|
|
Politika pozitivní diskriminace na amerických univerzitách: perspektiva Nejvyššího soudu 1978-2003
Mertová, Viktorie ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Americké univerzity ve svém přijímacím řízení často aplikují tzv. pozitivní diskriminaci, tedy zvýhodňování zástupců menšin odlišených obvykle na základě rasy či barvy pleti. Jedním z důvodů pro tuto politiku je to, že v šedesátých letech dvacátého století bylo nařízeno, že všechny instituce financované federální vládou musí přijmout pozitivní opatření jako boj proti diskriminaci menšin. Dalším důvodem je, že se univerzity pokoušejí na své půdě vytvořit pestré, rozmanité prostředí, které má zvyšovat kvalitu vzdělání. Takový postup vyvolává mnoho kontroverzí. Odpůrci této politiky se domnívají, že porušuje Čtrnáctý dodatek Ústavy, protože diskriminuje představitele většinové společnosti. Na toto téma ve Spojených státech proběhlo mnoho soudních sporů, několik případů se dostalo až k Nejvyššímu soudu. Bakalářská práce "Politika pozitivní diskriminace na amerických univerzitách: perspektiva Nejvyššího soudu 1978-2003" se zabývá tím, jak se vyvinul přístup Nejvyššího soudu Spojených států k této problematice od roku 1978, kdy proběhl první velký případ, do roku 2003, kdy soud o této otázce rozhodoval naposledy. Na základě analýzy rozsudků tří významných případů jsou představeny nejvýznamnější rozdíly mezi postoji a argumenty soudců za 25 let existence této problematiky.
|
|
|
Politika pozitivní diskriminace na amerických univerzitách: perspektiva Nejvyššího soudu 1978-2003
Mertová, Viktorie ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Americké univerzity ve svém přijímacím řízení často aplikují tzv. pozitivní diskriminaci, tedy zvýhodňování zástupců menšin odlišených obvykle na základě rasy či barvy pleti. Jedním z důvodů pro tuto politiku je to, že v šedesátých letech dvacátého století bylo nařízeno, že všechny instituce financované federální vládou musí přijmout pozitivní opatření jako boj proti diskriminaci menšin. Dalším důvodem je, že se univerzity pokoušejí na své půdě vytvořit pestré, rozmanité prostředí, které má zvyšovat kvalitu vzdělání. Takový postup vyvolává mnoho kontroverzí. Odpůrci této politiky se domnívají, že porušuje Čtrnáctý dodatek Ústavy, protože diskriminuje představitele většinové společnosti. Na toto téma ve Spojených státech proběhlo mnoho soudních sporů, několik případů se dostalo až k Nejvyššímu soudu. Bakalářská práce "Politika pozitivní diskriminace na amerických univerzitách: perspektiva Nejvyššího soudu 1978-2003" se zabývá tím, jak se vyvinul přístup Nejvyššího soudu Spojených států k této problematice od roku 1978, kdy proběhl první velký případ, do roku 2003, kdy soud o této otázce rozhodoval naposledy. Na základě analýzy rozsudků tří významných případů jsou představeny nejvýznamnější rozdíly mezi postoji a argumenty soudců za 25 let existence této problematiky.
|
host ::
RSS.