|
| |
|
|
Budoucnost brněnského výstaviště
Hlaváček, Radek ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Sedláček, Michal (vedoucí práce)
Řešené území se nachází na severozápadu stávajícího areálu BVV. Umístění a rozloha areálu vychází z nového urbanistického návrhu BVV zpracovávaného v předchozím semestru. Při návrhu areálů byl kladen důraz na funkčnost a trvale udržitelnou výstavbu. Požární stanice typu P4 (2 výjezdové jednotky) pro hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje s vazbou na Veletrhy Brno (BVV), kdy je nutné zajistit přímý přístup do areálu BVV. K požární stanici přísluší areál s možností nácviku požárního sportu, parkovištěm pro zaměstnance a prostorem pro nácvik zásahu na automobilových vracích. Centrum zdraví a bezpečí (CZAB) s hlavní budovou a přilehlým venkovním areálem je areálem jehož cílem je osvěta v oblasti rizik každodenního života na základě simulace rizikových situací v bezpečném prostředí pod vedením lektorů. Na rozdíl od jiných je tato osvěta založena na osobních prožitcích účastníků. Hlavní náplní areálu jsou tedy simulátory, které účastníky vtáhnou přímo do simulovaných situací. Osvěta je vykonávána lektory IZS a lektory CZAB v oblastech rizik, které složky IZS nepokrývají. Areál je možné propojit s areálem BVV pro zajištění nadstandardních zážitků při konání tématicky spjatých výstav. CZAB je institucí krajského významu, čímž je zajištěna dostatečná vytíženost areálu. Oba areály se protínají ve sdílené hale, která v denních hodinách slouží jako výukový prostor CZAB, ve večerních hodinách jako hala pro fyzickou přípravu HZS a při mimořádných událostech jako humanitární hala pro nouzové ubytování obyvatelstva.
|
|
| |
|
|
Rozbor sil a prostředků základních složek integrovaného záchranného systému, možnosti k zásahu
Mičánková, Helena ; Rosická, Zdena (oponent) ; Šesták, Ondřej (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na rozbor sil a prostředků HZS ČR, PČR a ZZS. U každé ze jmenovaných složek IZS je vyčleněna jedna z činností, související se vzájemnou spoluprácí u mimořádné události. Jádrem práce je shrnutí sil a prostředků hlavních složek IZS. Největším problémem mobilní techniky v rámci Hasičského záchranného sboru ČR se jeví její zastaralost a potřeba postupné obnovy. V závěru práce je poukázáno na některá negativa a pozitiva v nasazení sil a prostředků včetně návrhu ke zlepšení současné situace. V příloze práce je uvedena případová studie zásahu složek IZS podle skutečné události.
|
|
|
Budoucnost brněnského výstaviště
Hlaváček, Radek ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Sedláček, Michal (vedoucí práce)
Řešené území se nachází na severozápadu stávajícího areálu BVV. Umístění a rozloha areálu vychází z nového urbanistického návrhu BVV zpracovávaného v předchozím semestru. Při návrhu areálů byl kladen důraz na funkčnost a trvale udržitelnou výstavbu. Požární stanice typu P4 (2 výjezdové jednotky) pro hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje s vazbou na Veletrhy Brno (BVV), kdy je nutné zajistit přímý přístup do areálu BVV. K požární stanici přísluší areál s možností nácviku požárního sportu, parkovištěm pro zaměstnance a prostorem pro nácvik zásahu na automobilových vracích. Centrum zdraví a bezpečí (CZAB) s hlavní budovou a přilehlým venkovním areálem je areálem jehož cílem je osvěta v oblasti rizik každodenního života na základě simulace rizikových situací v bezpečném prostředí pod vedením lektorů. Na rozdíl od jiných je tato osvěta založena na osobních prožitcích účastníků. Hlavní náplní areálu jsou tedy simulátory, které účastníky vtáhnou přímo do simulovaných situací. Osvěta je vykonávána lektory IZS a lektory CZAB v oblastech rizik, které složky IZS nepokrývají. Areál je možné propojit s areálem BVV pro zajištění nadstandardních zážitků při konání tématicky spjatých výstav. CZAB je institucí krajského významu, čímž je zajištěna dostatečná vytíženost areálu. Oba areály se protínají ve sdílené hale, která v denních hodinách slouží jako výukový prostor CZAB, ve večerních hodinách jako hala pro fyzickou přípravu HZS a při mimořádných událostech jako humanitární hala pro nouzové ubytování obyvatelstva.
