|
|
Zemědělská stavba
Bank, Martin ; Burianová, Lenka (oponent) ; Kacálek, Petr (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je projektová dokumentace zemědělské stavby. Jedná se o novostavbu stáje pro chov dojnic holštýnského skotu a příslušenství nutné k zajištění jejího provozu. Stavba se nachází v katastrálním území obce Chromeč, okres Šumperk. Zázemí tvoří jeden stavební objekt a stáj tvoří druhý stavební objekt. Tyto dva objekty jsou provozně spjaty a jsou spojeny přeháněcí uličkou. Stáj je navržena pro maximálně 278 kusů holštýnského skotu. Stáj je jednopodlažní halová stavba. V zázemí se nacházejí místnosti a vybavení nutné k zajištění provozu stáje. Zázemí je zděný objekt se dvěma podlažími. V přízemí se nachází čekárna, dojírna, technické zázemí, místnosti pro výrobu sýrů a prodejna sýrů. V podkroví se nachází zázemí zaměstnanců, které je pouze nad částí tohoto objektu. Střechy jsou šikmé sedlové. Stavební pozemek se nachází v rovinatém terénu.
|
|
|
Vliv teploty ve stáji na mléčnou užitkovost a pohybovou aktivitu holštýnských dojnic ve vybraném chovu
Vaňkátová, Eliška
Diplomová práce se zabývá vlivem teploty ve stáji na mléčnou užitkovost a pohybovou aktivitu dojnic holštýnského skotu ve vybraném chovu. Hodnocení mléčné užitkovosti bylo reprezentováno průměrným denním nádojem, obsahem mléčných složek, konkrétně obsahem tuku, bílkovin, laktózy, počtem somatických buněk a obsahem močoviny. Literární přehled pojednává o historii, charakteristice a chovném cíli sledovaného plemene. Dále popisuje stájové prostředí, tepelný stres a možnosti jeho eliminace. Je zde také popsána mléčná užitkovost, pohybová aktivita a faktory, které na ně působí. Sběr dat proběhl na mléčné farmě Vadín v kraji Vysočina. Sledováno bylo 30 krav holštýnského skotu, otelených v rozpětí 4 týdnů na přelomu ledna a února, po dobu jednoho roku. Z výsledků není patrné, že by průměrná denní teplota měla negativní vliv na průměrný denní nádoj. Naopak byl potvrzen vliv průměrné denní teploty na jednotlivé složky mléka. Při zvýšení teploty se snižoval obsah tuku, bílkovin a močoviny v mléce, naopak obsah laktózy se zvyšoval. Závislost počtu somatických buněk v mléce na průměrné denní teplotě nebyla potvrzena. Rovněž závislost pohybové aktivity na průměrné denní teplotě byla velmi slabá.
|
|
|
Zhodnocení efektivity vyhledávání říjí skotu pomocí systému Ovalert
Janečková, Kateřina
Tato bakalářská práce je zaměřena na reprodukci skotu, konkrétně na detekci říje pomocí různých metod, které mají za cíl včasně říji detekovat. V úvodu literární části jsou k nalezení informace o plodnosti, vlivy, které plodnost ovlivňují a pohlavní dospělost. Souhrnná kapitola fyziologie reprodukce zahrnuje soubor informací o pohlavních orgánech, ovulaci, žlutém tělísku a pohlavním cyklu, včetně jeho hormonálního řízení. Následně je pozornost věnována říji, jejímu vyhledávání a metodám vyhledávání říje. V závěru literární rešerše je zmíněna synchronizace říje, inseminace, reinseminace a reprodukční ukazatelé. Praktická část obsahuje vyhodnocení výsledků reprodukce konkrétního podniku. Jsou sledována dvě období, a to před zavedením systému Ovalert a po jeho zavedení. Následně jsou zhodnoceny náklady na reprodukci. Závěr práce shrnuje uvedené metody detekce říje a hodnotí systém Ovalert.
