|
|
Zdravotně sociální dopady násilí páchaného na seniorech a jeho prevence
OLTOVÁ, Dagmar
Diplomová práce se zabývá zdravotně sociálními dopady násilí páchaného na seniorech a jeho prevencí. Cílem praktické části diplomové práce bylo zmapovat zdravotně sociální dopady a prevenci násilí páchaného na seniorech z pohledu sociálních pracovníků. Dílčím cílem bylo popsat zkušenosti sociálních pracovníků s dopady násilí páchaného na seniorech. Dalším dílčím cílem bylo zjistit návrhy a doporučení sociálních pracovníků týkající se prevence násilí páchaného na seniorech. V závislosti na cílech práce byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: Jaké jsou zdravotně sociální dopady násilí páchaného na seniorech z pohledu sociálních pracovníků? Jaké jsou zkušenosti sociálních pracovníků s dopady násilí páchaného na seniorech? Jaký je subjektivní pohled sociálních pracovníků na prevenci násilí páchaného na seniorech? Jaké návrhy a doporučení mají sociální pracovníci k prevenci násilí na seniorech? S ohledem na zvolené téma byl zvolen kvalitativní přístup, metoda rozhovoru, technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo šest respondentů. Získaná data byla zpracována metodou vytváření trsů. Na základě výzkumných otázek byly výsledky rozděleny do čtyř kategorií. Z pohledu respondentů je násilí na seniorech aktuální, ale skrytou problematikou. Při práci s obětí je nutná spolupráce pracovníků ze zdravotní a sociální oblasti. Se zdravotními dopady si respondenti spojují dopady na psychiku seniora. Dle respondentů není u seniorů typické fyzické násilí, ale spíše finanční zneužívání a citové vydírání, proto jsou psychické následky nejčastější a nejzávažnější. Mezi dalšími odpověďmi zazněla smrt seniora, úrazy, zlomeniny a modřiny. Sociální dopady si respondenti spojují se sociální izolací, ztrátou finančních prostředků, změnou bydliště a se změnou sociálního statusu. Nejčastější a nejzávažnější dopady jsou dle respondentů ztráta finančních prostředků a sociální izolace. V rámci svého povolání se pět respondentů setkalo s případem násilí na seniorovi. Dopady násilí byly různé, šlo o zlomeniny, modřiny, adaptování se na situaci, nezajištěné základní potřeby, obviňování se z výchovy, ztrátu finančních prostředků, sociální izolaci a hospitalizaci imobilní ženy. Prevence násilí na seniorech je dle pěti respondentů nedostatečná. Do prevence by měly být více zapojeny neziskové organizace, organizace poskytující sociální služby pro seniory a pracovníci v pomáhajících profesích. Více informována by měla být i veřejnost. Dle pracovníků je informovanost veřejnosti nedostatečná, protože o násilí na seniorech se málo hovoří. Dva respondenti si myslí, že informovanost veřejnosti je dostatečná. Součástí prevence je vzdělávání pracovníků v pomáhajících profesích. Čtyři respondenti nemají zkušenost se vzděláváním v oblasti prevence násilí na seniorech. K včasnému vyřešení situace oběti je důležitá dostupnost služeb pro oběti násilí na seniorech. Všichni respondenti se shodli, že dostupnost služeb v Jihočeském kraji je dostatečná. Problémem je malá informovanost seniorů o konkrétních službách. Na závěr výzkumu jsem se zajímala o konkrétní návrhy a doporučení respondentů k prevenci násilí na seniorech. Respondenti si myslí, že prevenci je potřeba vylepšit. Dle respondentů by prevenci násilí na seniorech mohla zlepšit větší informovanost v médiích, přednášky a besedy ze strany policie, vzdělávání pracovníků, vzdělávání seniorů a osvěta ze strany sociálních pracovníků a lékařů.
