|
|
Zabezpečení akceschopnosti operačního a informačního střediska HZS Jihočeského kraje při jeho ohrožení vybranými typy mimořádných událostí
DUBSKÁ, Šárka
Tato práce se zabývá ohrožením pracoviště operačního a informačního střediska HZS Jihočeského kraje při vzniku vybraných mimořádných událostí, kterými jsou povodně a únik nebezpečných látek. Seznámení s druhy mimořádných událostí, s charakteristikou nebezpečných látek a s funkcí pracoviště operačního a informační střediska HZS Jihočeského kraje a místním popisem, vede k pochopení řešeného problému. Zvolený problém jsem vyřešila pomocí výzkumu týkající se zabezpečení akceschopnosti operačního a informačního střediska HZS Jihočeského kraje. Výsledky stanovených hypotéz byly dosaženy provedeným výzkumem, na jehož základě byla H1vyvrácena a H2 potvrzena. H1: Pro ochranu před povodní je důležitá nadmořská výška objektu a umístění operačního a informačního střediska HZS Jihočeského kraje v rámci tohoto objektu. H2: Pro únik nebezpečné látky je dostačující systém klimatizace s uhlíkovými filtry. Ověření operacionalizovaných hypotéz H1, H2 napomohlo splnění cíle práce, navrhnutí možnosti zabezpečení akceschopnosti operačního a informačního střediska HZS Jihočeského kraje při jeho ohrožení povodní nebo únikem nebezpečné látky. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že nejlepším opatřením pro zkoumané mimořádné události je vytvoření plnohodnotného záložního pracoviště Za teoretické přínosy bakalářské práce lze uvést rozbor proběhlých a pravděpodobných mimořádných událostí ve vybrané oblasti, popis, funkce a úloha operačního a informačního střediska HZS ČR a klasifikace nebezpečných látek. Praktickým přínosem bakalářské práce je navržené vhodné zabezpečení operačního a informačního střediska HZS Jihočeského kraje při ohrožení únikem vybraných nebezpečných látek a povodní. Provedený výzkum by mohl mít další návaznosti při ohrožení jiných mimořádných událostí.
|
|
|
Šetření vybraných parametrů výjezdů Hasičského záchranného sboru k dopravním nehodám v Jihočeském kraji
PETRŮV, Josef
Hasičský záchranný sbor je organizován po krajích, tzn. Hasičský záchranný sbor každého kraje tvoří samostatnou účetní jednotku. Každá účetní jednotka musí vždy na příští rok sestavovat svůj rozpočet, ze kterého jsou hrazeny výkony. Vzhledem k tomu je užitečné mít představu o rozsahu výkonů očekávaných v následujícím roce. Predikce očekávaných výkonů by měla být v maximální míře opřená o realitu minulého období. Pro Hasičský záchranný sbor patří mezi výkony hrazené státním rozpočtem i výjezdy jednotek Hasičského záchranného sboru k dopravním nehodám. Tato práce se zabývá statistickým šetřením souvisejícím s výjezdy jednotek Hasičského záchranného sboru k dopravním nehodám. Cíle práce formulované podrobně: C1) Zkoumání časového vývoje počtu dopravních nehod spojených s výjezdy Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje v rámci časové jednotky měsíc za posledních 5 let jako šetření prvního z vybraných parametrů výjezdů Hasičského záchranného sboru k dopravním nehodám v jihočeském kraji. C2) Zkoumání časového vývoje nákladů spojených s výjezdy Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje k dopravním nehodám v rámci časové jednotky měsíc za posledních 5 let jako šetření druhého z vybraných parametrů výjezdů Hasičského záchranného sboru k dopravním nehodám v jihočeském kraji. C3) Komparace počtu výjezdů a nákladů, zkoumání rozdělení počtu výjezdů a nákladů z hlediska vhodného teoretického rozdělení jako šetření závislosti dvou vybraných parametrů výjezdů Hasičského záchranného sboru k dopravním nehodám v jihočeském kraji. S ohledem na relativně velký rozsah primárních dat (údaje o cca 8 000 dopravních nehod za období 7/2010 6/2015 na území jihočeského kraje, ke kterým