|
|
Morphometric disparity in European lineages of gobies (Gobiidae)
Bílá, Kristina Beatrix ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Hlaváči (Actinopterygii: Gobiiformes) jsou velmi pozoruhodnou skupinou ryb, nejen tím, že jsou druhově nejbohatším řádem kostnatých ryb (Teleostei), ale i tím, že dokázali kolonizovat nejrůznější typy prostředí. Díky tomu se u nich rozvinulo mnoho forem, lišících se svou morfologií. Cílem této práce bylo zjistit, zda u evropských evolučních linií hlaváčů díky opakované kolonizaci stejných typů mikrohabitatů došlo k vytvoření ekomorf, tj. zda je morfologie (tvar těla) ovlivněna nikou, a jakou roli hraje konvergentní evoluce v adaptaci na jednotlivé typy prostředí. K tomu jsem použila kvantifikaci a porovnání tvaru těla pomocí metod geometrické morfometrie. Výsledky této práce ukázaly, že u čtyř z šesti ekologických skupin studovaných hlaváčů došlo ke konvergentní evoluci a jejich tvar je ovlivněn prostředím, které obývají a jejich způsobem života, bez ohledu na příslušnost k linii a na fylogenetické vztahy. Konvergentní evoluce byla prokázána u hyperbentických, nektonických, mořských epibentických a sladkovodních epibentických druhů. Nebyla naopak prokázána u euryhalinních epibentických druhů, ani u kryptobentických druhů hlaváčů. Klíčová slova: geometrická morfometrie, konvergentní evoluce, adaptace, Gobiiformes
|
|
|
Parasitation of the European marine gobies (Gobiidae, Perciformes) by metazoan parasites
Slámová, Tereza ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Mašová, Šárka (oponent)
Čeleď Gobiidae (Teleostei, Perciformes) s více než 1700 momentálně uznávanými druhy je jedna z největších čeledí kostnatých ryb. Hlaváči obývají celosvětově moře, s výjimkou Arktidy a Antarktidy, a také brakické a sladké vody. Většinou žijí skrytě na dně. Dorůstají malé velikosti, a tak jsou vhodnými mezihostiteli pro přenos parazitů do větších ryb, ptáků a savců. Hlavními skupinami mnohobuněčných parazitů hlaváčů jsou Myxozoa, Monogenea, Digenea, Cestoda, Nematoda, Acanthocephala a Crustacea. V práci jsou uvedeny životní cykly parazitů a je popsán dosud známý vliv parazitů na fyziologii, fitness, chování a úmrtnost ryb. Dále jsou zmíněny další efekty na hlaváče, jako je vliv na rozmnožování a na pohlavní výběr. Popsána je i imunita ryb. Nakonec je zařazen parasitismus v brakických a eutrofizovaných vodách. Publikované práce o parasitismu hlaváčů evropských moří přináší málo informací a většinou jsou zaměřeny na jednu skupinu parazitů, či popis nového druhu parazita. Vliv na hlaváče také není moc dobře znám. Jen některé části evropských břehů jsou z pohledu parazitismu mořských hlaváčů dobře prozkoumány (například Baltské či Černé moře). Klíčová slova Gobiidae, hlaváči, ryby, paraziti, mořských, evropských
|
|
|
Review of knowledge on the Mediterranean marine gobies
Chalupecká, Katarína ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Petrtýl, Miloslav (oponent)
Hlaváče sú malé nenápadné ryby, ktoré sa vyskytujú v morskom, brakickom a sladkovodnom prostredí. Tvoria veľmi početnú skupinu a v súčasnosti rozpoznávame viac ako 1700 druhov a približne 260 rodov. Sú celosvetovo rozšírené v pobrežných vodách s výnimkou arktických a antarktických oblastí. Viac ako polovica sa vyskytuje v tropických moriach. V Stredozemnom mori je aktálne známych 60 druhov, ktoré rozpoznávajú štyri typy habitatov: bentický, kryptobentický, hyperbentický a nektonický. Európske hlaváče boli rozdelené do troch odlišných línií. Vo všetkých týchto líniách sú severo-východné atlantické a stredozemné druhy umiestnené spoločne, čo dokazuje spoločný vývoj hlaváčov z týchto dvoch vodných más. V každej tejto európskej línii hlaváča môže byť pozorovaná pestrosť ekologických a biologických vlastností. Nektonický spôsob života sa vyvinul trikrát nezávisle na sebe v priebehu evolúcie. Napriek tomu, že sú druhovo najbohatšia čeľaď rýb v Stredozemnom mori, existuje o nich ešte stále málo informácií. V niektorých prípadoch naše poznatky o geografickom rozšírení sú založené iba na niekoľkých nálezoch. Životnosť a reprodukcia je známa iba u tretiny druhov. Táto práca je zhrnutie zverejnených údajov o hlaváčovitých rybách v Stredozemnom mori. Pre veľkú časť druhov sú v znalostiach mnohých aspektov...