|
|
|
Zdravotně - sociální dopady násilí páchaného na dětech a jeho prevence
KLEMENTOVÁ, Zuzana
Diplomová práce se zabývá zdravotně - sociálními dopady násilí páchaného na dětech a jeho prevencí z pohledu sociálních pracovníků. Teoretická část diplomové práce vychází z odborných zdrojů a vysvětluje základní pojmy, které s problematikou souvisí. První část se zabývá násilím, oběťmi násilí a špatným zacházením obecně. V druhé části je popisován syndrom CAN i s jeho historií a obsahuje také postoje společnosti k týrání, zneužívání a zanedbávání. Následuje kapitola rizikových faktorů, kde jsou rozebírány rizikové faktory týraní, zanedbávání a zneužívání zvlášť. V další části jsou popisovány zdravotně - sociální dopady násilí páchaného na dětech, úloha sociálního pracovníka při práci s dětmi, které jsou oběťmi násilí, legislativa, která se zabývá problematikou násilí na dětech a služby poskytující pomoc zanedbávaným, týraným a zneužívaným dětem a jiné formy pomoci. Poslední část teoretické části se zaměřuje na prevenci násilí páchaného na dětech, která zahrnuje preventivní programy a Národní strategii prevence násilí na dětech v ČR na období 2008-2018. Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit zdravotně - sociální dopady a prevenci násilí páchaného na dětech z pohledu sociálního pracovníka. Dále byly stanoveny tři dílčí cíle, kterými jsou: zjistit důsledky násilí páchaného na dětech, zjistit názory sociálních pracovníků na prevenci násilí páchaného na dětech, zjistit doporučení a návrhy sociálních pracovníků týkající se prevence. Pro splnění výše uvedených cílů byly stanoveny tři výzkumné otázky: Jaké jsou zdravotně sociální dopady násilí páchaného na dětech z pohledu sociálních pracovníků? Jaký je subjektivní názor sociálních pracovníků na prevenci násilí páchaného na dětech? Jaká doporučení a návrhy týkající se prevence násilí mají sociální pracovníci? Pro zpracování praktické části byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Pro sběr dat byla použita metoda dotazování technika polostrukturovaný rozhovor. Data byla analyzována prostřednictvím metody trsů. Výzkumný soubor tvořilo 5 respondentů, kteří byli vybráni na základě záměrného výběru. Výběr výzkumného souboru byl proveden prostřednictvím Registru poskytovatelů sociálních služeb. Celkem bylo vybráno 7 organizací pracujících s týranými, zneužívanými a zanedbávanými dětmi. Z těchto 7 organizací byl vždy osloven sociální pracovník. Na spolupráci přistoupilo 5 sociálních pracovníků. Jednalo se o sociální pracovníky z Orgánu sociálně - právní ochrany dětí a nestátních neziskových organizací. Další 2 sociální pracovníci spolupráci odmítli. Rozhovory vždy probíhaly na pracovištích sociálních pracovníků. Z výzkumného šetření vyplynulo, že nejčastěji vyskytujícími se zdravotně - sociálními dopady násilí páchaného na dětech jsou sebepoškozování, psychické poruchy, identifikace s rolí násilníka a problémy v budoucích vztazích. Co se týká prevence násilí na dětech je u většiny respondentů považována za dostačující, dále ovšem uvádí, že se neustále dá co zlepšovat. U jednoho respondenta jsem se setkala s názorem, že prevence je dle jeho názoru nedostatečná, jelikož je systém nekoordinovaný, chybí ucelená metodika a kontinuální přístup k dětem. Z výzkumného šetření dále vyplynulo, že je dle respondentů potřeba zlepšit prevenci násilí na dětech tím, že bude vypracována ucelená metodika a dojde k integraci tohoto tématu do školních osnov. Práce reflektuje v současné době diskutované téma. Násilí na dětech je celosvětovým problémem a aktuálnost této problematika je velmi vysoká z důvodu velkého výskytu tohoto jevu. Diplomová práce by mohla upozornit společnost na násilí páchané na dětech a informovat ji o výskytu tohoto jevu. Dále by diplomová práce mohla být využita v oblasti prevence násilí na dětech, kde by mohla posloužit jako informační materiál odborníkům zabývajícím se prevencí násilí na dětech a mohla by být motivem k jejímu zlepšení.
|
host ::
RSS.