|
|
|
Implementace zlatého pravidla morálky do krizových plánů ochrany obyvatelstva
MARKVART, Petr
Ve své diplomové práci s názvem Implementace zlatého pravidla morálky do krizových plánů ochrany obyvatelstva se pokusím navázat na myšlenky a závěry své bakalářské práce, ve které jsem zjišťoval, jestli mohou členové integrovaného systému při mimořádné situaci využít zlatého pravidla morálky při samotném zásahu. Došel jsem k závěru, že při samotném zásahu se členové jednotlivých složek integrovaného záchranného systému řídí platnou legislativou a rozkazy velitele zásahu. Přesto by přivítali v určitých situacích možnost, rozhodovat se dle zlatého pravidla morálky, které nám ve stručnosti říká: "Nečiň druhým to, co nechceš, aby činili oni tobě." Převedeno do situací v případě mimořádné události to může znamenat: "Rozhoduj se v určitých situacích tak, jako bys byl ty v roli zachraňovaného a ne zachránce." Cílem mé diplomové práce bude zjistit, zda-li je možné implementovat tuto myšlenku do samotných krizových plánů a především to, jestli by samotní zasahující členové integrovaného záchranného systému toto pravidlo v určitých situacích využívali. Spojení dvou zdánlivě nespojitelných světů se zdá být na první pohled nesmyslné, ale už samotný výzkum a rozhovory s jednotlivými členy integrovaného systému mne přesvědčily o tom, že i filosofické otázky a jméno Imannuela Kanta se může velice úzce prolínat se světem mimořádných událostí a záchrany lidských životů, zdraví a majetku obyvatel. Velice rád bych se touto diplomovou prací společně s předchozí prací bakalářskou, pokusil vytvořit jednotný celek jako myšlenku, která nás může motivovat k myšlence, jestli je nutné na současném stavu legislativy něco měnit, či vlastně i samotná legislativa je nastavená jako určitá forma zlatého pravidla morálky.
|
|
|
Vliv ekonomického zajištění jednotky sboru dobrovolných hasičů obce na rozpočet vybrané obce v Jihočeském kraji
MICHAL, Petr
Civilní obrana byla v Československé socialistické republice do roku 1990 definována jako soubor opatření, které mají sloužit k přípravě státu a společnosti v něm žijící k obraně před válkou. Ozbrojený konflikt v tehdy bipolárním světe mohl vzniknout během několika dnů, protože přípravy na takový konflikt probíhaly na obou stranách již desítky let. Ukončením tzv. studené války nastalo období, ve kterém se minimalizovala možnost vzniku globální vojenské konfrontace. Nově však byly definovány a dále trvají, často obtížně předvídatelné, bezpečnostní hrozby a rizika. Ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je, spolu se zajištěním svrchovanosti, územní celistvosti a ochranou demokratických základů nově vzniklé České republiky, základní povinností státu. Odpovědnost za ochranu obyvatelstva je, v nově budovaném systému ochrany obyvatelstva, v České republice, částečně přenesena a rozložena na všechny úrovně veřejné správy a to včetně obcí a malých měst. Nově budovaný Integrovaný záchranný systém se stal postupně základním pilířem při koordinování činností a postupů při přípravě na mimořádné události, při záchranných a likvidačních pracích a při ochraně před krizovými stavy a po vyhlášení krizových stavů. Diplomová práce si dává za cíl provést sběr dat z desetiletého účetního období města s rozšířenou působností, které má sídlo v Jihočeském kraji. Soubor sebraných dat bude posouzen a vyhodnocení za účelem zjištění ekonomické náročnosti financování ochrany obyvatelstva v konkrétním městě. Posouzení bude provedeno ve vztahu k základnímu prvku civilní ochrany, kterým jsou jednotky sboru dobrovolných hasičů obce. V diplomové práci bude provedeno vyhodnocení vlivu financování požární ochrany na rozpočet této obce. Práce si klade otázky, jaký je trend ve financování uvedených jednotek zároveň se snaží odpovědět na otázku, jaký má financování vliv na rozpočet konkrétní obce. Z obou odpovědí pak bude proveden závěr, který sdělí, zda je financování jednotek požární ochrany dostatečné či nikoliv. Šetření bude provedeno na jedné obci z rozšířenou působností, tedy z globálního hlediska, nepůjde ve výsledku o zásadní validní závěr práce. Širší výzkum dané problematiky, s obdobným zaměření, by ovšem mohl, v případě zájmu společnosti, taková data přinést.