|
|
|
Porovnání získaných informací o množství nadojeného mléka z kontroly užitkovosti a z dojírenských systémů
Žáková, Monika
Cílem této práce bylo porovnání dat o nádojích z kontroly užitkovosti a dojírenských systémů. Byl zde využit sběr dat pomocí PDA v rámci kontroly užitkovosti, kdy byl zaznamenán nádoj od každé dojnice ručně z aktuálně kalibrovaného měřícího systému. Data z dojírenského systému byla stažena z programu Farmsoft, který je na farmách využíván k řízení stáda. Srovnání proběhlo u 90 dojnic, kdy od každé byly zhodnoceny 3 laktace. Rozdílnost údajů ze systému dojíren a KU byla potvrzena na jedné z tří farem, a to s více než 5 % pravděpodobností. Průměrná diference mezi nádoji byla 4,2 kg a maximální odchylka dosáhla hodnoty 54,1 kg. Jako důvody odlišnosti bylo stanoveno více možností. První možností je nevhodné identifikační zařízení v podobě respondérů na obojcích, kdy dochází k většímu poškození a znemožnění načtení dojnic na dojírně. Následně je možné poukázat na odlišnou technologii dojíren, kdy technologie od farmy BouMatic se jeví jako méně spolehlivá. Další možnou příčinou je špatná konfigurace dojící technologie se systémem v počítači. Doporučen je další výzkum možných příčin špatné identifikace dojnic a pořízení inovativních technologií pro identifikaci zvířat.
|
|
|
Stav vybraných krevních ukazatelů u dojnic s užitkovostí 11000 kg mléka za laktaci v období puerperia
BASTLOVÁ, Markéta
Bakalářská práce na téma "Stav vybraných krevních ukazatelů u dojnic s užitkovostí 11000 kg mléka za laktaci v období puerperia" se zabývá poporodním obdobím a krevními parametry, které mohou být v tomto období ovlivněny. Cílem práce bylo vyhodnocení vybraných krevních ukazatelů v období puerperia za pomocí průměru, směrodatné odchylky, minima, maxima, variačního a korelačního koeficientu. Krve byly poskytnuty z chovu vysokoprodukčních dojnic holštýnského plemene Chyšná v podniku Agropodnik Košetice a.s. s průměrnou dojivostí ve sledovaném období 11553 kg mléka. Nejvýraznější změny ve všech čtyřech sledovaných obdobích byly zaznamenány u nižší úrovně ukazatelů červených krvinek (počet erytrocytů, obsah hemoglobinu, hematokrit). Počty leukocytů vykazovaly v jednotlivých měsících vysokou variabilitu, nejvyšší byly zaznamenány v září 2022 a nejnižší v srpnu 2022. Dalším ukazatelem, který výrazně změnil svou hodnotu oproti fyziologickému rozmezí byla koncentrace glukózy v měsících říjen a listopad. Alkalická fosfatáza pouze v několika případech převyšovala horní mez fyziologického rozmezí. Celkový počet bílkovin a indexy červených krvinek se měnily na základě výše pořadí laktace. Čím vyšší laktace, tím byly tyto hodnoty vyšší a naopak.
