|
|
Politický život Výmarské republiky 1932-1933 očima československého tisku
Juranka, Lukáš ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu vybraného československého stranického tisku a skrze něj i postoje československých politických stran z různých konců politického spektra k zahraniční i vnitřní politice vládních představitelů Německa a vůbec k událostem odehrávajících se na politické scéně Výmarské republiky na sklonku její existence, v období od ledna 1932 do převzetí moci nacisty v lednu 1933. Stěžejním bodem práce je analýza a interpretace mediální reflexe politických událostí v Německu a politických kroků kabinetů Heinricha Brüninga, Franze von Papena a Kurta von Schleichera v době krize, ve které se naplno projevila nestabilita výmarského politického systému, jež nakonec vedla ke zhroucení parlamentní demokracie a vzestupu nacismu v meziválečném Německu. Pozornost bude věnována i reflexi parlamentních a prezidentských voleb. Pro analýzu byly vybrány ústřední tiskové orgány československých politických stran pocházejících z různých pozic politického spektra - Právo lidu levicové Československé sociálně demokratické strany dělnické, Venkov pravicové Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu a Lidových listů středové Československé strany lidové.
|
|
|
Politický život Výmarské republiky 1932-1933 očima československého tisku
Juranka, Lukáš ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu vybraného československého stranického tisku a skrze něj i postoje československých politických stran z různých konců politického spektra k zahraniční i vnitřní politice vládních představitelů Německa a vůbec k událostem odehrávajících se na politické scéně Výmarské republiky na sklonku její existence, v období od ledna 1932 do převzetí moci nacisty v lednu 1933. Stěžejním bodem práce je analýza a interpretace mediální reflexe politických událostí v Německu a politických kroků kabinetů Heinricha Brüninga, Franze von Papena a Kurta von Schleichera v době krize, ve které se naplno projevila nestabilita výmarského politického systému, jež nakonec vedla ke zhroucení parlamentní demokracie a vzestupu nacismu v meziválečném Německu. Pozornost bude věnována i reflexi parlamentních a prezidentských voleb. Pro analýzu byly vybrány ústřední tiskové orgány československých politických stran pocházejících z různých pozic politického spektra - Právo lidu levicové Československé sociálně demokratické strany dělnické, Venkov pravicové Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu a Lidových listů středové Československé strany lidové.
|
|
|
Politika tarifních platů jako příčina velké hospodářské krize za výmarské republiky? Příspěvek k tzv. Borchardtově kontroverzi.
Mollová, Dita ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám hospodářskou politikou kancléře Heinricha Brüninga během velké hospodářské krize v Německu na přelomu dvacátých a třicátých let devatenáctého století. Brüningova vláda provozovala restriktivní fiskální politiku a a dosud neexistuje jednotné stanovisko ohledně možnosti alternativ. Klíčovou otázkou je, jaké měla vláda možnosti v boji proti krizi a do jaké miry byla omezena mandatorními výdaji v oblasti sociální politiky, do které patřily i tarifní platy. V práci řeším, jak ovlivňovaly tarifní platy státní rozpočet a jaký měly vliv na německé podnikatele. Dále zkoumám, jak velký prostor měla vláda Brüninga při stanovení restriktivní politiky. Přínosem je aplikace problematiky tarifních platů na situaci počátku třicátých let 20. století. Zjistila jsem, že během hospodářského poklesu reálné mzdy stále rostly. Důvodem byly rigidita na mzdovém trhu, která společně s poklesem poptávky krizi prohloubila.
|
host ::
RSS.