|
|
Poruchové stavy úpraven vody
Baranová, Zuzana ; Anderle, Lukáš (oponent) ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo provést průzkum na vybraných úpravnách vody za účelem zjištění možných poruch, se kterými se mohou provozovatelé úpraven setkat. V rámci diplomové práce byly navštíveny tyto úpravny: ÚV Troubky, ÚV Hosov, ÚV Příkazy, ÚV Černovír. Dále bylo provedeno vyhodnocení zjištěných informací; výčet a četnost poruch vyskytující se na daných provozovnách.
|
|
|
Krizový management územního samosprávného celku a jeho činnost v době řešení krizové situace
BENDULA, Lukáš
Bakalářská práce se zabývá krizovým managementem územního samosprávného celku Hluboká nad Vltavou. Cílem této kvalifikační práce je provést obecné i konkrétní zhodnocení současného stavu krizového managementu a navrhnout možné postupy vedoucí ke zlepšení v oblasti řešení krizové situace samosprávného celku. Téma bylo vybráno z důvodu, že se krizový management v současné době potýká s nedostatkem zkušeného a odborně vyškoleného personálu. Teoretická část práce seznamuje čtenáře s managementem a jeho funkcemi, jsou zde zahrnuty základní pojmy dané problematiky a jejich charakteristika. Praktická část práce analyzuje postup krizového managementu v době řešení krizové situace, konkrétně při povodni v roce 2002. K analýze přispěl rozhovor se starostou obce Hluboká nad Vltavou a vyplněný checklist starosty. Závěr práce tvoří zhodnocení, zdali byly zvoleny postupy, které jsou v souladu s právními předpisy.
|
|
|
Krizový management územního samosprávného celku a jeho činnost v době řešení krizové situace
BENDULA, Lukáš
Bakalářská práce se zabývá krizovým managementem územního samosprávného celku Hluboká nad Vltavou. Cílem této kvalifikační práce je provést obecné i konkrétní zhodnocení současného stavu krizového managementu a navrhnout možné postupy vedoucí ke zlepšení v oblasti řešení krizové situace samosprávného celku. Téma bylo vybráno z důvodu, že se krizový management v současné době potýká s nedostatkem zkušeného a odborně vyškoleného personálu. Teoretická část práce seznamuje čtenáře s managementem a jeho funkcemi, jsou zde zahrnuty základní pojmy dané problematiky a jejich charakteristika. Praktická část práce analyzuje postup krizového managementu v době řešení krizové situace, konkrétně při povodni v roce 2002. K analýze přispěl rozhovor se starostou obce Hluboká nad Vltavou a vyplněný checklist starosty. Závěr práce tvoří zhodnocení, zdali byly zvoleny postupy, které jsou v souladu s právními předpisy.
|
|
|
Krizový management územního samosprávného celku a jeho činnost v době řešení krizové situace
BENDULA, Lukáš
Téma bakalářské práce bylo zvoleno zejména proto, že v současné době se velmi často systém krizového řízení potýká s nedostatkem odborně vyškoleného a zkušeného personálu. V posledních několika letech se také výrazně projevuje určitý odklon od plánování řešení krizových situací, a to především na centrální úrovni. Zda řešení povodňových situací na zájmové území bylo a jsou v souladu s právními předpisy. Závěrečná práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce je členěna na čtyři základní podkapitoly. První z nich si klade za cíl seznámit čtenáře s metodikou. Druhá rozebírá zejména úlohu managementu a krizového managementu jeho složky, proces a úlohu havarijního plánování a související legislativu. Poslední podkapitola se věnuje krizovému řízení, jeho orgánům, souvisejícís právní úpravou a krizovým plánováním. Praktickou část práce tvoří povodeň. Výsledkem výše popsaného procesu bylo zjištění, že krizový management územního samosprávného celku města Hluboká nad Vltavou postupoval v souladu s právními předpisy. Cílem této práce je provést obecné i konkrétní zhodnocení současného stavu krizového managementu územního samosprávného celku, především pak města Hluboká nad Vltavou a následně navrhnout postupy vedoucí k možnému zlepšení v oblasti řešení krizových situací samosprávného celku. Výsledky práce by měly sloužit do praktického života.
