Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Výchova a vzdělání v hnutí Haré Kršna
Schlichtsová, Jitka ; Vojtíšek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Váňová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce s názvem Výchova a vzdělání v hnutí Haré Kršna si klade za cíl především shromáždit informace o smyslu, principech a způsobech výchovy a vzdělávání v gurukulách Mezinárodní společnosti pro vědomí Kršny (angl. zkr. ISKCON) v zahraničí a otevřít zkoumání problematiky vzdělávání v českém hnutí Haré Kršna. V textu jsou nejprve popsána východiska a teoretické pojetí výchovy v hnutí a jeho srovnání s původním způsobem vzdělávání višnuistické tradice. Dále se práce věnuje konkrétnímu historickému vývoji a podobě vzdělávání v gurukulách ISKCON, problematice zneužívání dětí a přináší dostupné informace o současném stavu gurukulského vzdělávání ve světě. Poslední část práce je věnována projektu Gurukula Kršnův dvůr v České republice a rekonstrukci neúspěšné snahy českých oddaných o její zařazení do sítě škol a školských zařízení Ministerstva školství, mláděže a tělovýchovy České republiky v letech 1995-1997 na základě dosud nepublikovaných archivních materiálů. Klíčová slova Guru, gurukula, hnutí Haré Kršna, ISKCON, Kršnův dvůr, Mezinárodní společnost pro vědomí Kršny, Prabhupáda, Rochford, výchova, vzdělání
Významní představitelé indické náboženské filosofie 20. století.
AVRAMOV, Tomáš
Práce pojednává o třech představitelích indické duchovnosti 20. století. V první kapitole se dozvíme o životě a učení Bhagavana Nitjánandy, u nějž nacházíme mnohé rysy filosofie kašmírského šivaismu, o kterém pojednává apendix této kapitoly. Jsou probrány základní prvky Nitjánandova učení jako je čistota myšlení i pocitů, víra, meditace, siddha jóga a šaktipát. Druhá část práce představuje osobnost a učení Ním Karoli Báby. Důležité rysy jeho učení jsou důraz na lásku k Bohu a bližnímu, nepřipoutanost, služba ostatním, meditace. Část kapitoly je věnována i jeho vztahu ke Kristu. Třetí kapitola seznamuje s legendárním indickým svatým, Širdí Sai Bábou. Ač zemřel v roce 1918, jeho popularita v Indii stále roste a je uctíván hinduisty i muslimy. Jeho učení vykazuje mnohé znaky súfismu, bhakti jógy a džňána jógy. Jednou z hlavních myšlenek práce je ukázat, že osobnosti těchto mistrů a jejich učení jsou univerzální. Dokazují svým životem nejenom existenci nadsmyslového, duchovního světa, ale též jednotu všech lidí ve vztahu k tomuto světu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.