|
|
Synthesis and separation of arsenic-glutathione complexes
Balcárová, Barbora ; Petry-Podgórska, Inga (vedoucí práce) ; Červený, Václav (oponent)
Arzenoglutationové komplexy jsou v roztoku velmi nestabilní a mají tendenci degradovat během separace pomocí kapalinové chromatografie. Tato práce je zaměřena na vývin rychlé syntézy a nalezení vhodných podmínek na skladování arzenoglutationových komplexů. Cílem práce je syntéza, stabilita v roztoku a separace arzenoglutationových komplexů. Syntéza probíhala v roztoku 2 mM TCEP (tris(2-karboxyetyl)fosfán) s vodou a glutationem. Roztoky arzenokomplexů o koncentraci 20 ppb byli postupně měřené po 1h, 2h, 3h, 4h a 24h syntézy. Výsledky potvrdily stabilitu arzenokomplexů v reakční směsi po dobu 24 hodin. Arzenoglutatiónové komplexy byli separované pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie na reverzních fázích (RP-HPLC) spojené s hmotnostní spektrometrií s indukčně vázanou plazmou. (ICP-MS). Chromatografie probíhala za použití kolony Aeris widepore 3.6u XB-C18 250x2.10mm. Izokratická eluce byla srovnávána s gradientovou elucí při použití různých složení mobilních fází a rozdílného času separace. Metody byli aplikované na vzorek arzenoglutationového komplexu DMAs(GS). Z opakovaných experimentů bylo zjištěno, že izokratická eluce je výhodnější z důvodu snížení času potřebného na separaci komplexů a malého vlivu rozpouštědla na signál arzénu v ICP-MS. Klíčová slova: Arzén, glutatión, arzenoglutationové...
|
|
|
Metabolismus Se přijímaného savčím organismem ve formě Se-obohacené Brassica napus
Žíla, Ondřej ; Čadková, Zuzana (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zjistit, zda jsou jednotlivé Se-speciace v savčím organismu ovlivněné formou přijatého selenu. Selen je významný esenciální mikronutrient pro člověka i zvířata. Hraje významnou roli v antioxidační ochraně organismu a také při přeměně hormonů štítné žlázy. Při našem experimentu byli laboratorní potkani kmene Wistar rozděleni do tří skupin a bylo jim podáváno krmivo se zdrojem selenu v podobě sóji, seleničitanu sodného a extrahovaného řepkového šrotu. Během čtyřtýdenního experimentu byla pokusným zvířatům odebírána moč a po skončení pokusu také krevní sérum. Celkové obsahy selenu se měřily pomocí ICP-MS, zatímco jednotlivé Se-speciace v moči a séru pomocí HPLC spřažené s ICP-MS. Ve vyloučené moči byly identifikovány speciace methylselenocystein (MeSeCys), trimethylselenium (TMSe) a selenocukry 1 a 3. V krevním séru byly naměřeny speciace TMSe, seleničitan, selenan a selenocukr 1. U skupiny krmené seleničitanem sodným byly naměřeny obecně vyšší hodnoty ve vyloučené moči, což může být způsobeno celkově vyšším příjmem a také anorganickou formou selenu s nižší vstřebatelností. Skupiny, které obdržely selen z rostlinných zdrojů, přijaly hned několik Se-sloučenin a u nich naměřené celkové obsahy Se-speciací, ani dynamika vylučování, se příliš nelišily. Navíc u skupiny s řepkou byla naměřena speciace selenocukr 2, která se u ostatních skupin neobjevila. Při přijímání selenu z rostlinných zdrojů tedy probíhá v savčím organismu odlišná biotransformace než při příjmu minerální soli. Původní hypotézu, že zastoupení Se-speciací je ovlivněné formou selenu podávaného v krmivu, jsme našimi výsledky potvrdili. Jelikož skupina krmená řepkou vykazovala podobné výsledky jako skupina krmená standartním krmivem se sójou, mohl by extrahovaný řepkový šrot sloužit jako dobrý zdroj při výživě hospodářských zvířat.
|
host ::
RSS.