vyjížděla alespoň jedna jednotka Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje), bylo třeba k šetření vybraných parametrů datového souboru použít nástrojů matematické statistiky. Stanovení intervalů pro jednotlivé statistické znaky se standardně provádí do značné míry 'citem'. Vzhledem k tomu byla v rámci práce provedena citlivostní analýza, v rámci které se zkoumal vliv drobných změn v počtu intervalů na rozložení četností sledovaných statistických znaků (intervaly byly stanoveny 'citem' a na základě doporučení z odborné literatury). Pro zkoumání statistických znaků byly použity metody popisné statistiky i metody statistické indukce. V kapitole Diskuse jsou k jednotlivým částem práce a získaným výsledkům uvedeny informace z odborné literatury a interpretace dílčích výsledků a závěrů. Práce potvrdila, že empirické rozdělení počtu dopravních nehod a nákladů na zásahy jednotek Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje u dopravních nehod lze považovat za normální. Pro zacházení s těmito daty lze tedy oprávněně využít teoretické poznatky související s normálním rozdělením. Dále práce ukázala, že počet dopravních nehod a nákladů spojených s výjezdy Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje k dopravním nehodám nejen že neklesá, ale naopak roste. Prokázalo se, že mezi počty dopravních nehod a náklady na výjezdy jednotek Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje v jednotlivých měsících sledovaného období existuje velmi silná pozitivní korelace. Z toho lze usuzovat na to, že nárůst nákladů na výjezdy je způsoben především nárůstem počtu dopravních nehod, u kterých jednotky Hasičského záchranného sboru zasahují.
|
|
|
Stresové faktory působící na operátory tísňové linky 112 a jejich prevence na vybraných pracovištích
DVOŘÁKOVÁ, Kamila
Tato diplomová práce se věnuje problematice stresu a stresových faktorů vyskytujících se u operátorů tísňové linky 112. Na tísňovou linku 112 volají občané v případě ohlášení mimořádné události. V některých případech je však tísňová linka112 zneužívána a hovor je pak označován jako zlomyslný. TCTV 112 funguje ve 24hodinnovém směnném provozu a operátoři se střídají po dvanáctihodinových směnách. Každý nový operátor je přijat do služebního poměru na základě fyzického, znalostního, zdravotního a především psychologického vyšetření. Má povinnost zúčastnit se vstupních školení a kurzů v celkové délce devíti týdnů. Zde se seznamuje s problematikou HZS ČR, operačního řízení a musí absolvovat jazykový kurz. Pro každého operátora je psychicky velice náročné přijímání tísňových hovorů. Každodenně se setkává s volajícími, kteří se dostali do nestandardní nové situace, jednají ve stresu a v časovém vypětí. Operátor musí volajícímu umět naslouchat, vcítit se do něj a přiměřeně reagovat. Vyřizuje hovory, ve kterých řeší problematiku dopravních nehod, úrazy, hovory s cizinci, ale také zlomyslná volání. Má však také svůj soukromý život se svými radostmi i starostmi. Je potřeba, aby dokázal oddělit problémy týkající se služebních činností a problémy soukromé. Toto a mnoho jiných indikátorů může u operátora vyvolávat stresové reakce. Již mnoho psychologů se pokusilo definovat stres. Každý má však jiný názor, a na přesné definici se neshodnou. Jisté však je, že stres se může u každého projevovat jiným způsobem a na každého působí jiné stresové faktory různou silou. Na operátora TCTV 112 působí hlavně stresové faktory jako je čas pro vyřízení hovoru, charakter oznámení hovoru, ale také pracovní kolektiv, osobní život a emocionální náročnost. Pro tuto diplomovou práci byly formulovány otázky, které byly kladeny současným operátorům TCTV 112 v Českých Budějovicích, ale i jeho bývalým příslušníkům a následně zpracovávány. Sběr dat proběhl formou řízených polostrukturovaných