|
|
|
Krizové řízení a krizová komunikace na úrovni obce s rozšířenou působností
Hejlová, Martina ; Fejfarová, Martina (vedoucí práce) ; Jarmila , Jarmila (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na krizové řízení na úrovni obce s rozšířenou působností a s využitím analýzy posuzuje krizové řízení obce s rozšířenou působností Uničov, kde jsou v případě nalezení nedostatků navržena vhodná opatření, která by vedla k nápravě stávajícího stavu. Hlavním cílem práce je analyzovat a zhodnotit krizové řízení na úrovni obce s rozšířenou působností Uničov. K dosažení tohoto cíle, byla použita metoda pozorování a metoda polostandardizovaného rozhovoru. Práce je rozdělena na dvě části, v teoretické části je popsán systém krizového řízení ve veřejné správě. Dále tato část pojednává o bezpečnosti v České republice, a o pravidlech komunikace v době krize. Druhá praktická část práce poukazuje na stav krizového řízení obce s rozšířenou působností Uničov. Součástí rozboru je také podrobná analýza krizového a havarijního plánu obce a zhodnocení způsobu komunikace v době krize. V závěru se práce věnuje nedostatkům zjištěných při rozboru krizového řízení v dotčené obci. Zjištěné nedostatky daly základ pro navržení doporučení ke zlepšení. Navržená doporučení se dotýkají všech výše zmíněných sledovaných oblastí, jelikož v každé z nich byly shledány nedostatky. Práce je zaměřena na podrobný rozbor fungování krizového řízení v obci s rozšířenou působností Uničov, a na to, jaké principy jsou při jeho řízení využity.
|
|
|
Posouzení efektivnosti plánování evakuačních opatření v Havarijním plánu Jihočeského kraje
ČURDOVÁ, Jana
Cílem bakalářské práce bylo posoudit efektivnost plánovaných evakuačních opatření v Havarijním plánu Jihočeského kraje a navrhnout případná doporučení na zvýšení jejich efektivnosti. Pro účely naplnění zadaného cíle byla formulována výzkumná otázka: Jaký je současný stav plánovaných opatření v rámci Plánu evakuace, jako nedílné součásti Havarijního plánu Jihočeského kraje? Práce je rozčleněna do dvou částí a to části teoretické a části praktické. Teoretická část byla sepsána na základě rešerše právních norem především zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a vyhláškou Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, odborné literatury a internetových zdrojů, které se problematikou evakuace zabývají. V první kapitole byl definován pojem evakuace a skupiny obyvatelstva, pro které se evakuace plánuje přednostně. Další kapitola se zabývala rozdělením evakuace z různých hledisek (rozsahu provedených opatření, výběru osob, doby trvání, způsobu realizace). Dále je řešeno zabezpečení evakuace (pořádkové, dopravní, zdravotnické, zabezpečení ubytování, zásobování a distribuce zásob, mediální zabezpečení) a orgány zajišťující evakuaci a její celkový průběh. Poslední kapitola teoretické části se zabývala plánováním evakuace. Obsahuje podkapitoly, které tvoří ucelený přehled o jednotlivých druzích evakuačních plánů (plán evakuace jako součást havarijního plánu kraje, jako součást vnějších a vnitřních havarijních plánů, u ostatních právnických a podnikajících fyzických osob a plán evakuace v rámci povodňové ochrany). Druhá část se již zabývala vlastním výzkumem. Byla popsána metodika výzkumu, kde byly stanoveny jednotlivé postupy a činnosti, pro získání potřebných informací. První část výzkumné části spočívala v komparaci Havarijního plánu Jihočeského kraje s vyhláškou Ministerstva vnitra č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, přičemž největší důraz byl kladen na Přílohu č. 1 této Vyhlášky, kde je stanoven způsob zpracování havarijního plánu kraje. Dále byla provedena analýza efektivnosti plánovaných evakuačních opatření prostřednictvím analýzy Plánu evakuace, jako části plánů konkrétních činností Havarijního plánu Jihočeského kraje. K posouzení efektivnosti