|
|
|
Vybrané vlivy na reprodukci dojnic u stáda holštýnského skotu
BENEŠOVÁ, Dominika
I přestože se celorepublikové průměrné hodnoty ukazatelů plodnosti za předešle roky zlepšily, stále dochází v jednotlivých chovech k překročení jejich maximálních hod-not. Tato bakalářská práce se zabývala hodnocením vybraných vlivů na celkovou úroveň reprodukce ve stádě holštýnského skotu. Cílem práce bylo zpracovat literární přehled o reprodukci plemenic. Přehled se týkal zejména jejich reprodukčních ukazatelů, managementu reprodukce spolu s metodami řízené reprodukce a hlavních faktorů, které ovlivňují samotnou schopnost reprodukce dané plemenice. Dalším stanoveným cílem této práce bylo u vybraného stáda holštýnského skotu vyhodnotit vybrané faktory, které ovlivňují jejich repro-dukci. Analýza ukazatelů plodnosti a vybraných vlivů probíhala na farmě Hadačka, která spadá pod zemědělský podnik Kralovická zemědělská a.s. Ve zvoleném chovu byly analyzovány tyto ukazatele plodnosti: délka servis periody, délka inseminačního intervalu a délka mezidobí. Následně tyto vybrané ukazatele byly hodnoceny dle pořadí laktace, denního a průměrného denního nádoje, věku při 1. otelení a plemenné příslušnosti. Do sledovaného souboru bylo zařazeno 242 ks dojnic holštýnského skotu nebo jejich kříženců, tyto vybrané dojnice splňovaly následující kritéria: poprvé se otelily od roku 2019 do roku 2022 a zároveň byly v tomto vymezeném časovém období ve stavu připuštěná, březí a otelená. Se vzrůstajícím pořadí laktace dochází ke zkrácení doby reprodukčních ukazatelů. Nejkratší dobu servis periody vykazovaly dojnice v 2. laktaci a nejdelší dobu doj-nice na 1. laktaci. Nejkratší trvání mezidobí měly dojnice na 3. a další laktaci a nejdelší měly dojnice na 2. laktaci. Naopak nejkratší doba inseminačního intervalu byla u dojnic v 1. laktaci a nejdelší u dojnic ve 2. a další laktaci. U vlivu denního nádoje a průměrného denního nádoje bylo zjištěno, že nejkratší servis perioda a inseminační interval byla analyzována u dojnic s největším denním nádojem (46-60 l) a průměrným denním nádojem (56-65 l). Naopak nejkratší doba mezidobí byla zjištěna jak u denního (8-20 l), tak průměrně denního nádoje (11-25 l) u dojnic s nejnižší hodnotou daného nádoje. V souvislosti s věkem při 1. otelení bylo stanoveno, že nejkratší trvání servis periody (98 dnů) a mezidobí (380 dnů) vykazují dojnice, které se poprvé otelily v dřívějším věku (636 až 710 dnech, respektive ve 21 až 23 měsících). Naopak nejkratší dobu inseminačního intervalu vykazují plemenice, které se poprvé otelily v pozdějším věku (787 až 950 dnech, 25 až 31 měsících). Nejdelší trvání servis periody a mezidobí dosahují plemenice, které se otelily v nejpozdnějším věku (787-950 dnů). Porovnání ukazatelů plodnosti mezi čistokrevnými a kříženými plemenicemi, vykazovala čistokrevná zvířata delší trvání servis periody (o 2 dny) a inseminačního intervalu (o 0,5 dne). Naopak nejdelší mezidobí vykazují křížené plemenice (387 dnů) a to o 9 dnů delší, než je u čistokrevných plemenic (378 dnů).
|
|
|
Vliv technologie ustájení dojnic holštýnského skotu na parametry mléčné užitkovosti ve vybraném chovu
Zapletalová, Lenka
Téma diplomové práce se zaměřuje na vliv technologie ustájení dojnic holštýnského skotu na parametry mléčné užitkovosti ve vybraném chovu. Cílem práce bylo provést analýzu vlivu 2 různých technologií ustájení v jednom podniku na parametry mléčné užitkovosti v průběhu jednoho kalendářního roku. Analýza probíhala v podniku Dubická zemědělská a.s. od ledna 2020 do prosince 2020. U technologie A se jednalo o vazné ustájení se středním stáním, u technologie B o volné boxové ustájení. Byly získány a následně vyhodnoceny údaje o počtu zvířat, dojivosti, obsahu tuku, obsahu bílkovin, pořadí laktace, fáze laktace a počtu somatických buněk. Při srovnání technologie ustájení A a B bylo zjištěno, že technologie ustájení neměla velký vliv na mléčnou užitkovost z hlediska množství vyprodukovaného mléka, obsahu bílkovin a tuku. Měla však zásadní vliv na počet somatických buněk v mléce. Technologie A vykazovala ve srovnání s technologií B u průměrných ročních hodnot z kontroly užitkovosti nižší dojivost, vyšší obsah tuku i bílkovin, nižší průměrné pořadí laktace a vyšší počet somatických buněk. Hodnoty z bazénových vzorků mléka se lišily pouze v počtu somatických buněk, kdy technologie A vykazovala vyšší počet. Jako perspektivní se jeví technologie B, kdy zvířatům poskytuje lepší životní i produkční podmínky a z hlediska pracovní náročnosti je výhodnější.