rozhovorů. Otázky byly rozděleny do pěti okruhů, které se týkaly charakteristiky dotazovaných, kolektivu a rodiny, prevence, a jeden okruh byl určen bývalým operátorů TCTV 112. Rozhovory s operátory byly anonymní, byly nahrávány a sumarizovány. Výsledky byly graficky znázorněny a popsány. Byly vymezeny dva cíle této diplomové práce. Analýza stresových situací operátorů na telefonním centru tísňového volání a podnětů zapříčiňujících vznik stresových faktorů. Vypracování návrhu řešení, ke zvládání stresových situací, možnost psychotréningu, školení, motivace, relaxace. Odpověď na výzkumnou otázku "Jaké stresové faktory omezují operační techniky při výkonu služby a z čeho vznikají" byla zjištěna z uskutečněných rozhovorů. Jsou situace, které mohou příslušníky znejistit, jako například hovor se sebevražednou tematikou, když není volajícímu rozumět, nebo když nedokáže událost ihned správně lokalizovat. Dalším problémem může být typ zlomyslného volání, kdy hovor pouze zazvoní a volající ho ihned ukončí. Z rozhovorů s respondenty byla získána odpověď také na druhou výzkumnou otázku: "Jaké možnosti mají operátoři ke zvládání stresu, jaký způsob zbavení se stresu by byl pro ně vyhovující". V areálu HZS Jihočeského kraje se nachází sportoviště, která mohou využívat všichni příslušníci. Rádi by také přivítali možnost návštěv u výjezdových hasičů s účastí na samotném zásahu. Mají zájem o vzdělávání v oblasti psychologie, jak pracovat s hovorem se sebevražednou tematikou, ale také o periodické jazykové kurzy. V závěru diplomové práce jsou uvedeny návrhy a způsoby prevence stresu u operátorů TCTV 112. Systém školení, možnosti výměnných pobytů na ostatních pracovištích, pravidelných jazykových kurzů a rozhovory s krajským psychologem HZS Jihočeského kraje. Jsou představeny relaxační metody, které by umožňovaly operátorům TCTV 112 odbourávat stres. Výsledky této práce mohou být využity pro všechna TCTV 112 v České republice.
|
|
|
Využití lanových a lezeckých technik v Integrovaném záchranném systému České republiky
ŠTĚCH, Pavel
Bakalářská práce na téma "Využití lanových a lezeckých technik v Integrovaném záchranném systému České republiky" se zabývá základní definicí Integrovaného záchranného systému České republiky, jeho primárních a sekundárních složek, vývojem záchrany ve výškách a nepřístupných terénech jako jsou skalní stěny, jeskyně, průmyslové konstrukce, stožáry, komíny, jeřáby, studně a další za použití lanových a lezeckých technik. Dále popisuje lezecké vybavení od ochranných pomůcek, horolezeckých lan, horolezeckých úvazků, karabin, slaňovacích a výstupových prostředků, záchranných prostředků až po uzlovací techniky. Cílem práce bylo zmapovat vybavenost lezeckým materiálem a prostředky pro záchranu ve výškách a nad volnou hloubkou, dovednosti příslušníků lezeckých jednotek a počet zásahů s využitím lanových a lezeckých technik v posledních pěti letech u Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, Letecké záchranné služby Jihočeského kraje a Zásahové jednotky krajského ředitelství policie Jihočeského kraje. Dále popisuje výcvik těchto složek Integrovaného záchranného systému České republiky zaměřený na lanové a lezecké techniky. K získání výsledků jsem použil metodu kvalitativního výzkumného šetření, které bylo provedeno formou polo-strukturovaných rozhovorů s příslušníky lezeckých jednotek. Zásahů primárních složek Integrovaného záchranného systému České republiky s využitím lanových a lezeckých technik není příliš mnoho, jsou však brány jako vysoce rizikové. Z tohoto důvodu je příprava lezeckých jednotek důsledná a nepodceňovaná. Probíhá formou častých cvičení. Lezecké jednotky cvičí jednak samostatně, ale i formou spolupráce s ostatními složkami Integrovaného záchranného systému České republiky.
|
host ::
RSS.