byla zvolena dvě kritéria, kterými bylo zabezpečení evakuace a plánování evakuačních opatření pro vybrané skupiny obyvatelstva. Zvolená kritéria pro posouzení byla zaznamenána v Obrázku 1. První kritérium bylo zaměřené na analýzu posouzení jednotlivých oblastí zabezpečení evakuace ve smyslu vyhlášky Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva (zabezpečení pořádkové, dopravní, zdravotnické, nouzového přežití a mediální). Jednotlivé kapitoly obsahují popis současného stavu dané problematiky, dílčí závěr a návrhy na zlepšení slabých stránek zabezpečení. Druhé kritérium spočívalo v posouzení plánovaných opatření pro vybrané skupiny obyvatelstva, pro které se evakuace přednostně plánuje (děti do 15 let, osoby v sociálních zařízeních a pacienti ve zdravotnických zařízeních). Pro posouzení efektivnosti jednotlivých kritérií byly významné výsledky vycházející z Bezpečnostního výzkumu VG 20132015122 "Ochrana obyvatelstva v závislosti na diferenciaci populace". Některé závěry k hodnocení zabezpečení evakuace byly podpořeny výsledky výše uvedeného výzkumu. Z výsledků vyplývá, že současný stav plánovaných opatření v Plánu evakuace je z pohledu prvního i druhého kritéria efektivní, neboť je v souladu s platnou legislativou. Současně byly nalezeny slabé stránky, které by vedly ke zefektivnění plánovaných opatření. Slabé stránky jsou shrnuty v Tabulce 1. Navrhovaná opatření jsou zaznamenaná v Tabulce 2.
|
|
|
Poruchové stavy úpraven vody
Baranová, Zuzana ; Anderle, Lukáš (oponent) ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo provést průzkum na vybraných úpravnách vody za účelem zjištění možných poruch, se kterými se mohou provozovatelé úpraven setkat. V rámci diplomové práce byly navštíveny tyto úpravny: ÚV Troubky, ÚV Hosov, ÚV Příkazy, ÚV Černovír. Dále bylo provedeno vyhodnocení zjištěných informací; výčet a četnost poruch vyskytující se na daných provozovnách.
|
|
|
Využitelnost oprávnění Policie ČR jako složky integrovaného záchranného systému při plnění povinností uložených jí v rámci havarijního a krizového plánování
JANDA, Marek
Téma diplomové práce bylo zvoleno zejména proto, že v posledních letech byla mnohá území České republiky opakovaně postižena povodněmi různé intenzity a policie byla nucena koordinovat provádění záchranných a likvidačních prací s dalšími složkami integrovaného záchranného systému. Plnění souvisejících úkolů policie je v praxi ovlivňováno kvalitou příprav (zejména plánovací dokumentací) a rozhodováním osob, kterým jsou svěřena práva a povinnosti koordinovat činnosti zasahujících složek. Zároveň dosud nebyl zpracován žádný dokument, který by se touto problematikou komplexně zabýval. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce je členěna na tři základní podkapitoly. První z nich si klade za cíl seznámit čtenáře se základními úkoly, historií, organizačním členěním a legislativou upravující činnost policie. Druhá rozebírá zejména úlohu integrovaného záchranného systému, jeho složky, proces a úlohu havarijního plánování a související legislativu. Poslední podkapitola se věnuje krizovému řízení, jeho orgánům, související právní úpravě a krizovému plánování. Praktickou část práce tvoří seznam základních úkolů policie, který byl vytvořen analýzou dokumentace zpracované v rámci havarijního a krizového plánování pro územní hl. m. Prahy. Na jednotlivé úkoly ze seznamu byly následně aplikovány kompetence policie, které pro danou oblast stanoví platná účinná legislativa. Výsledkem výše popsaného procesu bylo zjištění, které konkrétní předpisy upravují jednotlivé úkoly policie, jaká konkrétní oprávnění mohou policisté ke splnění stanového úkolu využít a čím jsou limitováni. Cílem této práce je vytvoření přehledného dokumentu, který by obsahoval zákonná oprávnění policie a byl použitelný zejména v praxi subjektů podílejících se na zpracování havarijních