|
|
|
Comparison of the genetic variability of geographically distant populations of selected species of European marine gobies
Chalupecká, Katarína ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Rovatsos, Michail (oponent)
Hlaváči (Gobiidae, Actinopterygii) jsou malé, převážně kryptické, mořské, brakické i sladkovodní ryby. Vyskytují se hojně v příbřežních vodách, i když jejich výskyt zdaleka není zmapován díky jejich nenápadnosti, často skrytému způsobu života a komerční nevyužitelnosti. Informace o rozšíření mnoha druhů jsou proto stále značně neúplné. Řada druhů je známá pouze z několika málo lokalit, roztroušených po celém Středozemním moři a Atlantiku. To naznačuje, že většina druhů by mohla mít ve skutečnosti poměrně souvislý areál výskytu. Srovnání genetické variability geograficky vzdálených populací stejného druhu může pomoci odhalit, zda dochází k diferenciaci populací a zda jsou populace od sebe geneticky izolované. Cílem práce bylo porovnat genetickou variabilitu populací osmi druhů hlaváčů: Corcyrogobius liechtensteini, Gobius cruentatus, Gobius geniporus, Gobius incognitus, Chromogobius quadrivittatus, Chromogobius zebratus, Millerigobius macrocephalus a Zebrus zebrus v rámci Středozemního moře a severo-východního Atlantického oceánu. Použité vzorky v této práci byly nasbírané na dvou lokalitách v Atlantickém oceánu (Španělsko a Portugalsko) a sedmi lokalitách ve Středozemním moři (Francie, Sicílie, Chorvatsko, Černá hora, Řecko, a Kypr - severní a jižní část). Tato studie byla založena na...
|
|
|
Příčiny a důsledky invaze hlaváče černoústého (Neogobius melanostomus) do vnitrozemských vod Evropy a Severní Ameriky
Starý, Vojtěch ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Vukićová, Jasna (oponent)
Od konce 80. let 20. století probíhá masivní invaze ryb z čeledi Gobiidae, nejvíce rozšířenou a nejagresivnější z těchto ryb je hlaváč černoústý (Neogobius melanostomus). Původní areál jeho výskytu je v oblasti Černého a Kaspického moře, ale v dnešní době je již rozšířen ve většině evropských řek, Baltském moři a v soustavě severoamerických jezer, a to hlavně díky transportu v balastní vodě zaoceánských lodí z jeho domovského areálu. Úspěšnost jeho invaze je způsobena vysokou přizpůsobivostí na různé faktory, jako jsou například teplota, salinita a množství rozpuštěného kyslíku ve vodě, různé potravní zdroje nebo typy substrátů dna. Přítomnost hlaváče v nově invadovaných areálech má přínos pro místní rybožravé predátory. Naopak velice úspěšně konkuruje s některými druhy ryb o potravu, úkryty a třecí místa, čímž dochází ke kompetičnímu vyloučení původních druhů do méně vhodných habitatů a tím poklesu jejich abundance. V nově osídlených areálech mají hlaváči výrazně vyšší abundanci než v areálech původních. Největší abundance jedinců je v oblasti Severní Ameriky, kde také hlaváči vzbuzují největší zájem mezi odborníky a způsobují nejvýraznější změny v ekosystémech. Klíčová slova: Gobiidae, Neogobius melanostomus, početnost, reprodukční úspěšnost, konkurence, predace
|
|
|
Comparison of the genetic variability of geographically distant populations of selected species of European marine gobies
Chalupecká, Katarína ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Rovatsos, Michail (oponent)
Hlaváči (Gobiidae, Actinopterygii) jsou malé, převážně kryptické, mořské, brakické i sladkovodní ryby. Vyskytují se hojně v příbřežních vodách, i když jejich výskyt zdaleka není zmapován díky jejich nenápadnosti, často skrytému způsobu života a komerční nevyužitelnosti. Informace o rozšíření mnoha druhů jsou proto stále značně neúplné. Řada druhů je známá pouze z několika málo lokalit, roztroušených po celém Středozemním moři a Atlantiku. To naznačuje, že většina druhů by mohla mít ve skutečnosti poměrně souvislý areál výskytu. Srovnání genetické variability geograficky vzdálených populací stejného druhu může pomoci odhalit, zda dochází k diferenciaci populací a zda jsou populace od sebe geneticky izolované. Cílem práce bylo porovnat genetickou variabilitu populací osmi druhů hlaváčů: Corcyrogobius liechtensteini, Gobius cruentatus, Gobius geniporus, Gobius incognitus, Chromogobius quadrivittatus, Chromogobius zebratus, Millerigobius macrocephalus a Zebrus zebrus v rámci Středozemního moře a severo-východního Atlantického oceánu. Použité vzorky v této práci byly nasbírané na dvou lokalitách v Atlantickém oceánu (Španělsko a Portugalsko) a sedmi lokalitách ve Středozemním moři (Francie, Sicílie, Chorvatsko, Černá hora, Řecko, a Kypr - severní a jižní část). Tato studie byla založena na...
