtyři varianty (jednu kontrolní a tři s aplikací výše uvedených stimulátorů). Kontrolní varianta byla bez aplikace těchto přípravků, na zbylé tři varianty byly aplikovány zmiňované přípravky ve třech opakováních, vždy na jednu variantu jeden konkrétní přípravek. Vliv aplikace stimulátorů růstu na chmelové rostliny (vývojová fáze BBCH 37 až 81) byl sledován na základě změn rychlosti výměny plynů, fluorescence chlorofylu a obsahu chlorofylu v listech, které byly měřeny infračerveným analyzátorem plynů LCpro+ (ADC BioScientific Ltd. Hoddesdon, Velká Británie), OS 1-FL (OPTI SCIENCES), Chlorofyl CCM 200 ADC BioScientific Ltd. Hoddesdon, Velká Británie). Po sklizni pokusu byl vyhodnocen výnos chmelových hlávek a dále obsah alfa kyselin, beta kyselin a obsah silic. Měření fyziologických charakteristik se uskutečnilo v šesti opakováních v období od 7. 6. 2015 do 23. 8. 2015. Ze získaných výsledků vyplývá, že nejvyšší průměrná hodnota transpirace byla zjištěna u stimulované varianty přípravkem Humastar (zvýšení o 18,3 % oproti kontrolní variantě). U kontrolní varianty byla zjištěna nejnižší průměrná rychlost transpirace ze všech sledovaných variant. Nejvyšší navýšení průměrné rychlosti fotosyntézy bylo zaznamenáno u varianty Fertileader Vital (navýšení o 7 % oproti kontrolní variantě). U varianty Humastar bylo zaznamenáno snížení průměrné rychlosti fotosyntézy oproti kontrolní variantě o 17 %. Rozdíly byly zaznamenány i u hodnot fluorescence chlorofylu. Nejvyšší hodnotu Fv/Fm dosáhla varianta Fertileader Vital, konkrétně 0,792. Nejnižší hodnota byla zaznamenána u varianty Lignoaktivátor 0,780. V souvislosti s aplikací stimulátorů růstu bylo u všech takto ošetřených variant zaznamenáno navýšení průměrného obsahu pigmentů v révových listech oproti kontrolní variantě. Nejvyšší obsah pigmentů byl zjištěn u varianty Fertileader Vital. Navýšení této varianty bylo o 19,2 % oproti kontrolní variantě. U kontrolní varianty bylo zjištěno 25,5 chlorofylmetrických jednotek. Rozdíly v odezvě na stimulaci růstu byly zaznamenány i v dosaženém výnosu a kvalitě chmelových hlávek. Nejvyššího výnosu bylo dosaženo u varianty Lignoaktivátor (0,73 t/ha), což je o 17,7 % více než u kontrolní varianty (0,62 t/ha). Naopak u varianty Humastar bylo zaznamenáno snížení výnosu oproti kontrolní variantě o 8,1 % (0,57 t/ha). Podobné trendy byly zaznamenány i u kvality sklizených hlávek, kdy nejvyššího obsahu alfa kyselin bylo dosaženo u varianty Lignoaktivátor (3,06 %) a zároveň největšího obsahu silic na 100 g zkoušeného vzorku a to 0,22 ml. Naopak u varianty Humastar bylo dosaženo obsahu alfa kyselin 2,18 % a obsahu silic 0,14 ml na 100 g vzorku. Tyto dvě hodnoty byly zároveň nejnižší ze všech sledovaných variant. Na základě výsledků pokusu lze konstatovat, že použité stimulátory růstu ovlivňují fyziologické pochody chmelových rostlin a zároveň mají vliv na výši výnosu a dosaženou kvalitu sklizených hlávek. Navržené hypotézy byly potvrzeny. Z výsledků jednoletých pokusů se jeví jako vhodnější využití přípravků Fertileader Vital a Lignoaktivátor než přípravku Humastar.
Metodika využití molekulárně-genetických markerů sekvencí genů a genetických elementů ve šlechtění a managementu chmele (Humulus lupulus)
Patzak, J. ; Matoušek, Jaroslav
Podařilo se vyvinout efektivní markerovací systém, kvalitativně vyšší úrovně, na základě sekvencí genů a genetických elementů, získaných skríningem genomových a expresních knihoven, pro šlechtění a management chmele (Humulus lupulus).

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.