a krizových plánů (včetně praktických příkladů aplikace jednotlivých oprávnění). V této souvislosti byly formulovány následující výzkumné otázky: Trpí právní úprava kompetencí Policie České republiky roztříštěností (jsou práva a povinnosti rozptýleny v množství právních norem)? Jsou kompetence policie dostatečné pro plnění všech úkolů, které jsou této složce IZS uloženy v havarijních a krizových plánech pro území hl. města Prahy? Výsledky práce prokázaly, že právní úprava činnosti policie vychází z množství obecně závazných právních předpisů, které jsou doplněny interními předpisy Ministerstva vnitra a policie samotné. Ačkoli interní předpisy nemají obecnou závaznost, plnění úkolů policie v praxi též ovlivňují. Roztříštěnost právní úpravy může být příčinou nesprávného právního posouzení kompetencí policie ze strany subjektů, které se podílejí na havarijním a krizovém plánování. Tato dokumentace se při koordinaci činnosti složek integrovaného záchranného sytému stává jedním z podkladů pro rozhodování velitele zásahu anebo orgánu krizového řízení, resp. osoby stojící v jeho čele (zejména starosty či hejtmana). Tyto osoby ve většině případů nebudou odborníky ve všech potřebných oblastech a budou logicky vycházet z dokumentace integrovaného záchranného systému či dokumentace krizového řízení. Kvalita této dokumentace (nebo naopak její nedostatky) bude mít v praxi vliv na úspěšnost zvládání mimořádných událostí či krizových situací. Analýza současné dokumentace zpracované v rámci havarijního a krizového plánování pro územní hl. m. Prahy ukázala, že převážná část úkolů uložených policii odpovídá jejím kompetencím. Zaznamenány však byly i některé úkoly, které mezi úkoly policie nepatří. Jedná se konkrétně o třídění raněných osob metodou START a jejich transport služebními vozidly policie do zdravotnických zařízení.
|
|
|
Simulovaná dopravní nehoda cisterny v Ústí nad Labem spojená s únikem chlóru
LANGOVÁ, Regina
Hlavním tématem předkládané diplomové práce je simulovaná dopravní nehoda vozidla převážející tlakové sudy s chlórem.Studie je zaměřena na vyhodnocení dopadu případné havárie na životy a zdraví obyvatel, posouzení rizik a míry nebezpečí dle vybraných metod a v neposlední míře na zjištění informovanosti obyvatel ústeckého kraje.V práci je detailně popsána dopravní nehoda s podrobným vyhodnocením rizik pomocí metody IAEA-TECDOC-727, což je kvantitativní hodnocení zdrojů rizika z hlediska ohrožení života osob.
|
|
|
Ochrana obyvatelstva v zóně havarijního plánování v okolí jaderné elektrárny Temelín
MARTINŮ, Pavlína
Tato práce představuje příspěvek do diskuse o ochraně obyvatelstva v zóně havarijního plánování jaderné elektrárny Temelín. Záměrem bylo zhodnotit stávající systém ochranných opatření obyvatelstva pro případ možného vzniku radiační havárie. Současně byla provedena analýza provázanosti mezi klasifikačním systémem mimořádných událostí, platným pro jadernou elektrárnu Temelín, a systémem neodkladných ochranných opatření pro obyvatelstvo. V úvodní části mé práce jsou uvedeny základní informace o jaderné elektrárně Temelín. Pozornost byla věnována jaderné bezpečnosti, radiační ochraně, principům havarijní připravenosti a typům provozních režimů na jaderné elektrárně. Dále je popsán systém ochranných opatření obyvatelstva pro případ vzniku radiační havárie. V této části je také vysvětlen systém klasifikace mimořádných událostí na jaderné elektrárně Temelín, způsoby jejich vyhlášení a možnosti varování obyvatelstva. Také je zde popsán systém zavádění neodkladných ochranných opatření. Jedním z výstupů této práce je jednoduchý výukový softwarový program, využitelný hlavně pro vzdělávání dětí. Mohou tak získat informace o tom, jak se chovat v případě vzniku radiační havárie. Softwarový program je přiložen ve formě CD a získané vědomosti mohou být ověřeny krátkým testem.
|
host ::
RSS.