Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Lucerna bohů: sluneční božstvo v ugaritské literatuře (s překladem vybraných textů)
Rýdlová, Kateřina ; Vymětalová Hrabáková, Eva (vedoucí práce) ; Roubalová, Marie (oponent)
Hlavním cílem předkládané práce je sestavení, pokud možno uceleného, jasného obrazu role slunečního božstva ve starověkém Ugaritu, a to na základě podrobného studia ugaritských textů, které sluneční božstvo zmiňují, a jednotlivých obrazů a vyjádření, které jsou ve spojení s ním užity. Za tímto účelem je zvoleno několik textů, které se o slunečním božstvu zřejmě vyjadřují, těmi jsou úryvky z mýtu O Baalovi, nejrozsáhlejšího dochovaného ugaritského díla, a tří dalších tabulek označovaných KTU 1.100, 1.107 a 1.161, které jsou s bohyní Šapaš nejčastěji spojovány. Neoddělitelnou součástí této práce byl překlad vybraných textů s komentářem a podrobným gramatickým rozborem uvedeným v příloze. Z podrobného studia vybraných textů vyplývá obraz ugaritského slunečního božstva jako božstva částečně chtonického, propojujícího svět bohů, lidí i svět zemřelých. Ugaritská sluneční bohyně Šapaš, každodenně putující nebem i podsvětím, vystupuje ve jménu nejvyššího boha pantheonu a otce všech bohů Ela, jako vševidoucí dohlížitelka řádu, symbol spravedlnosti a královské moci. "Mimo- baalovské" texty zdůrazňují některé další aspekty sluneční bohyně, které nejsou z Baalova cyklu čitelné, a to zejména spojení slunečního božstva s koňmi (1.100) a její léčitelské schopnosti spojené s hadím uštknutím (1.107).
Perspektivy feministické teologie v biblistice: Hagar
Kajová, Katarína ; Prudký, Martin (vedoucí práce) ; Rückl, Jan (oponent)
Kajová, Katarína Abstrakt Táto práca ponúka sondu do exegetického bádania dvoch výrazných feministických biblistík, ktoré sa v posledných desaťročiach rozvíjajú ako súčasť rôznych podôb feministického hnutia. Na príklade konkrétneho textu záverečná práca ukazuje, že rôzne kontexty dokážu čitateľa, vykladača, a teda aj výklad, učiniť citlivejším pre určité spoločenské javy, ktoré nachádzajú aj v texte, aj vo vlastnom svete. Zvoleným biblickým textom je príbeh Hagar z pasáží Gen 16, 1-16 a Gen 21, 9-21, ktorého exegézu podávajú vybrané feministické biblistiky Phyllis Trible a Dora Rudo Mbuwayesango. Obe autorky pochádzajú z odlišných prostredí a práca ukazuje, ako sa tieto prostredia premietajú do ich porozumenia feminizmu aj do vlastnej exegetickej práce. Podobne ako feministické hnutie, tak aj feministické biblistiky v sebe obsahujú množstvo smerov a podôb. Ich výber dôrazov a citlivosť na špecifické témy závisia od ich vlastného kontextu a prostredia.
Mezi Šeólem a Hádem: Proměny konceptu podsvětí mezi Hebrejskou biblí a Septuagintou
Zeman, Ondřej ; Sláma, Petr (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent)
Předmětem této práce je vývoj konceptu podsvětí a jeho funkce v židovském pojetí, a to především jeden podstatný vývojový článek - přeznačení jeho pojmenování z "Šeól" na "Hádés" v helénistickém židovství. Jedním z cílů je zjistit, do jaké míry je Hádés vhodným termínem pro překlad Šeólu. Nejprve jsou vysvětleny oba termíny v původním kontextu, Šeól jako říše, v níž přebývají stíny mrtvých ve starozákonní kosmologii a Hádés jako podsvětí a bůh čistě v řeckém prostředí. Kromě pojmů samotných jsou vysvětleny také termíny související s oběma koncepty, přededevším jsou charakterizováni obyvatelé obou říší, jejich osud po smrti a náplň jejich posmrtného přebývání. Jelikož je nejvýznamnější památkou helénistického židovství Septuaginta, hlavní část práce se věnuje rozboru jejích překladů Šeólu a termínů s ním souvisejících do řečtiny. Zvýšená pozornost je upřena na konzistenci překladů a na řecké vlivy, které se v nich projevují. V závěrečné kapitole jsou srovnány Šeól a Hádés, jejich společné a rozdílné prvky, a jsou zde analyzovány výsledky rozboru překladů LXX.
Moderní české překlady hebrejské Bible
Czvalinga, Matěj ; Sládek, Pavel (vedoucí práce) ; Žonca, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá moderními českými starozákonními překlady. Za první moderní překlad považujeme překlad Starého zákona J. N. Hejčla z let 1914-1925. Do práce jsou zahrnuty všechny překlady celého kánonu hebrejské Bible a dále kompletní překlady jednotlivých knih do tohoto kánonu spadajících, které byly vydány tiskem. Cílem práce je nastínit charakteristiku českých překladů a upozornit na některá jejich specifika a to zejména při srovnání s dochovaným masoretským textem hebrejské Bible. K teoretické části bakalářské práce jsou připojeny dvě případové studie, které naznačují možný postup při studiu starozákonních překladů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.