|
|
|
Zhodnocení výsledků reprodukce dojnic holštýnského a českého strakatého skotu ve vybraných chovech
VÁCA, Vít
Bakalářská práce se zabývá problematikou reprodukce mléčných plemen skotu, konkrétně holštýnského a českého strakatého skotu. První část práce zahrnuje obecné seznámení s plemeny holštýnský skotu a český strakatý skotu, jejich základní charakteristikou a historií. Další část práce je zaměřena na reprodukci skotu. Tato kapitola zahrnuje hlavní ukazatele reprodukce, faktory ovlivňující reprodukci a problémy související s reprodukcí dojnic. Následující kapitola práce se věnuje podrobnému popisu estrálního cyklu krav. Cílem práce je vyhodnotit úroveň plodnosti a dalších vybraných ukazatelů reprodukce dojnic (zejména inseminační interval, servis perioda, březost po první inseminaci apod.) plemen holštýnský skot a český strakatý skot ve vybraných chovech. Data z vybraných chovů byla získávána z databáze plemenářské organizace za plemenářský rok 2020/2021. Tato data byla posléze zpracována do tabulek a grafů a vyhodnocena.
|
|
|
Vliv vybraných faktorů na dlouhověkost dojnic
ŠLEGLOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce se zabývá vlivem vybraných faktorů na dlouhověkost a mléčnou užitkovost holštýnského skotu v podniku ZOD Mrákov. Podnik poskytl data o vyřazených dojnicích z období od 1. ledna do 31. prosince 2021, kdy bylo vyřazeno celkem 316 dojnic. U těchto dojnic byly zjištěny příčiny vyřazení a následně zpracovány do tabulek a grafů. Dále bylo náhodně vybráno 102 vyřazených dojnic, které byly rozděleny podle plemene, věku při prvním otelení, pořadí laktace a příčiny vyřazení. Z celkového počtu 102 dojnic bylo 60 ks červenostrakatých a 42 ks černostrakatých dojnic. U dojnic byla sledována celoživotní užitkovost v kg, užitkovost v kg na jednotlivých laktacích, věk při prvním otelení v měsících, pořadí laktace a příčiny vyřazení. Data byla zpracována příslušnými statistickými metodami pomocí programů MS Excel a Statistica 12. Ze shromážděných dat byl vypočítán aritmetický průměr a směrodatná odchylka (SD). Pomocí dvoufaktorové analýzy rozptylu (ANOVA) byly vyhodnoceny základní charakteristiky a rozdíly mezi jednotlivými skupinami a k vyhodnocení hladiny významnosti byly použity t-testy. Při statistickém šetření vyšel jako průkazný pouze vliv plemene a pořadí laktace na užitkovost dojnic na hladině významnosti p < 0,01, což je bráno jako statisticky vysoce významný rozdíl. Ostatní statistická šetření byla statisticky nevýznamná. V dnešní době se chovatelé přiklánějí více k bezproblémovým, dlouhověkým dojnicím, které mají výbornou produkci mléka a zůstanou ve stádě více laktací. Optimálně by měla dojnice pravidelně zabřezávat, tj. jedno tele ročně, mít dobrou schopnost pohybu a být odolná, aby nepotřebovala zvláštní péči ošetřovatele nebo veterináře.
|
|
|
Vybrané vlivy na mléčnou užitkovost dojnic
MICHÁLKOVÁ SUDOVÁ, Klára
Diplomová práce se zabývá vyhodnocením vybraných vlivů na mléčnou užitko-vost dojnic sledovaného stáda holštýnského skotu. Vyhodnocení a sběr dat proběhly v podniku farma Miller ve Svrkyni. Data z kontroly užitkovosti byla následně zpra-cována a statisticky vyhodnocena.
|
host ::
RSS.