|
|
|
Zlaté pravidlo morálky v každodenní praxi ochrany obyvatelstva
MARKVART, Petr
Cílem bakalářské práce s názvem Zlaté pravidlo morálky v každodenní praxi ochrany obyvatelstva je zamyslet se nad otázkami povinnností záchranářů v rámci plnění jejich pracovních povinností a zároveň zjistit, do jaké míry při své práci dokážou pracovat s určitou dávkou empatie ke svému okolí, k lidem, kterých se bezprostředně dotýká samotná krizová situace a kteří jsou ohroženi na zdraví, smrtí nebo hrozí riziko ztráty jejich majetku. Rád bych se pokusil svou prací zjistit, zda se v určitých případech záchranáři v samotné krizové situaci dostávají do vnitřního konfliktu. Mají vždy postupovat pouze dle platné legislativy při záchraně, nebo někdy používat intuici a především zlaté pravidlo morálky? Dokáže si záchranář představit sám sebe na místě zachraňovaného a přizpůsobit tomu svá rozhodnutí? Svou práci podpořím kvalitativním výzkumem, který je anonymní a zúčastnilo se ho devět členů složek integrovaného záchranného systému. Vybral jsem si členy tří základních složek integrovaného záchranného systému. Hasičského záchranného sboru, Policie České republiky a Zdravotnické záchranné služby. Respondenti odpovídali na otázky, ze kterých lze vytvořit statistické vyhodnocení. Co zjistíme při krátkém dotazníku mezi profesionály? Můžeme tvrdit, že oblast ochrany obyvatelstva a práce jednotlivých složek integrovaného záchranného systému je nutné přesně vymezit legislativou a dodržováním platných zákonů, vyhlášek a nařízení v oblasti Ochrany obyvatelstva a krizového řízení? Právě díky této legislativě máme jasně stanovené postupy při jednotlivých krizových situacích v rámci plánování, přípravě a preventivních opatřeních. Přesto zjistíme, jestli někdo ze záchranářů někdy použil zlaté pravidlo morálky při své práci, nebo si dokáže představit, že by ho použil a při jaké příležitosti. Mým cílem není dehonestovat touto prací význam jasně daných pravidel, určených postupů a rozkazů velitelů zásahů při krizové situaci. Cíl, který jsem si určil, je zjistit, jak tenká je hranice mezi "tím co musím a ne vždy se ztotožňuji" a "chci a vím, že porušuji nějaká nařízení." Z výzkumu vyplynulo, že v sobě máme zakořeněný určitý smysl pro povinnost, řád a pořádek. Jsme spíše nakloněni dodržování nařízení a jednotlivých daných pravidel, před určitou mírou volnosti při rozhodování a využití zlatého pravidla? Samotné téma mi připadá velice atraktivní. Propojení složek integrovaného záchranného systému s myšlenkou zlatého pravidla morálky se může na první pohled jevit jako něco, co nedává smysl. V této práci poznáme, že tu existuje naopak výrazné propojení. Při zásahu složek integrovaného záchranného systému se často jedná o vzájemnou interakci mezi záchranářem, hasičem, nebo policistou na straně jedné a zachraňovaným na straně druhé. Na obou stranách vznikají pozitivní i negativní emoce, se kterými se musí jak zachránci, tak zachraňovaní vyrovnávat. Žádný ze zachránců se neubrání určité empatii, soucítění se situací zachraňovaného. Co kdybych byl na jeho místě já? Tímto se právě témata na první pohled tak vzdálená, propojují ve velice úzkou problematiku. Myslím si, že není moc situací, ve kterých lze uplatnit zlaté pravidlo v oblasti ochrany obyvatelstva. Určitě jsou jasně dané postupy tím nejefektivnějším způsobem práce všech složek IZS. Přesto si myslím, že existují situace, kdy by bylo možné zlaté pravidlo morálky v každodenní praxi ochrany obyvatelstva uplatnit.
|
|
| |
|
|
Rozbor sil a prostředků základních složek integrovaného záchranného systému, možnosti k zásahu
Mičánková, Helena ; Rosická, Zdena (oponent) ; Šesták, Ondřej (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na rozbor sil a prostředků HZS ČR, PČR a ZZS. U každé ze jmenovaných složek IZS je vyčleněna jedna z činností, související se vzájemnou spoluprácí u mimořádné události. Jádrem práce je shrnutí sil a prostředků hlavních složek IZS. Největším problémem mobilní techniky v rámci Hasičského záchranného sboru ČR se jeví její zastaralost a potřeba postupné obnovy. V závěru práce je poukázáno na některá negativa a pozitiva v nasazení sil a prostředků včetně návrhu ke zlepšení současné situace. V příloze práce je uvedena případová studie zásahu složek IZS podle skutečné události.
|
host ::
RSS.