|
|
|
Parasitation of the European marine gobies (Gobiidae, Perciformes) by metazoan parasites
Slámová, Tereza ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Mašová, Šárka (oponent)
Čeleď Gobiidae (Teleostei, Perciformes) s více než 1700 momentálně uznávanými druhy je jedna z největších čeledí kostnatých ryb. Hlaváči obývají celosvětově moře, s výjimkou Arktidy a Antarktidy, a také brakické a sladké vody. Většinou žijí skrytě na dně. Dorůstají malé velikosti, a tak jsou vhodnými mezihostiteli pro přenos parazitů do větších ryb, ptáků a savců. Hlavními skupinami mnohobuněčných parazitů hlaváčů jsou Myxozoa, Monogenea, Digenea, Cestoda, Nematoda, Acanthocephala a Crustacea. V práci jsou uvedeny životní cykly parazitů a je popsán dosud známý vliv parazitů na fyziologii, fitness, chování a úmrtnost ryb. Dále jsou zmíněny další efekty na hlaváče, jako je vliv na rozmnožování a na pohlavní výběr. Popsána je i imunita ryb. Nakonec je zařazen parasitismus v brakických a eutrofizovaných vodách. Publikované práce o parasitismu hlaváčů evropských moří přináší málo informací a většinou jsou zaměřeny na jednu skupinu parazitů, či popis nového druhu parazita. Vliv na hlaváče také není moc dobře znám. Jen některé části evropských břehů jsou z pohledu parazitismu mořských hlaváčů dobře prozkoumány (například Baltské či Černé moře). Klíčová slova Gobiidae, hlaváči, ryby, paraziti, mořských, evropských
|
|
|
Review of knowledge on the Mediterranean marine gobies
Chalupecká, Katarína ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Petrtýl, Miloslav (oponent)
Hlaváče sú malé nenápadné ryby, ktoré sa vyskytujú v morskom, brakickom a sladkovodnom prostredí. Tvoria veľmi početnú skupinu a v súčasnosti rozpoznávame viac ako 1700 druhov a približne 260 rodov. Sú celosvetovo rozšírené v pobrežných vodách s výnimkou arktických a antarktických oblastí. Viac ako polovica sa vyskytuje v tropických moriach. V Stredozemnom mori je aktálne známych 60 druhov, ktoré rozpoznávajú štyri typy habitatov: bentický, kryptobentický, hyperbentický a nektonický. Európske hlaváče boli rozdelené do troch odlišných línií. Vo všetkých týchto líniách sú severo-východné atlantické a stredozemné druhy umiestnené spoločne, čo dokazuje spoločný vývoj hlaváčov z týchto dvoch vodných más. V každej tejto európskej línii hlaváča môže byť pozorovaná pestrosť ekologických a biologických vlastností. Nektonický spôsob života sa vyvinul trikrát nezávisle na sebe v priebehu evolúcie. Napriek tomu, že sú druhovo najbohatšia čeľaď rýb v Stredozemnom mori, existuje o nich ešte stále málo informácií. V niektorých prípadoch naše poznatky o geografickom rozšírení sú založené iba na niekoľkých nálezoch. Životnosť a reprodukcia je známa iba u tretiny druhov. Táto práca je zhrnutie zverejnených údajov o hlaváčovitých rybách v Stredozemnom mori. Pre veľkú časť druhov sú v znalostiach mnohých aspektov...
|
host ::
RSS.